Malý povstalec s německým samopalem v rukou. Předloha jednoho ze symbolů Varšavy se vydražila za 270 tisíc korun

Nahrávám video
Události: Malý povstalec se stal jedním ze symbolů Varšavy
Zdroj: ČT24

Ve Varšavě vydražili originál sochy Malého povstalce. Autor ji vytvořil na počest nejmladším hrdinům varšavského povstání v roce 1944. Vyvolávací cena byla v přepočtu 90 tisíc korun, kupec figurku získal za 45 tisíc zlotých (270 tisíc korun). Kopie sošky stojí v historickém centru města jako jeden z jeho symbolů.

Pomník Malého povstalce představuje chlapce ve zjevně příliš velké vojenské přilbě, uniformě a botách a s ukořistěným německým samopalem v rukou. Polský odboj děti, třeba i kvůli nedostatku zbraní, oficiálně do bojů nezapojoval. Přesto plnily důležitou roli. „Sloužily jako sanitáři, nosily vzkazy, nebo byly ‚kanálovými krysami‘ – průvodci podzemím,“ uvedl zástupce ředitele Muzea varšavského povstání Pawel Ukielski.

Autorem malé sádrové sošky je sochař Jerzy Jarnuszkiewicz. Vytvořil ji ještě během studií v roce 1946, aby se s ní zúčastnil soutěže ministerstva kultury na pomník varšavskému povstání. To však zanedlouho upadlo do politické nemilosti komunistických vlád, a tak Malý povstalec nakonec stanul v historické části Varšavy až v roce 1983.

„Jsou s ní spojené velké emoce, hodně lidí zemřelo, skoro v každé rodině mají někoho, kdo při povstání zemřel, nebo se ho účastnil. Každý tu sošku zná,“ říká zástupce ředitele galerie Desa Jan Koszutski. Dražba sošky o výšce 32,5 centimetru probíhala na závěr výstavy 215 děl vzdávajících hold polské metropoli. 

Příběh poznamenal spor o autorská práva

Soška měla pro Jarnuszkiewicze nakonec trpkou dohru. Figurku začala masově produkovat jedna slévárna a pořídila si ji snad každá polská rodina jako symbol či suvenýr.

Jarnuszkiewicz neprotestoval, protože to chápal jako daň odkazu hrdinů povstání. Ale jak stoupala poptávka, majitel slévárny začal figurku označovat za dílo jakéhosi fiktivního sochaře. Spor o autorská práva skončil u soudu, kde umělec nakonec vyhrál, ale za při zaplatil infarktem a zhoršeným zdravím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina nadále dováží elektřinu ze Slovenska, píše Reuters

Ukrajina, jejíž elektrárny značně poškodilo ruské bombardování, nadále pokračuje v dovozu elektřiny ze sousedních zemí, včetně Slovenska, napsala v úterý agentura Reuters s odvoláním na společnost Ukrenerho, která je provozovatelem přenosové soustavy. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) v pondělí prohlásil, že Slovensko zastavilo pomoc Ukrajině formou nouzových dodávek elektřiny. Opoziční strana Sloboda a Solidarita (SaS) oznámila, že na Fica kvůli rozhodnutí podá trestní oznámení.
13:40Aktualizovánopřed 17 mminutami

Zajištění bezpečnosti je primární funkcí státu, řekl Pavel k výročí ruské invaze

Zajištění bezpečnosti je primární funkcí státu, řekl český prezident Petr Pavel v Senátu k výročí ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu, ke které došlo přesně před čtyřmi roky, 24. února 2022. Bezpečnost a obranyschopnost České republiky, Ukrajiny a celé Evropy jsou tématy veřejného slyšení, které se koná v horní komoře. Zatímco Pavel se rozhodl pozvání využít, členové vlády Andreje Babiše (ANO) se omluvili. Na Hradě se předtím prezident sešel s podporovateli napadené země.
10:30Aktualizovánopřed 40 mminutami

