Londýn - Za vlídné nemocniční prostředí mohou pacienti mimo jiné děkovat i Florence Nightingalové, která zasvětila svůj život trpícím a nemocným. Tato „dáma s lampou“, jak ji přezdívali pro její noční obchůzky pacientů, zemřela 13. srpna 1920. Její zásady položily základ moderní ošetřovací péči a ovlivnily zdravotní péči 19. a 20. století na celém světě. Zdravotní sestra, spisovatelka a statistička věřila, že ji k její službě povolal Bůh. Její odkaz sestrám nového milénia je stále platný. A na počest jejího narození 12. května 1820 se slaví Mezinárodní den ošetřovatelství.
Filozofie dobré péče Nightingalové stála na pěti základních kamenech: ochrana zdravého prostředí, čistý vzduch, funkční odpady, čistota a světlo. Neměla ráda, když se pacienti dívali do čtyř holých stěn. Tvrdila, že různé barvy evokují různou odpověď a že květiny působí blahodárně a pomáhají uzdravovat. Své zásady vložila do knihy Zápisky o ošetřovatelství a dalších publikací. Zvýšenou péčí v lazaretech se jí podařilo snížit úmrtnost pacientů. Právě z jejího popudu byla v roce 1860 otevřena ošetřovatelská škola při nemocnici svatého Tomáše.
Od roku 1864 pracovala Florence na projektech domácí ošetřovatelské péče, porodnic a vojenských kasáren. Jako první technicky rozdělila poskytování péče různým pacientům. Do té doby byli muži, ženy i děti umisťováni na pokojích společně. Zřizováním nemocnic pro duševně choré oddělila duševně zdravé pacienty od psychiatricky nemocných. Též intenzivně studovala příčiny dětské úmrtnosti, v roce 1871 publikovala knihu Zápisky o šestinedělí v nemocnici.
Florence, jež za své jméno vděčí cestovatelské vášni svých rodičů, se narodila 12. května 1820 do vlivné anglické rodiny. V sedmnácti letech si napsala do deníku: „… 7. února 1837 ke mně promluvil Bůh a povolal mne do svých služeb.“
Po vypuknutí Krymské války se Florence vydala do terénu. Po návratu navštívila osobně královnu Viktorii a prince Alberta a navrhla jim vytvoření komise pro reformy vojenského zdravotnictví. Současně navrhla nový systém vojenského zdravotnictví. Otevření nové nemocnice pro 300 vojáků v létě 1855 a posléze v prosinci další s 1 000 lůžky bylo jejím triumfem.
