Za závod s časem označil šéf summitů evropské osmadvacítky Donald Tusk snahu o zachování schengenského prostoru volného pohybu. Na tiskové konferenci po dvoudenním setkání lídrů evropských a afrických zemí k migraci prohlásil, že základní podmínkou je obnova efektivní kontroly vnější hranice, bez níž schengenská pravidla nepřežijí. Většina účastníků za hlavní výsledek summitu považuje založení fondu pro Afriku.
Maltský summit schválil akční plán, Afrika pomůže s identifikací migrantů
Afričtí úředníci budou pomáhat s identifikací migrantů
Jako na jedné z 16 prioritních iniciativ společného akčního plánu se účastníci summitu shodli na tom, že imigrační úředníci z desítky zemí Afriky mají už v prvních měsících příštího roku začít pomáhat v EU s určováním národnosti a identifikací migrantů tak, aby bylo možné je případně vrátit zpět.
Tusk, který jednání do maltské Valletty svolal, ale upozornil také na společné projekty, jejichž cílem je zvýšení zaměstnanosti v oblastech, odkud se v Africe migranti na cestu vydávají. Na summitu nabídla Evropa africkým státům finanční pomoc, vznik příslušného svěřeneckého fondu byl podepsán ráno. Evropská komise do něj vyčlenila 1,8 miliardy eur, další peníze slíbily země EU i evropské země mimo Unii. Evropa ale žádala daleko větší ochotu afrických metropolí spolupracovat a přijímat zpět ty, kdo v Evropě s žádostí o azyl neuspějí.
Založení fondu pro Afriku považuje většina účastníků za hlavní výsledek summitu. Právě pomoc africkým státům je podle nich cestou, jak migrační vlnu zadržet.
Akční plán, na němž se všichni účastníci rozsáhlého dvoudenního jednání shodli, má pět hlavních cílů. Podle Tuska má reagovat na základní příčiny migrace, posílit možnosti legální migrace a pracovní mobility, zvýšit ochranu osob vyhnaných z domovů, bojovat s pašováním lidí a organizovaným zločinem a pokročit právě také v návratech těch, kdo v EU nezískají azyl. „Musíme spolupracovat. Nikdo z nás to nevyřeší samostatně,“ řekl Tusk.
Tusk: Evropa čelí tlaku, záchrana schengenu je závod s časem
„Nynější vývoj v Německu, Švédsku, Slovinsku a v dalších zemích ukazuje naprosto jasně, jak velkému tlaku členské země Evropské unie čelí,“ prohlásil na brífinku Tusk.
Německo, které od léta uprchlíky přijímalo, ve středu oznámilo, že je opět podle dublinských pravidel začne vracet do zemí, kde vstoupili na půdu EU. Švédsko jako další země, která dosud uprchlíky vítala, spustilo v poledne dočasné kontroly na svých jižních hranicích a Slovinsko začalo v rostoucím napětí v reakci na desetitisíce přicházejících lidí budovat na hranicích s Chorvatskem zábrany.
„Záchrana Schengenu je závod s časem. Jsme rozhodnuti jej vyhrát. Musíme pospíchat, ale nepanikařit,“ řekl dále Tusk. Kromě reálné obnovy ochrany vnější hranice schengenského prostoru je k tomu podle něj třeba také skutečně uvést do života v EU už dohodnuté další kroky. Zmínil se rovněž o potřebě realizovat evropský plán přerozdělování migrantů, kteří jsou nyní v Řecku a v Itálii, do dalších unijních států. Proti tomuto záměru stále protestují východoevropské země EU, včetně České republiky, které poukazují na nynější nefunkčnost celého systému. V jeho rámci by mělo být za dva roky přesunuto 160 tisíc lidí.
Konkrétní kroky akčního plánu: Společný vyšetřovací tým, legální cesty do Unie
Senegalský prezident Macky Sall upozornil na význam přímého dialogu mezi Afrikou a Evropou o tak kontroverzním tématu, jakým je právě migrace. „Jsou k ní různé důvody: chudoba, válka, nestabilita, nejistota,“ podotkl na společném brífinku. Je podle něj třeba zajistit ekonomický rozvoj afrického kontinentu, který bude znamenat větší přidanou hodnotu a také více pracovních míst než jen export surovin. Zmínil i snahu velkých firem neplatit v afrických zemích daně, ale i korupci a špatné vládnutí.
Významným zdrojem nestability je podle něj terorismus. „Kdykoliv je válka, lidé se dají do pohybu. To je přirozené stejně, jako že lidé z méně rozvinutých zemí zamíří do těch rozvinutějších,“ poznamenal Sall.
Mezi konkrétními kroky, které by se měly podle akčního plánu uskutečnit už v příštím roce, je tak zdvojnásobení míst pro africké studenty i učitele v evropském programu Erasmus+ či pilotní projekty některých zemí EU, jež umožňují legální cesty do Unie. V polovině příštího roku by měly fungovat rozvojové a ochranné programy v severní Africe a v oblasti Afrického rohu. Snahou je umožnit trvalé řešení situace lidí vyhnaných v oblasti z domovů včetně možností, jak jim zajistit práci a tedy i dostatečné příjmy.
Boj s nelegální migrací a pašeráky, kteří na ní vydělávají, mají zlepšit nejen legislativní úpravy, ale i společný vyšetřovací tým v Nigeru. Pokud se tento pilotní projekt osvědčí, zopakuje se jeho model i v jiných zemích Afriky. Spuštěna bude také informační kampaň o skutečných nebezpečích nelegální cesty do Evropy i způsobech, jak situace právě pašeráci zneužívají. Těm, kteří budou z Evropy vráceni, mají v návratu do společnosti pomáhat reintegrační programy. EU totiž dává opakovaně najevo, že preferuje dobrovolný návrat neúspěšných žadatelů o azyl.
Na summit EU–Afrika navázala odpoledne neformální schůzka evropských představitelů o migrační krizi. Na jednání by se měly probírat například počty uprchlíků, které jednotlivé členské země přijaly. Jednat se bude hlavně o Turecku, kde jsou více než dva miliony uprchlíků z válkou ničené Sýrie.