Malijský radikál dostal za zničení památek v Timbuktu devět let

Mezinárodní trestní soud poslal malijského radikála Ahmada Mahdího Fakima na devět let do vězení za zničení kulturních památek v Timbuktu. Fakim se k ničení památek, což je považováno za válečný zločin, přiznal a projevil lítost. Prokuratura pro něj původně žádala až 30letý trest. Faki je první člen radikální islámské skupiny, který stanul před ICC. Proces je také první, v němž byla osoba souzena za ničení kulturního dědictví.

Faki patří ke skupině Ansar Dine, která je napojena na severoafrickou odnož teroristické organizace Al-Káida. V roce 2012 tato skupina po obsazení města Timbuktu začala ničit svatyně a hrobky uctívaných mužů. Podle obžaloby zlikvidovala devět mauzoleí a vstupní bránu do mešity. Většina zničených památek pocházela ze 14. století. Islamisté je bořili, protože je považovali za svatokrádežné.

Příslušník mírových sborů OSN před mešitou v Timbuktu
Zdroj: Reuters

Soud ve zdůvodnění konstatoval, že Faki se osobně zúčastnil ničení pěti uvedených objektů; v ostatních případech je považován za spoluviníka.

Zničení památek, z nichž většina byla na seznamu kulturního dědictví UNESCO, má podle soudu tragický dopad pro místní obyvatelstvo, pro něž byla mauzolea místy modliteb, poutí a shromažďování. Rozsah škody je nedozírný a útoky je třeba považovat za předem naplánovanou akci.

Faki lituje a vyzývá muslimy, aby se podobných činů nedopouštěli

Soud vzal při vyměřování trestu v úvahu, že Faki vinu doznal, že chápe důsledky svého chování, že přiznává, že se dopustil ničení chráněných památek a také že požádal své spoluobčany o odpuštění. Faki také po přiznání viny vyzval všechny muslimy, aby se nedopouštěli podobných činů, jaké sám spáchal. 

Timbuktu leží na staré saharské obchodní cestě a na vrcholu své slávy v 15. a 16. století bylo centrem islámské kultury a učenosti. Na seznamu světového dědictví UNESCO je město od roku 1988 – díky svým třem mešitám a 16 hřbitovům a mauzoleím. UNESCO 14 hrobek svatých mužů súfismu zničených islamisty loni obnovilo.

Nahrávám video

Kromě toho, že je Timbuktu jedním ze sedmi svatých měst islámu, tak je také atraktivním turistickým střediskem.

Jako celá Afrika, tak také Timbuktu trpí nešťastně vedenými hranicemi, což potvrdila i cestovatelka Dana Trávníčková. „To je začátek všech těch problémů. V historii byla taková ošklivá doba. Tři sta let otrokářství. A protože historii píšou vítězové, tak se o tom moc nemluví. Afrika přišla totiž díky tomu o miliony svých lidí, kteří se dostali na druhou stranu oceánu. A když se parcelovala Afrika na základě Berlínské konference a ujasnila se pravidla, tak zemi někde rozdělili necitlivě. Mnohdy jde o hranice jako podle pravítka,“ řekla.

Podle ní lidé, kteří rozdělovali Afriku, vůbec nedbali na to, jaká etnika tam žijí, takže došlo k tomu, že některé národy se dostaly do více států anebo obráceně.

Timbuktu je na hranici zelené Afriky a Sahary, žijí zde běloši, Tuaregové. „Já mám Afriku spojenou s černou Afrikou. Ale v severské části žili berbeři a Tuaregové jsou jedni z kmenů berberských,“ vysvětlila cestovatelka a dodává, že Tuaregové jsou vědymilovný národ. „Bohatství se poměřovalo počtem vlastněných knih. Bylo tam 700 tisíc svazků, kultura a vědění bylo zapsáno, všechno,“ řekla. 

Zkáza pod rukou radikálů

Timbuktu zdaleka nebyla jedinou dějinnou chloubou, která klesla pod rukama islamistů. Poslední roky v této disciplíně „dominoval“ zejména Islámský stát. Ničil třeba vzácné křesťanské kostely v iráckém Mosulu, památky starobylého areálu v Palmýře nebo bránu v někdejším asyrském Ninive.

Islamisté považují památky obecně za symbol modlářství. Provokací jsou pro ně zejména sochy zobrazující lidské postavy - podobně jako třeba obří sochy Buddhy v Afghánistánu, které Taliban zničil v roce 2001. Svou roli zde hraje propaganda, tedy snaha šokovat, ale také peníze. Podle odborníků putuje mnoho artefaktů ukradených v Iráku a Sýrii na asijské trhy, zejména do Číny a Japonska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
včeraAktualizovánopřed 50 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 4 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 4 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 4 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 4 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 5 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled