Manažer hotelu ve Rwandě pro ČT: Ze zabíjení se stala práce, lidé platili za „lepší smrt“

88 minut
Manažer hotelu ve Rwandě pro ČT: Lidé, s nimiž jsem dříve jedl, najednou drželi mačety
Zdroj: ČT24

Sousedé najednou vraždili sousedy mačetami a brali si jejich majetek – ze zabíjení se stala práce. Tak vzpomíná na hrůzy rwandské genocidy z roku 1994 tehdejší manažer hotelu v Kigali Paul Rusesabagina, který byl spolu s manželkou Tatianou hostem Hyde Parku Civilizace. Někteří Tutsiové platili za takzvaně lepší smrt, přesto je vrahové z řad Hutuů zmasakrovali. Muž, který říká, že „miluje řešení konfliktů slovy“, zachránil přes 1200 uprchlíků. „Mé svědomí mi řeklo, že pokud odejdu, tak mě nikdy nenechá na pokoji. Nikdy nebudu spokojený,“ podotkl Rusesabagina. Jeho příběh popisuje oceňovaný film Hotel Rwanda.

Příčiny masakru jsou podle Rusesabaginy zakořeněny ve rwandské minulosti. „Před získáním nezávislosti v roce 1962 byla Rwanda královstvím, které ovládali panovníci. Praxe tehdy byla zabíjet. Většinoví Hutuové se pak rozhodli, že budou bojovat. Když získali nezávislost, odešli Tutsiové do exilu. Následně se spojili v uprchlických táborech s ugandskou armádou a začali bojovat pro Idi Amina Dadu, kterého odstranili v roce 1979. V roce 1986 se pak ujali moci. Bylo jasné, že další cíl bude Rwanda,“ konstatoval Rusesabagina.

Lidé věděli, že je něco špatně, ale zavírali před tím oči

Tutsiové, kteří bojovali v Ugandě, přešli do Rwandy, kde útočili na Huty a zabíjeli civilisty. Napětí mezi oběma etnickými skupinami přerostlo v občanskou válku. „Na přelomu let 1993/1994 jsme nevěděli, co se stane, že to bude genocida, ale už to bylo zjevné,“ poznamenal bývalý manažer hotelu. Lidé ale podle něj pár měsíců před masakrem zavírali před zhoršující se situací oči.

Tatiana Rusesabagina popsala incident, kdy jela pro syna do školy a zaútočil na ni armádní džíp. „On do mě strčil a potom se auto převrátilo na bok. Všechna auta, která jela za námi, se zastavila a lidé říkali: Tohle nebyla nehoda, tohle bylo předem připravené. Bylo to připravené, byla to výhrůžka vůči mně a nebyla první,“ zdůraznila Tatiana.

„Očekávali, že mě v tom džípu najdou,“ okomentoval incident Rusesabagina s tím, že se ho pokusili několikrát zabít, rodina se proto přesunula z domu do hotelu.

Genocida ve Rwandě
Zdroj: ČTK/AP/John Moore

Tvrdá propaganda: Tutsiové jako švábi

Svou roli v zahájení masakru sehrály noviny Kangura (Probuďte to), v nichž vyšel v únoru 1994 článek Konečný útok, ale také rádiové vysílání RTLM, které podněcovaly nenávist vůči Tutsiům. „Spustili propagandu, která byla zaměřená na celou populaci Tutsiů, kteří odešli do exilu. Byli zobrazováni jako zločinci, byla to pomlouvačná kampaň. Dokonce rebely odlidšťovali, když je nazývali šváby. Když zabijete švába, tak deratizujete, zato když zabijete člověka, tak je to zločin,“ poznamenal Rusesabagina.

Významnou roli sehrál i muzikant Simon Bikindi, jehož vražedné písně byly mezi Rwanďany velmi populární. V roce 2008 byl odsouzen na patnáct let za mřížemi za to, že na shromáždění nabádal Huty, aby vraždili Tutsie, připomněl soudce Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu Robert Fremr.

Osudným dnem se stal 6. duben 1994, kdy byl sestřelen letoun se rwandským prezidentem. „Tatiana slyšela výbuch a zavolala mi, abych se rychle vrátil domů,“ vzpomíná Rusesabagina. „Slyšela jsem nenormální hluk, byli jsme zvyklí na střelbu ze zbraní, ale tohle byl skutečně rezonující zvuk a všem nahnal strach. Vládla panika. Říkala jsem si, že se asi stalo něco vážného,“ řekla ČT Tatiana. Po nedávné dohodě mezi znepřátelenými stranami ale nečekala, že by mohl být zabit prezident.

