Maďarsko ustupuje, část kritizovaného dodatku ústavy zmizí

Budapešť - Opakovaná kritika ze strany Bruselu nakonec zafungovala. Maďarsko část čtvrtého ústavního dodatku vyškrtne. Podle maďarského ministra zahraničí Jánose Martonyiho parlament ze základního zákona země vyjme pasáže o mimořádné dani v souvislosti s rozsudkem Soudního dvora EU a sporné části o dohledu nad soudnictvím.

Evropská unie v posledních týdnech Budapešť opakovaně vyzývala, aby vysvětlila všechny sporné části čtvrtého dodatku. Ten prezident János Áder v březnu i přes výhrady opozice, Bruselu i maďarského ombudsmana Mátéa Szabóa podepsal. Jak Martonyi uvedl, Budapešť již zaslala dopis Evropské komisi, ve kterém ji informuje o všech plánovaných změnách ústavy.

Evropská komise kritizovala především pravomoc šéfa maďarského úřadu pro dohled nad soudnictvím, který může kontrolovat a přesouvat případy. O možnost převést případy k jinému soudu zmíněný úřad přijde. „Vláda vyřeší problém přetížených soudů určitými strukturálními změnami,“ prohlásil podle agentury Reuters šéf maďarské diplomacie na tiskové konferenci.
   
Sporná je také klauzule o platebních závazcích v souvislosti s verdikty Soudního dvora EU. Zmíněná ústavní pasáž uvádí, že pokuty udělené tímto soudem mohou být napříště uloženy přímo občanům jako mimořádná daň, aby sankce již vláda nemusela platit z rozpočtu. 

Viktor Orbán
Zdroj: Tibor Simogyi/ISIFA/SME

Evropské komisi se také nelíbí omezení propagace politických stran. V tomto směru Budapešť podle všeho žádnou změnu nechystá. Martonyi prohlásil, že volby do Evropského parlamentu se v zemi uskuteční podle stejných pravidel jako jakékoli jiné národní hlasování.

Maďarský premiér Viktor Orbán změnil za poslední tři roky množství zákonů v zemi, protože má většinu v parlamentu. Podle něj jde o změny demokratické. Právním expertům EU vzkázal, že pokud mají nějaký problém s ústavními dodatky, mají o tom předložit důkazy.
   
Analýzu ústavních změn v Maďarsku nedávno prováděla i Benátská komise, odborný orgán složený z bývalých ústavních soudců Rady Evropy, kteří monitorují porušování lidských práv v Evropě. Výsledky svých zjištěni by měla představit ještě tento měsíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránský ministr bezpečnosti je po smrti, Izrael hlásí oběti

Íránský raketový útok v Izraeli zabil dva lidi, napsal s odkazem na záchrannou službu server The Times of Israel (ToI). V Dubaji se večer podle novinářů agentury AFP ozvalo několik explozí, podle úřadů protivzdušná obrana sestřelovala íránské drony a rakety. Teherán cílí na městské oblasti v Perském zálivu kvůli přesunu amerických sil, tvrdí podle al-Džazíry íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Teherán také potvrdil zabití ministra bezpečnosti Esmáíla Chatíba.
včeraAktualizovánopřed 55 mminutami

Ruské drony zasáhly v Oděse obytné domy, ve Lvově sídlo vedení tajné služby

Ruské drony v noci na čtvrtek zasáhly obytné domy v jihoukrajinské Oděse, uvedly úřady. Tři lidé utrpěli zranění. V západoukrajinském Lvově ruský bezpilotní letoun ve středu večer zaútočil na sídlo vedení tajné služby SBU. Ze Sevastopolu na Ruskem okupovaném Krymu je po ukrajinském dronovém útoku údajně hlášen jeden mrtvý.
před 1 hhodinou

Macron vyzval k zastavení útoků na energetické objekty na Blízkém východě

Francouzský prezident Emmanuel Macron po telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem a katarským emírem Tamímem bin Hamadem Sáním vyzval k zastavení útoků na civilní infrastrukturu na Blízkém východě, zejména na vodárenské a energetické objekty. Šéf Elysejského paláce o tom ve čtvrtek informoval na svém účtu na sociální síti X.
před 3 hhodinami

Ve Švýcarsku spadla kabina lanovky, jeden člověk zemřel

Po pádu lanovkové kabiny v lyžařském areálu Titlis v Engelbergu v centrálním Švýcarsku zahynul jeden člověk, prohlásil šéf místní kriminální policie Senad Sakic. Později policie upřesnila, že obětí je 61letá žena z regionu. V kabině byla sama. Cestující z ostatních kabin lanovky museli podle Sakice záchranáři evakuovat. Podle agentury DPA se neštěstí stalo v nadmořské výšce kolem dvou tisíc metrů, což ztížilo přístup záchranářů a policie.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Slabší íránský režim bude určitě lepší než silnější, říká Macinka

„Nejsem si jistý, zda má Česká republika nějaké kapacity, aby pomohla vojensky,“ komentoval ministr zahraničí a šéf Motoristů Petr Macinka tuzemskou pozici vůči válce na Blízkém východě a íránské blokádě Hormuzského průlivu. Roli Česka vidí v diplomacii. O možnostech zapojení Evropy do konfliktu, budoucnosti Íránu či růstu cen pohonných hmot mluvil v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem.
před 6 hhodinami

Na summit NATO chce jet premiér, prezident ke změně zvyklostí nevidí důvod

Premiér Andrej Babiš (ANO) České televizi sdělil, že na summit NATO, který se koná od 7. do 8. července v turecké Ankaře, chce zamířit společně s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Prezident Petr Pavel by tak na summit neletěl. Zástupci opozice Babišův záměr kritizují. Otazníky ohledně účasti na letošním summitu Severoatlantické aliance vyvstaly na přelomu ledna a února po sporu šéfa diplomacie s hlavou státu, kdy Macinka zmínil, že by Česko neměl reprezentovat Pavel.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoÍrán vrací údery Izraeli, chudší arabské periferie řeší nedostatek krytů

První část odvety slíbené Íránem za zabití dvou nejvýš postavených představitelů už na Izrael dopadla. Při útocích koordinovaných s libanonským Hizballáhem zahynul manželský pár seniorů v Tel Avivu. Jinde ztrátám, kromě materiálních, zabránila protivzdušná obrana. Ne všude je ale pravidelně rozmístěná. Obyvatelé chudších arabských periferií si pak stěžují na nedostatek protiraketových krytů. Jejich rozložení je nerovnoměrné. Například pro desetitisícové město Džaldžulja na okraji aglomerace Tel Avivu nabízí speciální aplikace pouhé dva veřejné kryty, z toho jeden v suterénu mešity. Jeden z důvodů je ekonomický.
před 7 hhodinami

Představitelé Pákistánu a Afghánistánu oznámili dočasné příměří

Pákistánský ministr informací Attáulláh Tarár ve středu oznámil, že Pákistán kvůli muslimskému svátku íd al-fitr a s ohledem na prosbu Turecka a Saúdské Arábie pozastaví vojenské údery na cíle v Afghánistánu. Dočasný klid zbraní začne podle Tarára platit od středeční půlnoci a potrvá do půlnoci na 24. března. Příměří potvrdil později také mluvčí vlády afghánského Talibanu Zabiulláh Mudžáhid.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...