Podepsání vzniku svěřeneckého fondu pro Afriku zahájilo druhý jednací den rozsáhlého maltského summitu Evropy a Afriky o migraci. Evropská komise už do fondu vyčlenila 1,8 miliardy eur (přes 48,5 miliardy korun), Česko do něj přispělo částkou 600 000 eur (16,2 milionu korun). Peníze mají pomoci africkým zemím s řešením příčin současné migrační krize. Právě ta je společně se snahou zlepšit spolupráci obou kontinentů hlavním tématem končící dvoudenní schůzky ve Vallettě.
Migrační krizi má pomoci řešit fond pro Afriku, Česko do něj dá přes 16 milionů
Evropské státy souběžně se zvýšením své finanční pomoci žádají od afrických zemí nejen větší snahu řešit příčiny migrace, ale především větší ochotu při zpětném přebírání těch svých občanů, kteří v Unii nezískají právo na azyl.
Francois Hollande na maltském summitu
Český premiér Bohuslav Sobotka na Twitteru uvedl, že země visegrádské čtyřky společně zvýší příspěvek do fondu na pomoc Africe o 400 tisíc eur (10,8 milionu korun). Jak řekl České televizi vicepremiér Pavel Bělobrádek, který je na summitu společně s premiérem, bude důležité dohodnout jasná pravidla kontroly peněz poskytovaných fondu. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker už ve středu prohlásil, že výše fondu není dostatečná, a požádal, aby do něj unijní země více přispěly. Dosud prý přislíbily jen menší sumy.
Předsedkyně Komise Africké unie Nkosazana Dlamini-Zumová na maltském summitu
Ve fondu pro Afriku je už nyní 1,8 miliardy eur z peněz EU, svůj příspěvek doposud oznámilo 25 unijních zemí a také Norsko a Švýcarsko, celkem ve výši přes 78 milionů eur (přes dvě miliardy Kč). Fond doplní stávající evropskou rozvojovou pomoc, která už v regionu funguje a je určena ohroženým africkým zemím ve složité situaci. Na tu ročně EU vynakládá přes 20 milionů eur (540 milionů Kč).
GALERIE
Na Maltě končí summit k migrační krizi
„Peníze, které půjdou na Afriku, nejsou plýtváním. Naopak: aktuálními investicemi se vyhneme dalším nákladům, které by bylo zapotřebí investovat později, kdyby se migrační krize zhoršovala,“ prohlásil francouzský prezident Francois Hollande
Sobotka: Některé africké státy se brání návratové politice
Angela Merkelová na maltském summitu
Mezi Evropou a Afrikou na návratovou politiku panují rozdílné názory a řada afrických států se jí brání, řekl před pokračováním summitu Sobotka. Podle něj jde o citlivé téma, které se musí postupně vyřešit. Je k tomu třeba, aby byly uzavřeny smlouvy s některými státy o vracení běženců; africké země také musí vytvořit administrativní kapacity, aby mohly běžence přijímat.
Podle premiéra se řada afrických států brání návratové politice například kvůli tomu, že uprchlíci posílají rodinám peníze do země, odkud pocházejí. Pokud se nevyřeší readmisní smlouvy, které zakotvují podmínky vracení uprchlíků a návratovou politiku, tak podle Sobotky nebude možné migrační problém řešit.
Evropské a africké země na závěr summitu přijmou deklaraci, která je podle Sobotky v otázce návratové politiky hodně kompromisní. „Druhá věc je, aby africké státy respektovaly právo Evropy řídit migrační tok na vnějších evropských hranicích,“ dodal Sobotka. Podle něj však summit znamená, že evropské a africké státy mohou řešit migrační krizi společně, což může vést k pokroku a omezení migračního tlaku. Právě v otázce návratu uprchlíků do vlasti bude shoda mezi EU a africkými zeměmi podle Bělobrádka nejsložitější.
„Některé země v Evropě mají tak zvaný přístup tvrzí. Žádná země na světě ale nemůže být pevností. K legální migraci musíme být otevřeni, a Afrika a Evropa by měly také diskutovat o jiných věcech než jen o surovinách, obchodu a industrializaci,“ zdůraznila na summitu předsedkyně Komise Africké unie Nkosazana Dlamini-Zumová.