Invaze nikdy není legitimní, je čas válku ukončit, vzkázal Rusku Macinka

Ukrajina a její spojenci si připomínají čtvrté výročí plnohodnotné ruské invaze. Pokračující agresi na Ukrajině se věnuje i mimořádné zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů (OSN) v New Yorku. Na něm vystoupil také český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). V projevu mimo jiné zdůraznil, že Rusko agresi proti Ukrajině ospravedlňuje bezpečnostními obavami, invaze ale nikdy není legitimní. Večer se pak ministr zúčastní jednání Rady bezpečnosti OSN k Ukrajině.
15:54Aktualizovánopřed 59 mminutami

Půjčka 90 miliard eur Ukrajině tak či onak bude, řekla šéfka Evropské komise

Evropská unie poskytne Ukrajině půjčku ve výši 90 miliard eur (2,18 bilionu korun) tak či onak, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v Kyjevě. Zdůraznila, že půjčku odsouhlasilo 27 hlav států a vlád a svůj závazek musí dodržet. Praktické schválení půjčky ale nyní zablokovala Budapešť, která požaduje, aby Ukrajina nejdříve obnovila tranzit ruské ropy do Maďarska. Bez schválení půjčky hrozí, že Ukrajina zůstane už v dubnu bez potřebných financí.
16:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko vyšetřuje zakladatele Telegramu Durova, podezírá ho z „napomáhání terorismu“

Rusko vyšetřuje spoluzakladatele komunikační sítě Telegram Pavla Durova, informoval ruský státní list Rossijskaja gazeta s tím, že Moskva Durova podezírá z „napomáhání terorismu“. Telegram hraje v Rusku důležitou roli ve veřejné i v soukromé komunikaci, používá ho i vláda. Ruské úřady mu ale už dříve uložily omezení, protože podle nich neodstraňoval extremistický obsah, a rovněž se rozhodly přístup k aplikaci omezit. Podnikatel, který už v zemi léta nežije, míní, že Moskva pokračuje v útlaku svobody projevu.
07:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko mír nechce a není tak silné, jak si myslí, zní z Evropy

Ukrajina je národem tichých hrdinů, současný konflikt je pak válkou o svobodu. V den čtvrtého výročí velké ruské invaze to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte, který se účastnil ceremonie v sídle Severoatlantické aliance. Podle Rutteho je další pomoc Kyjevu zcela zásadní. Výročí si připomněli také europoslanci. Řada z nich kritizovala Maďarsko a Slovensko za jejich přístup k válce.
10:07Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Děláme maximum pro ukončení války, řekl k výročí velké ruské invaze Zelenskyj

Ruský vládce Vladimir Putin za čtyři roky války nedosáhl svých cílů, Ukrajina ubránila svou nezávislost. V den čtvrtého výročí plnohodnotného vpádu ruských vojsk do své země to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři EU a evropských zemí v úterý uctili v Kyjevě padlé ukrajinské vojáky. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že „speciální ruská operace na Ukrajině“ zatím nedosáhla svých cílů a bude pokračovat.
09:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusové se pokoušeli ukrajinské děti převychovat, říká deportovaná dívka

Po čtyřech letech plnohodnotné ruské invaze se podle Ukrajiny stále nevrátilo přibližně dvacet tisíc dětí, které Rusové deportovali na okupovaná území nebo přímo do Ruska. Redaktorka České televize Dominika Vřešťálová hovořila s dívkou z Chersonské oblasti Valerijí Sydorovovou, kterou ruské úřady nechaly převézt na Krym krátce po invazi. Po několika měsících se s pomocí příbuzných dokázala vrátit. Rusové byli podle ní na příjezd ukrajinských dětí dobře připraveni a pokoušeli se je převychovat. Do Česka dorazila na pozvání organizace Člověk v tísni, která se situaci lidí na okupovaných územích věnuje.
před 5 hhodinami
Načítání...