Medveděv: Americká dominance je u konce

Petrohrad - Ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes prohlásil, že éra americké ekonomické dominance je u konce. Po setkání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou novinářům také řekl, že svět potřebuje spravedlivější finanční systém. Oba politici se dnes sešli v Petrohradě, aby projednali hlavně otázky německo-ruských vztahů, postoje ke Gruzii nebo napjatých vztahů mezi Evropskou unií a Moskvou.

Medveděvův výrok souvisí s daleko agresivnější politikou Ruska, kterou vyhlásilo v poslední době. „Rusko se profiluje jako nová velmoc, která zdůrazňuje, že dosavadní pořádky, ať už politické či ekonomické, nemohou být dominovány jen jednou zemí,“ říká zpravodaj ČT Josef Pazderka.

Merkelová pokárala Rusko za Gruzii

Merkelová po rozhovoru odsoudila ruský postup během kavkazské krize. „Na situaci na Kavkaze nemáme stejný názor. Nepovažujeme reakci Ruska v tomto konfliktu za přiměřenou. Musíme teď obnovit vzájemnou důvěru,“ řekla kancléřka novinářům. Dodala, že byl vypracován šestibodový plán, který se teď postupně realizuje. Dalším krokem musí podle ní být určení role pozorovatelů OBSE v zóně konfliktu.

V narážce na snahu Gruzie vstoupit do NATO Merkelová uvedla, že to je otázka rozhodnutí každé země. Medveděvovi také vzkázala, že pro Západ nemůže být územní celistvost Gruzie předmětem žádného jednání. Podle agentur tak nepřímo Moskvě vyčinila za to, že uznala nezávislost Abcházie a Jižní Osetie, dvou gruzínských separatistických regionů.

„Máme na programu také celou řadu dalších otázek, které se týkají podobných možných konfliktů. Musíme o nich preventivně hovořit, jde o Podněstří, Moldavsko, Kosovo, Bosnu a Hercegovinu a další,“ řekla. Témata schůzky se ale nesla spíše v ekonomickém duchu. Německo je totiž největším obchodním partnerem Ruska. Medveděv vyjádřil přesvědčení, že vztahy mezi Ruskem a Německem jsou faktorem stability celého euroatlantického prostoru. „Nehledě na vznikající rozpory, chápeme zájmy druhých a bereme na ně ohled,“ řekl šéf ruského státu.

Na programu rozhovorů byla i otázka politické podpory rusko-německého konsorcia Nord Stream, které plánuje výstavbu plynovodu na dně Baltského moře. První plyn by prý mohl z Ruska do Německa proudit už v roce 2011.

  • Angela Merkelová a Dmitrij Medveděv autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/445/44417.jpg
  • Angela Merkelová a Dmitrij Medveděv autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/445/44419.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 21 hhodinami
Načítání...