Podle faktů, které známe dnes, genocida nikdy připravována nebyla. Někdy v únoru nebo březnu 1994 se ale objevil seznam asi 1500 jmen prominentních politiků a byznysmenů, který byl v oběhu.
Paul Rusesabagina
bývalý manažer hotelu ve Rwandě

Příslušníci většinového kmene Hutu 7. dubna vyšli do ulic, kde začali zabíjet Tutsie – většinou mačetami. „Bylo to, jako když nalijete olej do ohně,“ vzpomíná Rusesabagina. U Rusesabaginy se tehdy schovávali sousedi – celkem tři desítky lidí. Jeho syn viděl na vlastní oči rozsekané tělo svého kamaráda, kterého šel navštívit. „Někteří ti lidé ještě nebyli úplně mrtví. Po návratu šel do svého pokoje a čtyři dny nepromluvil,“ podotkl bývalý manažer hotelu.

Zlo je v nás všech

Lidé, se kterými Rusesabagina den předtím večeřel, byli zavražděni. Manželé se později ujali jejich dvou dcer, které našli v uprchlickém táboře. „Lidé, se kterými jsem jedl a pil, které jsem zval na jídlo a pití, jsem teď viděl s mačetami. To pro mě bylo ponaučením. Zjistil jsem, že každý z nás v sobě může skrývat velmi divoké zvíře,“ konstatoval Rusesabagina.

O pár dnů později se mu podařilo vyjednat, že se spolu se všemi ostatními sousedy evakuuje do hotelu. „Miluji slova a rád řeším konflikty slovy,“ říká muž, kterému dal velitel pušku, aby „postřílel všechny šváby“. To Rusesabagina odmítl, tak požadoval v přepočtu asi 1500 dolarů za jeden lidský život. Nakonec se dohodli na jiné částce – Rusesabagina vybral částku ze sejfu kanceláře ředitele hotelu.

Do hotelu Mille Collines, do nějž se nakonec Rusesabagina přesunul z hotelu Diplomat, postupně přicházeli další a další uprchlíci, až jich bylo přes 1200. Zde vznikla rada pěti hostů, s nimiž se manažer potkával a řešil každodenní problémy. Vedle sebe žili 78 dnů Hutuové i Tutsiové. Hotel za tu dobu navštívila řada špehů, které se Rusesabagina snažil držet u těla.

Scéna z filmu Hotel Rwanda
Zdroj: dpa-Film Tobis Film/ČTK/Picture Alliance

Jednoho dne se probudil s pistolí u hlavy – prý musí předat všechny uprchlíky. Okolo hotelu byly džípy a milicionáři. „Řekl jsem si, že to je konec. Poprvé ve svém životě jsem to téměř vzdal,“ podotkl. Nakonec se mu ale opět podařilo vyjednat, že lidé mohli zůstat.

Jediná jistota byla smrt

Rusesabagina chodil každé ráno na střechu hotelu, kde sledoval východ slunce. „Jediná věc, kterou jsem si byl v roce 1994 jistý, byla, že zemřu. Věděl jsem, že budu zabit, ale předtím jsem chtěl dělat každý den nějakou maličkost a v tom jsem vytrval až do konce těch tří měsíců, do 4. července 1994. Naučil jsem se věřit v osud, říkal jsem si, že nezemřu, dokud nesplním své poslání,“ konstatoval bývalý manažer.

Připravil si také balík peněz – poslední úplatek. „Vždy u sebe musíte něco mít, nikdy nemůžete vyjednávat s prázdnýma rukama. Proto jsem si dával pozor, abych u sebe až do konce něco měl a mohl něco nabízet,“ podotkl manažer, který zůstal v hotelu až do konce. V květnu došlo k výměně za zajatce, on ale poslal pryč jen svou rodinu. Lidé mu totiž řekli, že pokud odejde, raději rovnou skočí ze střechy. A tak setrval, i když to považuje za nejtěžší rozhodnutí v životě. 

„Byla jsem přesvědčená, že ho už nikdy neuvidím, bylo to strašně těžké, ale musela jsem to přijmout,“ vzpomíná Tatiana. Konvoj byl ale obklíčen milicemi a vojáky. „Mlátili nás – málem k smrti. Ale nakonec nás vojáci začali chránit a nechali nás odjet, a tak jsme vlezli do náklaďáku a vrátili se do hotelu,“ konstatovala Tatiana. 

Druhý pokus dostat se z hotelu byl ale již úspěšný. První konvoj odjel v červnu, Rusesabagina odjel schovaný v džípu OSN až v červenci. „Nechtěl jsem, aby armáda věděla, že odjíždím, kdyby se to lidé dozvěděli, řekli by si, že jsem zrádce a teď jedu za svými – za rebely,“ podotkl bývalý manažer. Díky jeho úsilí nebyl nikdo z hotelu zraněn, odveden ani zabit.

