Medveděv: Americká dominance je u konce

Petrohrad - Ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes prohlásil, že éra americké ekonomické dominance je u konce. Po setkání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou novinářům také řekl, že svět potřebuje spravedlivější finanční systém. Oba politici se dnes sešli v Petrohradě, aby projednali hlavně otázky německo-ruských vztahů, postoje ke Gruzii nebo napjatých vztahů mezi Evropskou unií a Moskvou.

Medveděvův výrok souvisí s daleko agresivnější politikou Ruska, kterou vyhlásilo v poslední době. „Rusko se profiluje jako nová velmoc, která zdůrazňuje, že dosavadní pořádky, ať už politické či ekonomické, nemohou být dominovány jen jednou zemí,“ říká zpravodaj ČT Josef Pazderka.

Merkelová pokárala Rusko za Gruzii

Merkelová po rozhovoru odsoudila ruský postup během kavkazské krize. „Na situaci na Kavkaze nemáme stejný názor. Nepovažujeme reakci Ruska v tomto konfliktu za přiměřenou. Musíme teď obnovit vzájemnou důvěru,“ řekla kancléřka novinářům. Dodala, že byl vypracován šestibodový plán, který se teď postupně realizuje. Dalším krokem musí podle ní být určení role pozorovatelů OBSE v zóně konfliktu.

V narážce na snahu Gruzie vstoupit do NATO Merkelová uvedla, že to je otázka rozhodnutí každé země. Medveděvovi také vzkázala, že pro Západ nemůže být územní celistvost Gruzie předmětem žádného jednání. Podle agentur tak nepřímo Moskvě vyčinila za to, že uznala nezávislost Abcházie a Jižní Osetie, dvou gruzínských separatistických regionů.

„Máme na programu také celou řadu dalších otázek, které se týkají podobných možných konfliktů. Musíme o nich preventivně hovořit, jde o Podněstří, Moldavsko, Kosovo, Bosnu a Hercegovinu a další,“ řekla. Témata schůzky se ale nesla spíše v ekonomickém duchu. Německo je totiž největším obchodním partnerem Ruska. Medveděv vyjádřil přesvědčení, že vztahy mezi Ruskem a Německem jsou faktorem stability celého euroatlantického prostoru. „Nehledě na vznikající rozpory, chápeme zájmy druhých a bereme na ně ohled,“ řekl šéf ruského státu.

Na programu rozhovorů byla i otázka politické podpory rusko-německého konsorcia Nord Stream, které plánuje výstavbu plynovodu na dně Baltského moře. První plyn by prý mohl z Ruska do Německa proudit už v roce 2011.

  • Angela Merkelová a Dmitrij Medveděv autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/445/44417.jpg
  • Angela Merkelová a Dmitrij Medveděv autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/445/44419.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 17 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...