V4 dá na řešení migrační krize víc peněz a lidí
Bohuslav Sobotka na maltském summitu
Premiéři takzvané visegrádské skupiny (V4 - Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko) se podle Sobotky shodli, že jejich státy společnými silami poskytnou další peníze, aby byl příspěvek visegrádské skupiny celkem tři miliony eur. Peníze by měly jít zhruba ke 23 africkým státům a měly by sloužit k zajištění zdrojů pitné vody a k vytvoření pracovních míst. „Řada afrických zemí volala také po investicích, které by vedly k industrializaci Afriky. Hodně se mluvilo o dostupnosti elektřiny," řekl Sobotka.
V4 nejen zvýší příspěvek do fondu na pomoc Africe, ale poskytne také 300 lidí navíc do evropských agentur Frontex a EASO, které se zabývají ostrahou hranic a azylovou politikou. Sobotka, který při jednání na Maltě zastupuje i Polsko, to oznámil během schůzky s šéfy vlád Slovenska a Maďarska. Trojice premiérů se sešla před začátkem druhého dne summitu.
Bohuslav Sobotka ke koordinační poradě V4 (zdroj: ČT24)
Maltský summit EU a Afriky
Frontex je evropská agentura, která se stará o kontrolu vnějších hranic EU. Česko chce, aby tato agentura měla větší rozpočet, vlastní lidi a vybavení. Dosud musí o vše žádat členské státy EU. EASO je Evropský podpůrný azylový úřad, kde experti řeší společný evropský azylový systém a otázky evropské spolupráce. Unijní země zatím poskytly pouze 153 z 374 slíbených expertů do EASO a Evropská agentura na ochranu vnějších hranic dostala místo 775 přislíbených lidí zatím jen 353.
Ustavení fondu by mohlo podle Orbána pomoci řešit migrační krizi
Viktor Orbán po příjezdu na maltský summit
„EU je odhodlána rychle reagovat na obrovské problémy, kterým tento region nyní čelí. Úspěch fondu závisí na spolupráci s dalšími evropskými zeměmi i našimi partnerskými zeměmi v Africe,“ poznamenal šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. Novinářům řekl, že země na obou stranách Středozemního moře čelí stejnému problému. „Africké národy musíme podpořit, mají ještě větší problémy než my,“ dodal. Je podle něj třeba změnit celý jazyk diskuse o migraci.
Summit EU a Afriky na Maltě
Maďarský premiér Viktor Orbán ani ve Vallettě neslevil ze své tvrdě protimigrační rétoriky. „Je třeba si ujasnit některé základní věci. Tady si dál mnoho lidí myslí, že migrace je pozitivní věc. Evropská zkušenost teď nabízí důkazy o opaku,“ řekl při příchodu na druhý jednací den. Ustavení svěřeneckého fondu ale může podle Orbána věci pomoci. „Řešením naší situace je, aby lidé mohli slušně žít tam, kde se narodili, a aby tam zůstali. Bez peněz to udělat nejde,“ vysvětlil.
Opatření financovaná z prostředků fondu se budou realizovat v oblasti Sahelu a Čadského jezera a také v Africkém rohu a severní Africe. Právě odtud nejčastěji afričtí migranti vyrážejí do Evropy.
Ve čtvrtek se jedná hlavně o Turecku
Maltský summit EU a Afriky
Evropští lídři podle Sobotky budou během druhého dne jednat hlavně o Turecku, kde jsou více než dva miliony uprchlíků ze Sýrie. Turecko je klíčové pro evropské snahy dostat migrační tlak pod kontrolu. „Potřebujeme, aby Turecko začalo jednat. Myslím, že má nástroje v bezpečnostní oblasti, aby začalo lépe řídit migraci, která prochází přes jeho území,“ podotkl Sobotka. Turecko by za to podle něj mělo dostat například finanční pomoc, zjednodušení vízové povinnosti pro Turky nebo posun v přístupových jednáních Ankary s EU. Turecko je kandidátskou zemí EU od roku 1999. Podle Sobotky však musejí existovat i scénáře, že se dohoda s Tureckem nepovede.
Na summit navazuje neformální jednání vedoucích představitelů více než 60 afrických a evropských zemí a zástupců relevantních mezinárodních organizací.