Genocida ve Rwandě
Zdroj: ČTK/AP/Rebecca Blackwell

Celý národ byl opuštěn

Západ Rwanďany v roce 1994 opustil, cizinci byli ze země evakuováni, zatímco Rwanďané museli zůstat. „OSN byla úplně zbytečná instituce, slíbili nám iluzi. 2500 členů mírových jednotek bylo jen neutrálními pozorovateli. Přišli a nic nedělali,“ kritizoval Rusesabagina přístup organizace. Belgie stáhla mírové jednotky po vraždě několika členů mise.

„Viděli jsme, jak utíkají. Celý národ byl opuštěn a ponechán napospas vrahům. Mučili oběti, lidé umírali pomalu. Přišli, usekli lidem ruce a zase odešli, pak se vrátili a usekli jim šlachy, aby nemohli utéct,“ popsal bývalý manažer zvěrstva. Mnozí lidé platili za „lepší smrt“ zastřelením. I přesto byli někteří rozsekáni na kousky. Mnoho žen bylo znásilněno.

Jednotky OSN ve Rwandě
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

Podle soudce Fremra selhaly hlavně Spojené státy, které se bály mluvit o genocidě po špatných zkušenostech ze Somálska. Prezident Bill Clinton se Rwanďanům později osobně omluvil.

Jednotky OSN jsou vojáci, kteří byli přímo podřízeni Radě bezpečnosti. Museli striktně respektovat mandát, který jim udělila. Po vypuknutí genocidy byl mandát ještě zmírněn. Další rezoluce ho sice rozšířila, ale to již bylo v době, kdy byla genocida u konce.
Robert Fremr
soudce Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu

Vraždění trvalo sto dnů. Hutuští extremisté za tři měsíce etnických čistek zmasakrovali na 800 tisíc menšinových Tutsiů a umírněných Hutuů. Další miliony lidí vyhnalo násilí z domovů. Ze zabíjení se stalo zaměstnání, říká Rusesabagina. Propaganda ze strany Hutuů vybízela lidi, aby zabíjeli své sousedy a brali si jejich majetek. Podle Rusesabaginy je problém, že se takové hrůzy děly už dříve, ale nebyly nikdy potrestány. „Zabíjení a okrádání sousedů se stalo něčím normálním,“ podotkl. 

Někteří Hutuové sousedy zachraňovali

Rusesabagina ale zdůrazňuje, že ne všichni Hutuové byli zločinci. „Byla to pouze skupina lidí, kteří byli extrémisti, kteří se zabíjením začali a pokračovali v něm,“ podotkl Rusesabagina. Mnoho Tutsiů přežilo právě proto, že je zachránili jejich sousedé z kmene Hutuů. „Viděl jsem hodně lidí, kteří se chovali skutečně lidsky, a ne zle,“ poznamenal Rusesabagina.

obrázek
Zdroj: ČT24

Od genocidy už uplynulo 22 let a Rwanda stále zůstává rozdělenou zemí. Jizvy se hojí pomalu. „Je tu stále nedůvěra. Napětí je obzvlášť cítit, když probíhají připomínkové ceremonie,“ uvedl jeden z obyvatel Rwandy.

Rusesabagina žil ve Rwandě ještě dva roky po masakru, pak se ho ale pokusili zabít. „Špion mi říkal, že jsem někde získal počítače. Chtěl mi prohledat dům, těsně za mnou vytasil zbraň, měl u sebe kalašnikov a pistoli,“ vzpomíná. Pomohl mu pomocník v domácnosti, který ho varoval, a tak stačil shodit útočníka ze schodů a zavolat o pomoc. Nakonec byl zabiják zadržen.

Historie se opakuje

Vzpomínkové akce k 20. výročí se Rusesabagina účastnit nemohl kvůli kritice rwandského prezidenta Paula Kegameho. Nyní žije v exilu a Rwandě se snaží pomáhat skrze svou nadaci Hotel Rwanda a obává se, že by se podobná zvěrstva mohla opakovat. „Historie se opakuje, jako lidské bytosti se z historie nikdy nepoučíme. Co se odehrálo v roce 1994 ve Rwandě, tak v zemi jsou opět všechny předpoklady k tomu, aby se stalo něco podobného,“ zdůraznil Rusesabagina, který ale nikdy nepřestal věřit v Boha.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, zraněno je 20 lidí

Nejméně dvacet lidí se zranilo při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informuje o tom španělský list La Vanguardia, podle něhož má pět lidí těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
před 16 mminutami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 44 mminutami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti. Podle Trumpa by měla OSN nadále fungovat.
17:18Aktualizovánopřed 57 mminutami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 2 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 2 hhodinami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 3 hhodinami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...