Merkelová: Nebudu koukat na defilující tanky, co střílely na Ukrajině

Berlín - Německá kancléřka Angela Merkelová se v květnu nezúčastní moskevské vojenské přehlídky u příležitosti 70. výročí konce druhé světové války v Evropě. Podle týdeníku Die Zeit se Merkelová obává, že by její účast na přehlídce poškodila německé vztahy s Ukrajinou a že by to Kyjev mohl vnímat jako urážku.

Podle zdrojů serveru považuje kancléřka za nepředstavitelné, aby se účastnila přehlídky, na níž se mohou objevit tanky, které se podílely na nedávných bojích na východě Ukrajiny. Ruské jednotky tam podle představitelů NATO podporují proruské separatisty, kteří bojují proti ukrajinské armádě.

Kancléřka si přesto s ruskými představiteli připomene porážku nacistického režimu. Společně s ruským prezidentem Vladimirem Putinem by podle zdrojů Die Zeit měla 10. května položit věnec k hrobu neznámého vojína u zdi Kremlu.

Rusko tradičně slaví konec druhé světové války 9. května vojenskou přehlídkou na Rudém náměstí v Moskvě. V roce 2005 se přehlídky jako první německý kancléř zúčastnil Gerhard Schröder a jeho účast byla vnímána jako gesto smíření mezi oběma zeměmi. Merkelová se přehlídky zúčastnila před pěti lety.

Podle týdeníku Der Spiegel není Merkelová jediným státníkem, který účast na moskevských oslavách konce druhé světové války odmítl. Na vojenskou přehlídku do ruské metropole nepojedou ani prezidenti Polska a pobalstkých republik. Pozvání nepřijal ani americký prezident Barack Obama. Český prezident Miloš Zeman se na moskevskou přehlídku chystá.

Miloš Zeman je jedinou hlavou státu v rámci Evropské unie, která zatím potvrdila účast na vojenské přehlídce v Moskvě, uvedl EUObserver. K bojkotu se kvůli Ukrajině rozhodly vedle Baracka Obamy a Angely Merkelové také další země EU - například Velká Británie, Polsko, Estonsko, Lotyšsko a Litva. Britská vláda nicméně uvažuje o tom, že místo premiéra Davida Camerona vyšle jiného vysokého představitele. Francouzský prezident Francois Hollande také nedávno řekl, že do ruské metropole nepřijede, ale s vysvětlením, že potřebuje nutně navštívit Karibik. Slovensko, Maďarsko a Řecko se zatím oficiálně nevyjádřily. „Skutečnost, že německá šéfka řekla ne, a to bez ohledu na historické břímě viny Německa, usnadňuje ostatním říci také ne,“ soudí EUObserver. Naopak účast na oslavách přislíbil abchazský prezident Raul Chadžinba.

Merkelová: Ukrajina a IS jsou rizika pro světové hospodářství

Merkelová se dnes v Berlíně se šéfkou Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeovou shodla na tom, že trvající napětí na východě Ukrajiny a útoky hnutí Islámský stát (IS) na Blízkém východě jsou významná rizika pro budoucí růst světové ekonomiky. „Růst je nadále křehký kvůli geopolitickým rizikům. My politici musíme pracovat na tom, abychom tato rizika co nejrychleji překonali. Když pomyslíme na boj proti IS nebo na krizi na Ukrajině, je jasné, že to jsou mimořádně náročné úkoly,“ řekla Merkelová na tiskové konferenci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Babiš se v Bruselu setkal s von der Leyenovou, řešili i Ukrajinu

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) přijel do Bruselu na své první setkání s předsedkyní Evropské komise (EK) Ursulou von der Leyenovou od svého současného jmenování do funkce. Šéfka EK ocenila Babišovu podporu posilování konkurenceschopnosti Evropy. Schůzku označila za dobrou a uvedla, že diskutovali také o posilování Kyjeva na cestě k míru v rusko-ukrajinské válce.
před 1 hhodinou

Ukrajinská SBU zasáhla ruskou ropnou platformu v Kaspickém moři

Drony tajné služby SBU zasáhly ruskou těžební plošinu v Kaspickém moři, uvádí ukrajinská média, podle nichž jde o první takový zásah v Kaspickém moři. Není ale jasné, kdy k němu došlo. Rusko zároveň tvrdí, že jeho protivzdušná obrana v noci na čtvrtek sestřelila nejméně 287 dronů. AFP píše o jednom z nejrozsáhlejších útoků, které ukrajinská armáda podnikla na sousední zemi za téměř čtyři roky plnohodnotné války, kterou Moskva rozpoutala.
08:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Thajsko hlásí první mrtvé civilisty od obnovení bojů s Kambodžou

Thajská armáda uvedla, že při těžkých bojích mezi Thajskem a Kambodžou v blízkosti společné hranice obou zemí byli zabiti tři thajští civilisté. Jsou to první thajské civilní oběti od nedělního obnovení bojů. Představitelé obou zemí ve čtvrtek očekávají telefonát amerického prezidenta Donalda Trumpa, který si myslí, že konflikt dokáže zastavit.
před 1 hhodinou

Ani slovo o změnách klimatu způsobených člověkem. Americká EPA vše smazala

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) smazala zmínky o změně klimatu způsobené člověkem ze svého webu. V popisu změny klimatu se nyní soustředí pouze na přírodní procesy přispívající k tomuto jevu, jako jsou sopečná aktivita a změny ve sluneční aktivitě, píše deník The Washington Post (WP).
před 3 hhodinami

Nový vízový program USA nabízí zlaté karty za milion dolarů

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zahájila nový vízový program „zlatá karta“ pro zájemce o dlouhodobý pobyt v zemi nebo o americké občanství, kteří si ho mohou koupit za jeden milion dolarů (zhruba 22 milionů korun). Zažádat o kartu lze na webových stránkách, kde si žadatelé mohou připlatit 15 tisíc dolarů (311 tisíc korun) za rychlejší vyřízení žádosti, píše Reuters. Pro firmy, které chtějí Trumpovy zlaté karty zakoupit pro své zaměstnance, je cena o polovinu vyšší.
před 4 hhodinami

Venezuelská opoziční lídryně Machadová se po téměř roce objevila na veřejnosti

Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová se ve čtvrtek v Oslu časně ráno po jedenácti měsících objevila na veřejnosti a pozdravila své příznivce, píší agentury. Ve středu za ni v norské metropoli převzala Nobelovu cenu za mír, kterou porota tohoto ocenění Machadové letos udělila, její dcera.
03:57Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Při útoku na nemocnici v Myanmaru zemřely desítky lidí, píše AFP

Letecký útok na nemocnici na západě Myanmaru si vyžádal nejméně 31 mrtvých, píše ve čtvrtek agentura AFP s odvoláním na humanitárního pracovníka. Úder vedla vládnoucí vojenská junta, která v této zemi ležící v jihovýchodní Asii zintenzivňuje své útoky před blížícími se volbami.
05:08Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Armáda chce zavést administrativní odvody

Armáda navrhuje zavést administrativní odvody a těm, kteří by chtěli sloužit v případě krize se zbraní, poskytnout výcvik. Počítá s tím v nově zpracované mobilizační koncepci, kterou reaguje na zhoršenou bezpečnostní situaci a na to, že jí ubývají povinné rezervy a chybí přehled o nejmladší generaci. Plošné odvody skončily v roce 2004. Vyztužit své armády hlavně silami dobrovolníků se momentálně snaží i další evropské země.
před 7 hhodinami
Načítání...