Medveděv: Dohoda o jaderném odzbrojení s USA možná do konce roku

Moskva - Dobré šance dosáhnout nové dohody o snížení nukleárního arzenálu před koncem roku mají Rusko a Spojené státy. Připojit se k odzbrojovacím snahám musí ale i další jaderné velmoci, uvedl ruský prezident Dmitrij Medveděv v rozhovoru s německým magazínem Der Spiegel. Medveděv se také vyjádřil ke spekulacím ohledně mocenských sporů se svým předchůdcem a nynějším ruským premiérem Vladimirem Putinem. Spolupráce prý probíhá dobře a náznaky rozporů jsou podle prezidenta zveličené: „Nikdo nemůže mít žádné pochyby, že náš tandem pracuje docela harmonicky.“

Dle slov ruské hlavy státu pokračují rozhovory s Washingtonem o dohodě o jaderném zbrojení dobře. Méně pozitivně se postavil k možnosti úplné likvidace jaderné výzbroje.

Dmitrij Medveděv

„Bezjaderný svět je náš společný ideál, o který musíme usilovat, ale je to také složitá cesta.“

Dokument o odzbrojování má nahradit smlouvu START 1 z roku 1991, jejíž platnost vyprší k 5. prosinci. V červenci Medveděv se svým americkým protějškem Barackem Obamou souhlasili, že by obě země mohly snížit do sedmi let počet jaderných zbraní na 1500 až 1675 kusů. Podle medveděva se ale další jaderné velmoci zdráhají ke snahám Moskvy a Washingtonu připojit.

K otázce ruských prezidentských voleb v roce 2012 Medveděv prohlásil, že si nepřeje, aby jednou s Putinem postávali jako stárnoucí vůdci SSSR u Leninova mauzolea v podobných kabátech a kloboucích. Putin prý také neřekl, že se s ním dohodne, kdo bude příštím prezidentem. „To by bylo směšné,“ dodal Medveděv.

V Der Spiegelu také Medveděv naznačil, že Rusko by mohlo podpořit případné sankce proti Íránu, pokud Teherán nezaujme konstruktivní postoj k mezinárodním rozhovorům o svém jaderném programu.

Medveděv se pustil do kritiky Stalina

Medveděva německý plátek dále vyzval, aby okomentoval Putinovo prohlášení, že rozpad Sovětského svazu byl „největší geopolitickou katastrofou 20. století“. Podle Medveděva byl pád SSSR „vážnou a dramatickou“ událostí. Dodal ale, že skutečnými katastrofami byly druhá světová válka a ruská bolševická revoluce v roce 1917. Rovněž kritizoval někdejšího sovětského vůdce Stalina.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zničily šestnáct íránských minonosných lodí, uvedla americká armáda

Spojené státy v úterý u Hormuzského průlivu zlikvidovaly řadu íránských námořních plavidel, včetně 16 lodí schopných pokládat miny, oznámilo oblastní velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) na síti X. Americký prezident Donald Trump předtím uvedl, že USA v posledních hodinách zcela zničily deset neaktivních minonosných lodí. Oznámení přišlo po zprávách médií, že Írán začal klást miny v Hormuzském průlivu. Šéf Bílého domu předtím také vyzval Teherán k odstranění všech min a pohrozil mu dosud nevídanými vojenskými důsledky v případě, že tak neučiní.
včeraAktualizovánopřed 36 mminutami

Nejméně šest lidí zahynulo při požáru autobusu ve Švýcarsku, uvádí média

Nejméně šest lidí zemřelo a další utrpěli zranění při požáru autobusu ve Švýcarsku, uvedly v úterý večer stanice BBC News a agentury AFP či DPA s odvoláním na místní policii. Incident se podle nich stal v obci Kerzers (francouzsky Chiètres), která se nachází asi 20 kilometrů západně od metropole Bernu. Požár mohl být založen úmyslně, uvedla policie podle AFP.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

USA a Izrael podnikají další útoky na Írán, podle svědků jsou dosud nejhorší

Pokračující izraelsko-americké útoky na Írán zabily podle dostupných informací desítky lidí. Izraelská armáda oznámila, že zahájila novou vlnu úderů na Teherán. Podle agentury AFP se ve městě ozývaly silné exploze. Stanice al-Džazíra píše, že útok na obytnou budovu ve východní části města zabil nejméně čtyřicet lidí, dalších pět lidí zahynulo ve městě Arák. Útoky přicházejí ve stejný den, kdy americký ministr obrany Pete Hegseth uvedl, že Írán čekají nejintenzivnější údery od začátku ofenzivy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Nález bomby z války si v Drážďanech vynutí evakuaci osmnácti tisíc lidí

Kvůli nálezu bomby z druhé světové války bude muset být ve středu z centra Drážďan evakuováno osmnáct tisíc lidí, informovali hasiči saské metropole na svém webu. Podle nich půjde o dosud největší evakuaci ve městě kvůli nálezu válečné bomby. Loni v lednu muselo kvůli podobné situaci centrum Drážďan opustit deset tisíc lidí.
před 3 hhodinami

Izrael bombardoval Libanon, Hizballáh útočil na židovský stát i Sýrii

Izraelská letadla v noci na úterý bombardovala několik cílů na jihu a východě Libanonu, podle agentury AFP šlo o sídla proíránského teroristického hnutí Hizballáh. Izraelská armáda pak opět vyzvala k evakuaci oblastí Libanonu jižně od řeky Lítání a varovala před dalším úderem. Hizballáh v ranních hodinách podle televize al-Džazíra naopak zaútočil na sever židovského státu a jeho vojáky v Libanonu. Sýrie navíc obvinila toto hnutí z odpálení střel na svou základnu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Merz poděkoval Babišovi za zachování muniční iniciativy pro Ukrajinu

Německý kancléř Friedrich Merz (CDU) poděkoval premiérovi Andreji Babišovi (ANO) po úterním jednání v Berlíně za to, že zachoval muniční iniciativu pro Ukrajinu. Babiš vyzval Merze, aby Německo investovalo do přípojky dálnice k hranici u Chebu a kritizoval emisní povolenky. Merz se systému emisních povolenek zastal, připustil ale, že možná bude muset doznat změn.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoČekání tankerů s LNG v Perském zálivu se prodražuje

V Perském zálivu kvůli pokračujícímu konfliktu v Íránu stále čekají na průjezd i tankery se zkapalněným zemním plynem – surovina pochází z katarských a dalších nalezišť. Zastavená plavidla byla většinou na samém začátku své cesty do Evropy. Přeprava a skladování jsou u zkapalněného zemního plynu mnohem náročnější než u ropy a čekání se tak prodražuje. Situaci tankerů v zálivu komplikuje i rušení GSM signálu, kvůli kterému jejich přesnou polohu mapy nemusí zobrazovat přesně. Írán však jejich polohu obvykle zná.
před 5 hhodinami
Načítání...