Merkelová: Je naše povinnost stavět se proti antisemitismu

Berlín – Potírat projevy antisemitismu v současnosti je povinností státu i společnosti. Minulost už se nedá změnit, ale je třeba ji udržovat v živé paměti. Osvětim nás nutí uvažovat nad tím, co znamená lidství, řekla při připomínce 70 let od osvobození osvětimského koncentračního tábora německá kancléřka Angela Merkelová.

Merkelová vzpomněla při svém projevu v Berlíně hrůzy a děsivou nelidskost vyhlazovacích táborů mimo jiné otázkou držitele Nobelovy ceny za mír Elieho Wiesela: „Jak mohli inteligentní a vzdělaní lidé přes den střílet stovky dětí a večer poslouchat Bachovy partitury nebo číst Schillerovy verše?“ Podle jejích slov myšlenky na holocaust naplňují Němce obrovským studem.

Považuje za skvělé, že dnes žije v Německu přes 100 tisíc Židů, kteří se chtějí spolupodílet na budování země. „Přesto bohužel někteří Židé v naší zemi musí trpět různými útoky. Je ostuda, že na lidi je v Německu útočeno proto, že se představí jako Židé nebo občané Izraele. Když musí synagogy a židovské instituce být pod policejním dohledem, pak to také vrhá ostudu na naši zemi. To nemá s demokratickým a svobodným státem nic společného. Proto musíme bojovat proti antisemitismu a jakékoliv formě nenávisti proti lidem,“ zdůraznila německá kancléřka.

14 minut
Merkelová: Osvětim se týká všech. Neustále
Zdroj: ČT24

Vznesla apel, že už nikdy se nesmí opakovat nic podobného. Proto je nutné stále si uvědomovat důležitost svobody, právního státu, plurality a tolerance. Ruku v ruce s tím je třeba neustále bojovat proti starým i novým předsudkům, pronesla Merkelová a dodala: „Jaké hrozné události z nich mohou vzejít, nám ukázaly nedávné atentáty v Paříži.“

Islámský terorismus a antisemitismus jsou, jak vidno, stále přítomny. Pozornost ale Merkelová obrátila především k projevům milionů lidí v Paříži, kteří ukázali vědomí společného cíle. „Ať už jsme židé, muslimové či křesťané, všichni patříme společně do jednoho světa. Každý z nás je člověk mající nedotknutelnou důstojnost (…),“ zdůraznila.

„Co se stalo, nedá se odestát. Ale jsme odpovědni za svou budoucnost a s touto zodpovědností se ji musíme snažit budovat. To neznamená, že se budeme spoléhat, že přijdou jiní a vytvoří ji. Ne. Pro nás je to úkol - vzpomínat na oběti nacismu, minulost nebude zapomenuta. Osvětim nás neustále bude nabádat, abychom přemýšleli nad významem lidství. Osvětim se týká nás všech, dnes i včera, a to nejen když na ni vzpomínáme,“ uzavřela kancléřka svou řeč v Berlíně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
18:29Aktualizovánopřed 10 mminutami

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
před 28 mminutami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 3 hhodinami
Načítání...