Záhřeb - V Chorvatsku vzniká projekt pro mapování a sledování zemského povrchu. Tamní vývojáři zkonstruovali bezpilotní vzducholoď, která vydrží ve vzduchu i celé týdny bez mezipřistání. Může monitorovat hranice, dopravu, nebo pořizovat snímky pro mapy.
„Hypersféra je jedinečný druh bezpilotního zařízení, které kombinuje letadlo bez posádky a vzducholoď. Její výsledná verze bude schopná létat ve výšce až 20 kilometrů týdny, dokonce měsíce bez přestávky a monitorovat nebo zaznamenávat to, co se děje na Zemi. Podobně jako to dělají satelity nebo letadla. Rozdíl je v tom, že Hypersféra může sledovat jedno místo 24 hodin třeba týdny, zatímco satelity potřebují 7 dní, aby se vrátily nad stejné místo na Zemi. Naše zařízení může být například umístěné nad Záhřebem, Londýnem a nepřetržitě pořizovat fotografie v rozlišení, jaké dovoluje zákon,“ popisuje astrofyzik a vývojář projektu Hypersféra Bojan Pećnik.
Chorvatským technikům trvalo osmnáct měsíců, než postavili a vyzkoušeli malý třímetrový prototyp. Jeho druhý 14metrový bratr už má za sebou nalétaných přes 200 hodin a nedávno začaly práce na poslední, největší verzi o průměru 42 metrů.
„Na tomto projektu pracujeme 2 roky. Podílí se na něm 20 techniků a několik externích spolupracovníků. Máme na něm odpracováno 120 000 člověkohodin. Projekt je rozdělený do třech fází se třemi prototypy. Teď pracujeme na druhém, který by měl ve své kategorii prolomit rekord ve výstupu do výšky,“ dodává Pećnik.
Jen loni se v sektoru mapování zemského povrchu protočilo 5 miliard dolarů. Jenže systematické mapování z družic nebo letadel je drahé. „Když srovnáme cenu fotografií potřebných k pokrytí jednoho kilometru čtverečního, bude Hypersféra 20 až 30krát levnější, než kdyby byly pořízené z letadla. A to při stejné kvalitě a rozlišení,“ porovnává manažer projektu Hypersféra Robert Grilć.
Ani projekt bezpilotní vzducholodi by se neobešel bez štědrého sponzora v pozadí. Počáteční injekci mu před dvěma lety dala Evropská kosmická agentura a na celkovém rozpočtu ve výši jednoho milionu eur se teď podílí hlavně chorvatská vláda. „Pokud se nám podaří získat peníze na pokračování projektu, dokážeme finální verzi postavit do tří, maximálně tří a půl roku. Komerční verze může jít do prodeje v roce 2014,“ odhaduje Pećnik.
Původní nápad ve svých prototypech předčil očekávání a chorvatští vývojáři předpokládají, že na zkonstruování plně funkčního „oka na obloze“ budou potřebovat 15 milionů eur. I když vědí, že zapojení Hypersféry do vojenských projektů by jim peníze mohlo přinést snadno, nehodlají své dítě pustit z civilních rukou.
- Prototyp chorvatské vzducholodi autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2151/215065.jpg
- Plášt chorvatské vzducholodi autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2151/215066.jpg
- Prototyp chorvatské vzducholodi autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2151/215067.jpg
