Budapešť - V Maďarsku se podle tamních médií začal stavět kontroverzní plot, kterým chce vláda zamezit masivnímu přesunu ilegálních uprchlíků. Armáda během pondělí s těžkou technikou opravovala blízké silnice a zítra má začít s hrubou stavbou. Bariéra má být čtyři metry vysoká a v délce 175 kilometrů lemovat hranici se Srbskem. Proti výstavbě se ohradila Evropská komise, která zemi nabídla administrativní i finanční pomoc s migrační vlnou. Do konce června překročilo srbsko-maďarské hranice přes 78 tisíc uprchlíků.
Maďarsko začalo s výstavbou plotu proti migrační vlně
Zpravodaj ČT: Plot má být hotový během 2 až 3 měsíců (zdroj: ČT24)
První „dočasný modelový úsek“ o délce 150 metrů vznikne podle dnešního vyjádření maďarského ministerstva vnitra nedaleko hlavního maďarsko-srbského hraničního přechodu Röszke-Horgoš. Na místě dnes pracovaly těžké stavební stroje, které připravovaly pozemek pro vztyčení plotu.
Před týdnem maďarský parlament schválil zákon, který zpřísnil podmínky pro žadatele o azyl a povolil zmíněnou výstavbu. „Práce začnou na osmi až deseti místech zároveň… v oblastech, které jsou vystavené největšímu imigračnímu tlaku… To znamená v oblastech, které nejvíce využívají pašeráci lidí,“ oznámil už dříve maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.
Zhruba 77 600 nelegálních migrantů překročilo údajně právě hranici se Srbskem. Bělehrad vyjádřil k postavení plotu výhrady, i když maďarský premiér Viktor Orbán svého srbského kolegu Aleksandara Vučiče ujistil, že plot není namířen proti Srbům ani neznamená uzavření hranic. Naopak se mají postavit nové hraniční přechody a rozšířit stávající.
Zpravodaj ČT David Miřejovský: „Budapešť všechny uklidňuje, že tento plot je namířen proti ilegálním imigrantům a Maďarsko musí uchránit Schengenský prostor, což vyplývá z uzavřených dohod. Podle Orbána mají vzniknout nové oficiální hraniční přechody mezi Maďarskem a Srbskem tak, aby standardní pohyb lidí mezi těmito dvěma státy nebyl narušen.“
GALERIE
photogallery_546280
Podle Szijjártóa není výstavba v rozporu s mezinárodními závazky či dohodami. Již dříve připomněl, že obdobné bariéry vybudovaly Řecko s Bulharskem na hranicích s Tureckem a že Španělsko má na severu Afriky kvůli migrantům oplocená města Ceuta a Melilla. Řecko od Turecka odděluje bariéra na deseti kilometrech délky hranice. Bulhaři zase 30 kilometrů dlouhý plot protahují na 160kilometrový.
Mezistátní bariéry ve světě
Kypr/Severní Kypr - Osmdesátimetrová bariéra vyrostla v kyperské metropoli Nikósii vzápětí po prvních velkých násilnostech v roce 1963. Samotný Kypr je rozdělen od roku 1974, kdy severní část obsadili turečtí vojáci v reakci na státní převrat kyperských Řeků, kteří chtěli ostrov připojit k pevninskému Řecku.
USA/Mexiko - Od roku 2006 je ve výstavbě plot mezi oběma zeměmi, který by měl zabránit ilegální imigraci a pašování drog. Na hranici dlouhé přes 3000 kilometrů je v současné době dokončeno přes 1000 kilometrů plotu.
Izrael/Západní břeh Jordánu - Izrael zahájil v roce 2002 výstavbu bezpečnostní bariéry kolem Západního břehu Jordánu, která by měla zabránit palestinským teroristům pronikat do Izraele. Dosud bylo postaveno přes 450 kilometrů plotu. Izrael už v minulosti podobné ploty postavil na hranicích s Egyptem, aby zabránil přílivu afrických migrantů i islamistů, podél libanonské hranice a na Golanských výšinách, aby zabránil pronikání osob ze Sýrie, které by pro zemi mohly představovat bezpečnostní riziko.
EK protestuje, nabídla pomoc v hodnotě 8 milionů eur
Evropské komisi se ale ostnaté dráty nelíbí, a tak Budapešti v minulých týdnech nabídla pomoc v hodnotě osmi milionů eur. Pošle prý stany i úředníky, kteří budou uprchlíky registrovat, a pomůže také se žádostmi o azyl i s vyhoštěním těch, kteří na něj nemají nárok. „Jednostranná řešení ten problém pouze posunou do sousední země. Nevyřeší ho,“ uvedl evropský komisař pro migraci Dimitris Avramopoulos.
Maďarsko je pro uprchlíky jen přestupní stanicí