Kancléřka Angela Merkelová očekává, že váleční uprchlíci, kteří v Německu získají azyl, se později vrátí zpět do své vlasti. Ochrana, která je jim poskytována v Německu na základě takzvané ženevské konvence, je časově omezená na tři roky, uvedla kancléřka na sněmu zemské buňky své Křesťanskodemokratické strany (CDU) v Meklenbursku-Předním Pomořansku.
Merkelová očekává, že se po konci války uprchlíci vrátí do vlasti
Při vší snaze o integraci je nutné dát běžencům najevo, že v Německu získali pouze dočasný pobyt, uvedla Merkelová na sněmu v Neubrandenburgu na severovýchodě Německa. „Očekáváme, že se – až nastane v Sýrii mír, až porazíme v Iráku Islámský stát – se znalostmi, které jste u nás získali, vrátíte zpět do své vlasti,“ řekla.
Podle šéfky spolkového kabinetu by se měla opakovat situace z 90. let, kdy po konci válek v Jugoslávii z Německa odešlo zpět na Balkán 70 procent válečných uprchlíků.
Německo v minulém roce přijalo na své území více než milion migrantů. Většina z nich jsou uprchlíci z občanskou válkou sužované Sýrie. Do střední Evropy se nejčastěji dostali po takzvané balkánské stezce vedoucí z Turecka přes Egejské moře do Řecka a přes balkánské země dál do Rakouska a Německa.
Ve snaze omezit počet migrantů, kteří do Německa přijdou v letošním roce, sází kancléřka především na boj s příčinami uprchlictví, na užší spolupráci s Tureckem a na důslednou ochranu vnějších hranic schengenského prostoru. Dlouhodobě usiluje o evropské řešení uprchlické krize včetně rozdělení uprchlíků mezi jednotlivé členské země Evropské unie.
obrázek
Ve čtvrtek se navíc špičky koaliční vlády dohodly na dalším zpřísnění azylového zákonodárství. Na seznam bezpečných zemí například nově přibudou Alžírsko, Tunisko a Maroko.
Podle kritiků Merkelové jsou ale opatření k omezení migrace stále nedostatečná. Před budovou a v době, kdy se zde konal sjezd zemské buňky CDU v Meklenbursku-Předním Pomořansku, tu například demonstrovalo zhruba 200 příznivců pravicově populistické strany Alternativa pro Německo (AfD).
AfD: Je třeba chránit hranice i s nasazením střelných zbraní
Zcela jiné řešení migrační krize než kancléřka Merkelová by si představovala předsedkyně AfD Frauke Petryová. Německé hranice je podle ní proti migrantům v případě potřeby třeba chránit i s nasazením střelných zbraní.
obrázek
Sama si to prý nepřeje, ale možnost použití zbraně musí existovat, uvedla Petryová. Přednost ale prý dává dohodě s Rakouskem, přes které do Německa migranti nejčastěji přicházejí, a důsledné ochraně vnějších hranic EU.
„Její návrh mně připomíná rozkaz střílet z dob NDR,“ uvedl v reakci na výrok Petryové předseda frakce Sociálnědemokratické strany v německém parlamentu Thomas Oppermann. „Poslední německý politik, který na uprchlíky nechal střílet, byl Erich Honecker,“ dodal s odkazem na generálního tajemníka Sjednocené socialistické strany Německa (SED), která v letech 1949 až 1989 ovládala Německou demokratickou republiku.
AfD by podle pátečního průzkumu veřejného mínění ve volbách do Spolkového sněmu dalo svůj hlas asi deset procent Němců.
Rakousko chce do roku 2019 vyhostit na 50.000 migrantů
Rakouská vláda chce v příštích třech letech vyhostit na 50.000 migrantů. V plánu jsou zrychlená řízení o vyhoštění, uzavírání dohod o přijímání migrantů se zeměmi jejich původu i zvýšení kapacity zvláštních letů pro neúspěšné žadatele o azyl. Podle zprávy agentury APA to vyplývá z usnesení spolkového kabinetu z minulého týdne.
„Už teď patříme k zemím s nejvyšším počtem vyhoštěných cizinců,“ uvedla rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová s tím, že se Vídeň chystá dosavadní počty vyhoštěných ještě zvýšit. Vláda spolkového kancléře Wernera Faymanna minulý týden rozhodla, že Rakousko letos přijme už jen 37.500 žadatelů o azyl a do roku 2019 jich má být celkem nejvýše 127.500.
Soubor opatření usilujících o snížení počtu migrantů v této alpské republice stanovuje 50.000 vyhoštěných migrantů do roku 2019 jako „cílovou hodnotu“. Aby jí bylo dosaženo, chce Rakousko nově zařadit na seznam bezpečných zemí Maroko, Alžírsko, Tunisko, Gruzii, Mongolsko a Ghanu.