Budapešť - V Maďarsku se podle tamních médií začal stavět kontroverzní plot, kterým chce vláda zamezit masivnímu přesunu ilegálních uprchlíků. Armáda během pondělí s těžkou technikou opravovala blízké silnice a zítra má začít s hrubou stavbou. Bariéra má být čtyři metry vysoká a v délce 175 kilometrů lemovat hranici se Srbskem. Proti výstavbě se ohradila Evropská komise, která zemi nabídla administrativní i finanční pomoc s migrační vlnou. Do konce června překročilo srbsko-maďarské hranice přes 78 tisíc uprchlíků.
První „dočasný modelový úsek“ o délce 150 metrů vznikne podle dnešního vyjádření maďarského ministerstva vnitra nedaleko hlavního maďarsko-srbského hraničního přechodu Röszke-Horgoš. Na místě dnes pracovaly těžké stavební stroje, které připravovaly pozemek pro vztyčení plotu.
Před týdnem maďarský parlament schválil zákon, který zpřísnil podmínky pro žadatele o azyl a povolil zmíněnou výstavbu. „Práce začnou na osmi až deseti místech zároveň… v oblastech, které jsou vystavené největšímu imigračnímu tlaku… To znamená v oblastech, které nejvíce využívají pašeráci lidí,“ oznámil už dříve maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.
Zhruba 77 600 nelegálních migrantů překročilo údajně právě hranici se Srbskem. Bělehrad vyjádřil k postavení plotu výhrady, i když maďarský premiér Viktor Orbán svého srbského kolegu Aleksandara Vučiče ujistil, že plot není namířen proti Srbům ani neznamená uzavření hranic. Naopak se mají postavit nové hraniční přechody a rozšířit stávající.
Zpravodaj ČT David Miřejovský: „Budapešť všechny uklidňuje, že tento plot je namířen proti ilegálním imigrantům a Maďarsko musí uchránit Schengenský prostor, což vyplývá z uzavřených dohod. Podle Orbána mají vzniknout nové oficiální hraniční přechody mezi Maďarskem a Srbskem tak, aby standardní pohyb lidí mezi těmito dvěma státy nebyl narušen.“
Podle Szijjártóa není výstavba v rozporu s mezinárodními závazky či dohodami. Již dříve připomněl, že obdobné bariéry vybudovaly Řecko s Bulharskem na hranicích s Tureckem a že Španělsko má na severu Afriky kvůli migrantům oplocená města Ceuta a Melilla. Řecko od Turecka odděluje bariéra na deseti kilometrech délky hranice. Bulhaři zase 30 kilometrů dlouhý plot protahují na 160kilometrový.
Mezistátní bariéry ve světě
Kypr/Severní Kypr - Osmdesátimetrová bariéra vyrostla v kyperské metropoli Nikósii vzápětí po prvních velkých násilnostech v roce 1963. Samotný Kypr je rozdělen od roku 1974, kdy severní část obsadili turečtí vojáci v reakci na státní převrat kyperských Řeků, kteří chtěli ostrov připojit k pevninskému Řecku.
USA/Mexiko - Od roku 2006 je ve výstavbě plot mezi oběma zeměmi, který by měl zabránit ilegální imigraci a pašování drog. Na hranici dlouhé přes 3000 kilometrů je v současné době dokončeno přes 1000 kilometrů plotu.
Izrael/Západní břeh Jordánu - Izrael zahájil v roce 2002 výstavbu bezpečnostní bariéry kolem Západního břehu Jordánu, která by měla zabránit palestinským teroristům pronikat do Izraele. Dosud bylo postaveno přes 450 kilometrů plotu. Izrael už v minulosti podobné ploty postavil na hranicích s Egyptem, aby zabránil přílivu afrických migrantů i islamistů, podél libanonské hranice a na Golanských výšinách, aby zabránil pronikání osob ze Sýrie, které by pro zemi mohly představovat bezpečnostní riziko.
EK protestuje, nabídla pomoc v hodnotě 8 milionů eur
Evropské komisi se ale ostnaté dráty nelíbí, a tak Budapešti v minulých týdnech nabídla pomoc v hodnotě osmi milionů eur. Pošle prý stany i úředníky, kteří budou uprchlíky registrovat, a pomůže také se žádostmi o azyl i s vyhoštěním těch, kteří na něj nemají nárok. „Jednostranná řešení ten problém pouze posunou do sousední země. Nevyřeší ho,“ uvedl evropský komisař pro migraci Dimitris Avramopoulos.
