Maďarské referendum o kvótách se chystá na podzim

Maďarská vláda hodlá v září či na počátku října uspořádat referendum o unijních kvótách na migranty, proti kterým se kabinet Viktora Orbána postavil. Jen o chvíli dříve dal maďarský nejvyšší soud vládě k uspořádání takového referenda zelenou.

Soud, na který se obrátily dvě menší opoziční strany, formálně schválil otázku, kterou chce vláda předložit v hlasování: „Chcete, aby Evropská unie nařizovala povinné přemístění osob bez maďarského občanství do Maďarska bez souhlasu maďarského parlamentu?

Opoziční liberálové se snaží ještě vládní plány na referendum o migraci zvrátit žalobou u ústavního soudu. Argumentují, že hlasování by posílilo xenofobii. Podle agentury AFP je však veto ústavních soudců málo pravděpodobné. Aby bylo referendum platné, musí se ho zúčastnit alespoň 50 procent voličů.

Brusel prý odsouhlasí další kvóty

Evropská komise (EK) zřejmě ve středu schválí povinné kvóty pro případ velkého migračního tlaku na některou ze zemí EU. S odkazem na diplomatické zdroje to píše Český rozhlas Radiožurnál. Jde o mírnější ze dvou variant předložených EK. Podle informací ČTK se země EU zřejmě budou moci z povinnosti přijmout uprchlíky vykoupit - ovšem zhruba za čtvrt milionu eur. Sobotkova vláda odmítá jakékoli další povinné přerozdělování běženců.

EK chce změnit pravidla, podle kterých se v Unii rozhoduje o azylových žádostech. Stávající podoba dublinského systému je podle ní nefunkční.

Podle návrhu, který bude zřejmě schválen, by nové povinné kvóty měly začít platit až v momentě, kdy by počet žadatelů o azyl, kteří přijdou do některého státu EU, překročil o 150 procent míru, jež bude stanovena jako férový podíl každé země.

Diplomatický zdroj ČRo sdělil, že je to dost vysoké číslo a kvóty by tak měly být využívány skutečně jen v mimořádných situacích.

Podle informací ČTK je součástí návrhu na úpravu takzvaného dublinského systému i možnost vykoupit se z povinnost přijmout běžence. Deník Financial Times v této souvislosti píše o 250 tisících eur (6,75 milionu korun) za každého žadatele o azyl. Částku v podobné výši jako možnost potvrdily také zdroje ČTK s tím, že na středečním jednání eurokomisařů ale může návrh ještě doznat změn.

Členské země se zatím ani na jednom z návrhů EK neshodly. Německý ministr vnitraThomas de Maiziére nedávno na jednání v Lucemburku přiznal, že nalezení shody na kvótách bude těžké a bude proto lepší se soustředit na jiné části plánů.

Trvalé povinné kvóty na přerozdělování uprchlíků důrazně odmítá Sobotkův kabinet. Premiér nevyloučil ani možnost žaloby. Česko žádá, aby o uprchlických kvótách jednal summit EU a aby rozhodl o celkovém směřování. Nejbližší jednání prezidentů a premiérů osmadvacítky je plánováno na konci června.

obrázek
Zdroj: ČT24

Dosavadní kvóty v praxi téměř nefungují

Unijní země se loni dohodly na mimořádném přerozdělení nejprve 40 tisíc a poté dalších 120 tisíc syrských, iráckých a eritrejských žadatelů o azyl z Itálie a Řecka. Prozatím jich ale bylo přestěhováno pouze několik stovek.

Přestože se země EU na přerozdělení dohodly navzdory odporu Česka, Slovenska, Maďarska a Rumunska loni v září, pouze patnáct členských států začalo mechanismus uvádět do praxe. 

Evropský soudní dvůr už dostal kvůli schváleným kvótám dvě žaloby, které podalo Slovensko a Maďarsko. Česko se k žalobě nepřipojilo – premiér ji tehdy nepovažoval za vhodný krok.

Protesty uprchlíků na řecko-makedonské hranici
Zdroj: Alexandros Avramidis/Reuters

Turecko o krok blíž k bezvízovému styku

Brusel se snaží omezit počet přicházejících běženců také dohodou s Tureckem, které má přijmout zpět desetitisíce běženců z Řecka, za což má být stejný počet skutečných uprchlíků převezeno do jednotlivých zemí EU.

V rámci dohody slíbila Unie Ankaře mimo jiné bezvízový styk. Podle zdrojů BBC EK už ve středu udělí „podmíněný“ souhlas. Ankara splnila většinu z více než sedmdesáti podmínek – kritéria týkající se svobody slova, spravedlivého soudnictví nebo lepší ochrany menšin ale stále pokulhávají. Závěrečná zpráva tak bude přijata až v polovině června. Bezvízový styk by ale Turkům musel odsouhlasit ještě Evropský parlament i všechny země osmadvacítky.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan
Zdroj: Kayhan Ozer/Presidential Palace/Reuters

Proti dohodě brojí lidskoprávní organizace i samotní uprchlíci, kteří upozorňují, že Turecko není bezpečná země. Objevily se zprávy o tom, že Turci vrací běžence do válečné Sýrie a střílí po těch, kdo se snaží překročit hranice. Ankara obvinění odmítá.

Počet běženců, kteří v dubnu dorazili z Turecka do Řecka, klesl na 3469. Ještě před měsícem jich přitom bylo 26 971, loni v dubnu pak 13 556, uvedla agentura DPA s odvoláním na Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 1 hhodinou

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a 40 zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 5 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 5 hhodinami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 6 hhodinami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...