Maďarsko ustupuje, část kritizovaného dodatku ústavy zmizí

Budapešť - Opakovaná kritika ze strany Bruselu nakonec zafungovala. Maďarsko část čtvrtého ústavního dodatku vyškrtne. Podle maďarského ministra zahraničí Jánose Martonyiho parlament ze základního zákona země vyjme pasáže o mimořádné dani v souvislosti s rozsudkem Soudního dvora EU a sporné části o dohledu nad soudnictvím.

Evropská unie v posledních týdnech Budapešť opakovaně vyzývala, aby vysvětlila všechny sporné části čtvrtého dodatku. Ten prezident János Áder v březnu i přes výhrady opozice, Bruselu i maďarského ombudsmana Mátéa Szabóa podepsal. Jak Martonyi uvedl, Budapešť již zaslala dopis Evropské komisi, ve kterém ji informuje o všech plánovaných změnách ústavy.

Evropská komise kritizovala především pravomoc šéfa maďarského úřadu pro dohled nad soudnictvím, který může kontrolovat a přesouvat případy. O možnost převést případy k jinému soudu zmíněný úřad přijde. „Vláda vyřeší problém přetížených soudů určitými strukturálními změnami,“ prohlásil podle agentury Reuters šéf maďarské diplomacie na tiskové konferenci.
   
Sporná je také klauzule o platebních závazcích v souvislosti s verdikty Soudního dvora EU. Zmíněná ústavní pasáž uvádí, že pokuty udělené tímto soudem mohou být napříště uloženy přímo občanům jako mimořádná daň, aby sankce již vláda nemusela platit z rozpočtu. 

Viktor Orbán
Zdroj: Tibor Simogyi/ISIFA/SME

Evropské komisi se také nelíbí omezení propagace politických stran. V tomto směru Budapešť podle všeho žádnou změnu nechystá. Martonyi prohlásil, že volby do Evropského parlamentu se v zemi uskuteční podle stejných pravidel jako jakékoli jiné národní hlasování.

Maďarský premiér Viktor Orbán změnil za poslední tři roky množství zákonů v zemi, protože má většinu v parlamentu. Podle něj jde o změny demokratické. Právním expertům EU vzkázal, že pokud mají nějaký problém s ústavními dodatky, mají o tom předložit důkazy.
   
Analýzu ústavních změn v Maďarsku nedávno prováděla i Benátská komise, odborný orgán složený z bývalých ústavních soudců Rady Evropy, kteří monitorují porušování lidských práv v Evropě. Výsledky svých zjištěni by měla představit ještě tento měsíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Skeletonista kvůli helmě se zabitými Ukrajinci nesmí závodit na OH

Ukrajinský skeletonista Vladyslav Heraskevyč byl po sporu o helmu s fotografiemi sportovců zabitých během ruské vojenské agrese diskvalifikován z olympijského závodu. Na start chtěl jít navzdory zákazu Mezinárodního olympijského výboru (MOV). Podle výboru porušil pravidla olympijské charty, jež zakazuje politická vyjádření. Ukrajinský tým se chce odvolat k arbitrážnímu soudu.
před 4 mminutami

Při požáru výškového domu v Berlíně zemřelo dítě

Při středečním požáru výškového domu na východě Berlína zemřelo dítě. Jiné dítě, ženu a jednoho dalšího člověka bylo nutné resuscitovat. Všichni tři byli nalezeni v bezvědomí a vážně zranění ve třetím podlaží, kde začalo hořet. Dohromady bylo do nemocnice převezeno osm lidí, napsala ve čtvrtek ráno agentura DPA. Dvacet z více než sto padesáti bytů obytného komplexu je neobyvatelných, uvedl mluvčí hasičů.
včeraAktualizovánopřed 9 mminutami

Čínské znečištění vzduchu skrylo dvanáct procent globálního oteplování. Teď je pryč

Číně se podařilo snížit své znečištění ovzduší natolik, že to přispělo k oteplování planety. Ukázal to nový model, který popsal, jak se to stalo a jak složitý je to systém.
před 30 mminutami

Chceme vyváženější „NATO 3.0“, řekl zástupce USA v Bruselu

Evropa i Kanada by měly dál zvyšovat výdaje na obranu. Před jednáním ministrů obrany zemí NATO v Bruselu to uvedl šéf Aliance Mark Rutte. USA chtějí vyváženější NATO 3.0, řekl náměstek amerického ministra obrany Elbridge Colby. Ministři budou jednat i o další vojenské pomoci Ukrajině a posílení role NATO v oblasti Arktidy. Organizace ve středu oznámila zahájení mise Arctic Sentry (Arktická stráž). Česko bude poprvé zastupovat nový ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
08:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Velkou část uhlí a plynu může dle analýzy nahradit geotermální energie

Nová zpráva analytické společnosti Ember ukazuje, že technologický pokrok v oblasti hlubinného vrtání má potenciál proměnit geotermální energii z okrajového v jeden z hlavních zdrojů energie. Mohla by poskytnout stabilní, neustále dostupnou alternativu k fosilním palivům za méně než sto eur za megawatthodinu – což je cena elektřiny z uhlí a plynu.
před 2 hhodinami

Japonská premiérka se po volebním triumfu zaměří na diplomacii i obranu

Oživení ekonomiky a pevnější obranu si jako hlavní cíle vytyčila konzervativní japonská premiérka Sanae Takaičiová. Cestu k naplnění těchto ambicí jí otevírá přesvědčivá výhra ve volbách do dolní komory parlamentu. „Železná lady“ z Tokia prosazuje i sebevědomější zahraniční politiku – ovšem k nelibosti Číny, která na její zemi vyvíjí diplomatický i hospodářský nátlak kvůli Tchaj-wanu. Jako jednu z prvních změn chce vláda prosadit vývoz zbraní – japonští výrobci by pak konkurovali Jižní Koreji, která pronikla mezi největší světové exportéry.
před 3 hhodinami

Podlézat Trumpovi byla chyba. Chce se zapsat do učebnic, tvrdí oceněný vědec

Starý řád končí a nový ještě neexistuje – tvrdí expert na zahraniční politiku Michal Smetana z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Je čerstvým laureátem Ceny Neuron pro nadějné vědce a ve své práci zkoumá, jak lidé reagují na hrozby a jak funguje strach. Současná doba podle něj přeje autoritářským osobnostem typu Donalda Trumpa. Další vývoj mezinárodní politiky se teď prý nedá vůbec předpovídat – může vést k většímu ozbrojenému konfliktu, ale i k menším střetům, po kterých se společnost adaptuje na nový systém.
před 4 hhodinami

Na severu Evropy sílí úvahy o atomové bombě

Obavy z Ruska spolu s hrozbami Bílého domu kvůli Grónsku přiživily v severských zemích myšlenky na zapojení do jaderného odstrašení. Finsko už dříve signalizovalo ochotu přepravovat atomové bomby přes své území a Švédsko si přeje, aby ničivý arzenál měly „zdravé“ evropské demokracie. V tomto ohledu jedná o spolupráci s Francií a Velkou Británií. Vlastní atomovou zbraň si kvůli stávajícím smlouvám a vysokým nákladům nordický region nepořídí, míní expert Vlastislav Bříza. Za realističtější scénář považuje jejich sdílení.
před 5 hhodinami
Načítání...