Brusel - V přepočtu až třináct miliard korun dá Evropská unie na obnovu afrického Mali. Před středeční konferencí v Bruselu to řekl předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Státy sedmadvacítky tak poskytnou čtvrtinu peněz, které maliské úřady žádají, a největší částkou by měla přispět Francie. Právě její vojáci v zemi letos v lednu zahájili vojenskou operaci. Do bojů s radikálními islamisty poslala Paříž 4 500 mužů, svoji jednotku tam má i Česko.
Dárcovské konference pro Mali, kterou v Bruselu organizují EU a Francie, se zúčastní i francouzský prezident François Hollande a jeho maliský kolega Dioncounda Traoré. Maliské úřady požádaly dárcovské země a organizace o částku dvě miliardy eur (52 miliard korun), které by jim mohly pomoci obnovit zničenou zemi.
Předseda Evropské komise José Manuel Barroso:
„Je mým potěšením oznámit, že Evropská unie se zítra zaváže k finanční pomoci Mali ve výši 520 milionů eur, a to na roky 2013 až 2014. Kromě toho samozřejmě nezapomínáme ani na ostatní země, protože problém se týká celého regionu. Takže výsledná částka se podle potřeby může ještě měnit.“
Francie zahájila intervenci v Mali letos 11. ledna. Do boje s radikálními islamisty, postupujícími na hlavní město Bamako, nasadila asi 4 500 mužů, kteří vytlačili povstalce na sever země. Nyní Paříž oznámila záměr stáhnout většinu svých sil z této africké země. Do konce roku by tam měla zůstat asi jen tisícovka vojáků na podporu mezinárodních sil či budoucího kontingentu OSN. „Nejdůležitější ale pro nás je, aby se nám podařilo vybrat celkem dvě miliardy eur. Myslím, že toho dosáhneme,“ věří francouzský státní tajemník pro rozvoj Pascal Canfin.
Na jihu země sice boje již ustaly, nicméně islamisté stále působí v odlehlých oblastech na severu, kde čas od času podnikají útoky ze zálohy či sebevražedné atentáty. Kromě infrastruktury a budov bylo v bojích zničeno i množství kulturních památek, například ve městě Timbuktu. Před boji ze země uprchly desetitisíce obyvatel, hlavně do Burkiny Faso, Nigeru nebo Mauretánie.
Ve volbách nebude kandidovat současný prezident ani členové vlády
Země má navíc před sebou 21. července prezidentské volby. „Kandidovat nebudu já ani jiní členové vlády. Nemůžeme být soudci a rozhodčí současně. Chceme zvýšit šance, že volby proběhnou poctivě a transparentně,“ uvedl prozatimní prezident Dioncounda Traoré. Dárcovské konference se v minulosti konaly na podporu Somálska, Haiti nebo Afghánistánu. Často překonají očekávání a země nakonec získají ještě větší pomoc, než žádaly.
