Majdan navrhuje na premiéra Jaceňuka

Kyjev - Vůdci ukrajinského protivládního hnutí navrhli na premiéra opozičního politika Arsenije Jaceňuka. Ve čtvrtek by ho měl ve funkci potvrdit parlament. Návrh oznámila večer na kyjevském náměstí Nezávislosti účastníkům protestů rada Euromajdanu. Tento koordinační orgán, složený ze zástupců různých skupin zapojených do protivládního odporu, rovněž sdělil jména kandidátů na některé klíčové ministerské pozice. Jsou mezi nimi mimo jiné dva aktivisté, kteří se stali obětí brutálních útoků.

Předseda parlamentu Oleksandr Turčynov, který je od sobotního sesazení prezidenta Viktora Janukovyče zároveň úřadující hlavou státu, upozornil, že vládu čekají nepopulární rozhodnutí. Musí získat důvěru věřitelů a investorů a zároveň zaručit normální život lidem. Jaceňuk už předem shrnul vládní program do pěti bodů: je to zejména stabilizace finanční a politické situace v zemi, dále uzavření smlouvy s Mezinárodním měnovým fondem, vyšetření zločinů spáchaných při útocích proti demonstrantům, reforma ministerstva vnitra a podpis asociační smlouvy s Evropskou unií.

Devětatřicetiletý ekonom a právník Arsenij Jaceňuk byl v letech 2005 až 2006 ministrem hospodářství, v roce 2007 několik měsíců šéfem diplomacie a poté necelý rok předsedal parlamentu. Nyní je šéfem poslanců opoziční strany Vlast bývalé premiérky Julije Tymošenkové. V roce 2010 neúspěšně kandidoval na prezidenta - skončil čtvrtý s necelými sedmi procenty hlasů. Narodil se 22. května 1974 ve městě Černivci. Před vstupem do politiky měl vlastní advokátní kancelář a pracoval v bankovnictví. V minulosti působil také jako viceguvernér centrální banky a byl náměstkem guvernéra Oděské oblasti.

Mezi navrženými kandidáty na ministerská křesla je jeden z organizátorů protestů Dmytro Bulatov, kterého v lednu unesli a po dva týdny mučili neznámí útočníci. Vést by měl ministerstvo mládeže a sportu. Do čela protikorupčního úřadu je navržena opoziční novinářka Tetjana Čornovolová, která se v prosinci rovněž stala obětí brutálního útoku neznámých lidí. V čele vlivné Rady národní bezpečnosti a obrany by měl stanout poslanec Andrij Parubij, známý jako „velitel Majdanu“, který má respekt i mezi nejradikálnějšími účastníky protestů. Za šéfa diplomacie je navržen Andrij Deščycja, ministerstvo hospodářství by měl vést Ostap Semerak a resort financí Oleksandr Šlapak.

Jaceňukův kabinet by měl zemi spravovat do předčasných parlamentních voleb. Jejich termín zatím stanoven nebyl, ale podle médií připadá v úvahu červen, nebo říjen. Předčasné prezidentské volby se budou z rozhodnutí parlamentu konat 25. května.

Hlavní vedoucí síly ukrajinské revoluce mají v parlamentu kolem 170 hlasů, do nadpoloviční většiny ze 450 poslanců jim 56 hlasů chybí. Donedávna dominantní Strana regionů se rozpadla, v důsledku toho je ve sněmovně až polovina poslanců nezařazených. Strany Vlast, UDAR a Svoboda se je snaží získat do svých řad.

UKRAJINSKÁ KRIZE NA WEBU ČT24.CZ:

Janukovyč zřejmě prchl do Ruska ZDE

Ruští vojáci se šikují na Krymu ZDE

Zeman: Janukovyč nesplnil slib, ať se nediví ZDE

Čokoládový král prezidentem? ZDE

Jednotky Berkut skončily ZDE

Janukovyčův plán: Postřílet demonstranty ZDE

Dopad ukrajinské krize na české podniky ZDE

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Kyjev ztrátu města popírá

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Město má strategickou pozici na silnici vedoucí k posledním velkým městům Donbasu, která jsou stále pod ukrajinskou kontrolou. O strategickém významu ovládnutí města na setkání s generálním štábem armády hovořil také ruský vládce Vladimir Putin. Ukrajinský generální štáb i prezident Volodymyr Zelenskyj ovšem tvrzení o dobytí města popřeli. Zelenskyj zároveň informoval o úderech na ruskou ropnou infrastrukturu.
00:24Aktualizovánopřed 43 mminutami

