Matka ošetřovatelek Nightingalová – k její službě ji povolal Bůh

Londýn - Za vlídné nemocniční prostředí mohou pacienti mimo jiné děkovat i Florence Nightingalové, která zasvětila svůj život trpícím a nemocným. Tato „dáma s lampou“, jak ji přezdívali pro její noční obchůzky pacientů, zemřela 13. srpna 1920. Její zásady položily základ moderní ošetřovací péči a ovlivnily zdravotní péči 19. a 20. století na celém světě. Zdravotní sestra, spisovatelka a statistička věřila, že ji k její službě povolal Bůh. Její odkaz sestrám nového milénia je stále platný. A na počest jejího narození 12. května 1820 se slaví Mezinárodní den ošetřovatelství.

Filozofie dobré péče Nightingalové stála na pěti základních kamenech: ochrana zdravého prostředí, čistý vzduch, funkční odpady, čistota a světlo. Neměla ráda, když se pacienti dívali do čtyř holých stěn. Tvrdila, že různé barvy evokují různou odpověď a že květiny působí blahodárně a pomáhají uzdravovat. Své zásady vložila do knihy Zápisky o ošetřovatelství a dalších publikací. Zvýšenou péčí v lazaretech se jí podařilo snížit úmrtnost pacientů. Právě z jejího popudu byla v roce 1860 otevřena ošetřovatelská škola při nemocnici svatého Tomáše. 

Od roku 1864 pracovala Florence na projektech domácí ošetřovatelské péče, porodnic a vojenských kasáren. Jako první technicky rozdělila poskytování péče různým pacientům. Do té doby byli muži, ženy i děti umisťováni na pokojích společně. Zřizováním nemocnic pro duševně choré oddělila duševně zdravé pacienty od psychiatricky nemocných. Též intenzivně studovala příčiny dětské úmrtnosti, v roce 1871 publikovala knihu Zápisky o šestinedělí v nemocnici. 

Florence, jež za své jméno vděčí cestovatelské vášni svých rodičů, se narodila 12. května 1820 do vlivné anglické rodiny. V sedmnácti letech si napsala do deníku: „… 7. února 1837 ke mně promluvil Bůh a povolal mne do svých služeb.“ 

Po vypuknutí Krymské války se Florence vydala do terénu. Po návratu navštívila osobně královnu Viktorii a prince Alberta a navrhla jim vytvoření komise pro reformy vojenského zdravotnictví. Současně navrhla nový systém vojenského zdravotnictví. Otevření nové nemocnice pro 300 vojáků v létě 1855 a posléze v prosinci další s 1 000 lůžky bylo jejím triumfem. 

  • Socha Florence Nightingalové v Londýně zdroj: Wikipedia
  • Hrob Florence Nightingalové zdroj: Wikipedia

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský list Novaja gazeta končí. Odůvodnil to tlakem úřadů

Opoziční ruské médium Novaja gazeta po více než třech desetiletích existence oznámilo svůj konec. Odůvodnilo to tlakem ze strany ruských úřadů a bezpečnostních složek. V prohlášení na svém webu píše, že činnost ukončí 9. listopadu. O něco dříve vyšlo najevo, že redakce musí opustit budovu, kde sídlila téměř třicet let.
před 11 mminutami

Izrael sečetl všechny hlasy po volbách, většinu v Knesetu nemá ani jeden blok

Dosavadní vládní koalice premiéra Benjamina Netanjahua bude mít v novém stodvacetičlenném Knesetu třiapadesát křesel, blok čtyř opozičních stran osmačtyřicet poslanců a zbývajících devatenáct mandátů připadne arabským stranám. Vyplývá to z konečných výsledků úterních parlamentních voleb, které izraelská volební komise zveřejnila v noci na pátek. Informoval o tom server The Times of Israel.
02:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Největší krádež v historii kryptoměn.“ Hackeři zřejmě připravili Binance o 6,3 miliardy dolarů

Binance, největší kryptoměnová burza na světě, v noci na pátek informovala o „bezpečnostním incidentu“, při kterém měli hackeři ukrást 6,3 miliardy dolarů (zhruba 137 miliard korun). Napsaly o tom agentury Reuters a AP. Podle některých analytiků jde o největší krádež v historii kryptoměn, podle společnosti TRM Labs za ní stojí Severní Korea. Binance, která má 335 milionů registrovaných uživatelů, část dotčených aktiv zmrazila a ujistila, že prostředky klientů jsou v bezpečí. Dočasně ale pozastavila vklady a výběry.
před 2 hhodinami

WSJ: Ukrajina pod tlakem USA pozastavila útoky na ruské rafinerie nejméně do amerických voleb

Ukrajinská armáda po týdnech tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa minulý týden pozastavila vzdušné údery na ruské rafinerie. Napsal to v noci na pátek SEČ list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na osoby obeznámené s vojenskými operacemi. Neoficiální pauza v těchto útocích má podle listu trvat nejméně do 3. listopadu, kdy se v USA konají volby do Kongresu, možná i déle. Zprávu WSJ převzala také agentura Reuters, která upozornila, že tyto informace nemohla nezávisle ověřit.
04:52Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Zařízení chytré domácnosti mohou být terčem kyberútoků, varují polští experti

Zařízení chytré domácnosti se mohou stát terčem kybernetických útoků, při nichž útočníci převezmou jejich kontrolu nebo získají neoprávněný přístup k údajům uživatelů, varovala polská státní agentura zaměřená na kybernetickou a digitální bezpečnost.
před 3 hhodinami

Je třeba lépe předvídat krize a připravit se na ně, říká eurokomisařka Lahbibová

Nejrůznějších krizí – od přírodních katastrof po hrozbu hybridních útoků – v Evropě v posledních měsících výrazně přibývá. Brusel se proto snaží posílit svou schopnost rizika předvídat a rychle a účinně na ně reagovat. V novém rozpočtu na to Evropská komise chce vyčlenit dva biliony eur (přibližně 49 bilionů korun), trojnásobek oproti současnému stavu. V rozhovoru pro Horizont ČT24 to potvrdila evropská komisařka pro řešení krizí Hadja Lahbibová.
před 4 hhodinami

Zemřel herec Patrick Stewart. Proslavil se filmy X-Men nebo v seriálu Star Trek

Ve věku 86 let zemřel britský herec Patrick Stewart, který je známý jako kapitán Jean-Luc Picard ze seriálu Star Trek: Nová generace nebo z filmů X-Men, kde ztvárnil roli profesora Charlese Xaviera. Na divadle ztvárnil řadu shakespearovských rolí. Zemřel ve středu v Los Angeles po boji s Alzheimerovou chorobou a demencí s Lewyho tělísky, oznámila ve čtvrtek podle agentur jeho mluvčí Kelly Bushová Novaková.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoVyšetřovací zpráva požáru v Hongkongu ukazuje selhání veřejné správy

Hongkongské úřady zveřejnily vyšetřovací zprávu o požáru ve čtvrti Tai Po, při kterém loni zemřelo 168 lidí. Plameny zároveň zničily domovy tisíců obyvatel. Jedenáct měsíců po tragédii ukazuje vyšetřování na řetězec selhání, kterým se dalo předejít. Úřady se nejdřív snažily svalit vinu na tradiční bambusové lešení, ale oheň s největší pravděpodobností způsobila cigareta. Důkazy také ukazují na hořlavé sítě a pěnové desky.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.