Trump: Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů

Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů na její půdě, řekl v pátek večer (v sobotu ráno SELČ) podle agentury AFP americký prezident Donald Trump v projevu při příležitosti sobotního 250. výročí nezávislosti USA. Oslavy výročí se uskuteční po celé zemi, ta hlavní bude ve Washingtonu. Na National Mall proběhne velkolepý program s koncerty, vojenskými přehlídkami a leteckými ukázkami.
05:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránci se v Teheránu loučí s Chameneím, spílají USA a Izraeli

Davy Íránců se v sobotu za přísných bezpečnostních opatření začaly v Teheránu loučit s íránským duchovním vůdcem Alím Chameneím, jehož zabily 28. února americko-izraelské útoky na íránskou metropoli. Mnozí podle agentury AP skandovali „Smrt Americe a Smrt Izraeli“, a to právě v den, kdy Spojené státy slaví 250. výročí nezávislosti. Chameneího státní pohřeb má trvat šest dnů, z toho tři dny v Teheránu.
07:30Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Sjezd AfD potvrdil dosavadní vedení, provázejí ho demonstrace

Delegáti sjezdu Alternativy pro Německo (AfD) ve východoněmeckém Erfurtu v sobotu ve funkcích předsedů potvrdili Alice Weidelovou a Tina Chrupallu. Weidelová získala 81 procent hlasů a Chrupalla sedmdesát. Začátku akce se podle policie snažili zabránit demonstranti. Asi 25 tisíc jich protestuje v ulicích města, přičemž část z nich chtěla účastníkům sjezdu znemožnit dostat se do místa pořádání. Velká část delegátů však podle mluvčího strany dorazila už v pět hodin ráno, aby se blokádám vyhnula.
10:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Slováci v referendu rozhodují o rentě pro Fica, podle odhadů bude neplatné

Slováci od sobotního rána v referendu rozhodují o zrušení nároku některých politiků, například současného premiéra Roberta Fica (Smer), na rentu po skončení výkonu ústavní funkce a o obnovení elitních složek prokuratury a policie. Referendum potrvá do deseti hodin večer. Aby bylo platné, musí hlasovat většina oprávněných voličů. Účast se však nyní odhaduje na patnáct až 25 procent.
před 8 hhodinami

Nezávislost si Američané museli vybojovat

Bitvou u Lexingtonu a Concordu nedaleko Bostonu vypukla 19. dubna 1775 americká válka o nezávislost. Přes osm let trvající konflikt skončil porážkou Britů. Deklaraci nezávislosti Spojených států amerických, vyhlašující oddělení 13 severoamerických kolonií od Velké Británie, přijal druhý kontinentální kongres před 250 lety, 4. července 1776, ve Filadelfii. Válku ukončila mírová smlouva podepsaná v září 1783 v Paříži, kterou Britové oficiálně uznali nezávislost USA.
před 9 hhodinami

Přípravy na oslavy nezávislosti USA provází extrémní vedra a politické rozpory

Ve Spojených státech vrcholí přípravy mohutných oslav 250 let od podepsání Deklarace nezávislosti, tedy faktického vzniku USA. Hlavní americký svátek připadá letos na sobotu, kdy mají velkou část země zasáhnout tropické teploty. Oslavám proto předchází varování úřadů před domácími ohňostroji a kolapsy z přehřátí. I s ohledem na bezpečnost některá města oficiální akce zrušila. Společnost rozdělují politické rozpory, které se promítají také do připomínek výročí.
před 11 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, uvedlo podle agentury Reuters tamní ministerstvo informací. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové stále pokračuje. Zraněno bylo 12 666 lidí a dalších přibližně patnáct tisíc osob přišlo o střechu nad hlavou. Podle OSN se zhruba 50 tisíc lidí stále pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Evropský pohled