Maďarské referendum o kvótách se chystá na podzim

Maďarská vláda hodlá v září či na počátku října uspořádat referendum o unijních kvótách na migranty, proti kterým se kabinet Viktora Orbána postavil. Jen o chvíli dříve dal maďarský nejvyšší soud vládě k uspořádání takového referenda zelenou.

Soud, na který se obrátily dvě menší opoziční strany, formálně schválil otázku, kterou chce vláda předložit v hlasování: „Chcete, aby Evropská unie nařizovala povinné přemístění osob bez maďarského občanství do Maďarska bez souhlasu maďarského parlamentu?

Opoziční liberálové se snaží ještě vládní plány na referendum o migraci zvrátit žalobou u ústavního soudu. Argumentují, že hlasování by posílilo xenofobii. Podle agentury AFP je však veto ústavních soudců málo pravděpodobné. Aby bylo referendum platné, musí se ho zúčastnit alespoň 50 procent voličů.

Brusel prý odsouhlasí další kvóty

Evropská komise (EK) zřejmě ve středu schválí povinné kvóty pro případ velkého migračního tlaku na některou ze zemí EU. S odkazem na diplomatické zdroje to píše Český rozhlas Radiožurnál. Jde o mírnější ze dvou variant předložených EK. Podle informací ČTK se země EU zřejmě budou moci z povinnosti přijmout uprchlíky vykoupit - ovšem zhruba za čtvrt milionu eur. Sobotkova vláda odmítá jakékoli další povinné přerozdělování běženců.

EK chce změnit pravidla, podle kterých se v Unii rozhoduje o azylových žádostech. Stávající podoba dublinského systému je podle ní nefunkční.

Podle návrhu, který bude zřejmě schválen, by nové povinné kvóty měly začít platit až v momentě, kdy by počet žadatelů o azyl, kteří přijdou do některého státu EU, překročil o 150 procent míru, jež bude stanovena jako férový podíl každé země.

Diplomatický zdroj ČRo sdělil, že je to dost vysoké číslo a kvóty by tak měly být využívány skutečně jen v mimořádných situacích.

Podle informací ČTK je součástí návrhu na úpravu takzvaného dublinského systému i možnost vykoupit se z povinnost přijmout běžence. Deník Financial Times v této souvislosti píše o 250 tisících eur (6,75 milionu korun) za každého žadatele o azyl. Částku v podobné výši jako možnost potvrdily také zdroje ČTK s tím, že na středečním jednání eurokomisařů ale může návrh ještě doznat změn.

Členské země se zatím ani na jednom z návrhů EK neshodly. Německý ministr vnitraThomas de Maiziére nedávno na jednání v Lucemburku přiznal, že nalezení shody na kvótách bude těžké a bude proto lepší se soustředit na jiné části plánů.

Trvalé povinné kvóty na přerozdělování uprchlíků důrazně odmítá Sobotkův kabinet. Premiér nevyloučil ani možnost žaloby. Česko žádá, aby o uprchlických kvótách jednal summit EU a aby rozhodl o celkovém směřování. Nejbližší jednání prezidentů a premiérů osmadvacítky je plánováno na konci června.

obrázek
Zdroj: ČT24

Dosavadní kvóty v praxi téměř nefungují

Unijní země se loni dohodly na mimořádném přerozdělení nejprve 40 tisíc a poté dalších 120 tisíc syrských, iráckých a eritrejských žadatelů o azyl z Itálie a Řecka. Prozatím jich ale bylo přestěhováno pouze několik stovek.

Přestože se země EU na přerozdělení dohodly navzdory odporu Česka, Slovenska, Maďarska a Rumunska loni v září, pouze patnáct členských států začalo mechanismus uvádět do praxe. 

Evropský soudní dvůr už dostal kvůli schváleným kvótám dvě žaloby, které podalo Slovensko a Maďarsko. Česko se k žalobě nepřipojilo – premiér ji tehdy nepovažoval za vhodný krok.

Protesty uprchlíků na řecko-makedonské hranici
Zdroj: Alexandros Avramidis/Reuters

Turecko o krok blíž k bezvízovému styku

Brusel se snaží omezit počet přicházejících běženců také dohodou s Tureckem, které má přijmout zpět desetitisíce běženců z Řecka, za což má být stejný počet skutečných uprchlíků převezeno do jednotlivých zemí EU.

V rámci dohody slíbila Unie Ankaře mimo jiné bezvízový styk. Podle zdrojů BBC EK už ve středu udělí „podmíněný“ souhlas. Ankara splnila většinu z více než sedmdesáti podmínek – kritéria týkající se svobody slova, spravedlivého soudnictví nebo lepší ochrany menšin ale stále pokulhávají. Závěrečná zpráva tak bude přijata až v polovině června. Bezvízový styk by ale Turkům musel odsouhlasit ještě Evropský parlament i všechny země osmadvacítky.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan
Zdroj: Kayhan Ozer/Presidential Palace/Reuters

Proti dohodě brojí lidskoprávní organizace i samotní uprchlíci, kteří upozorňují, že Turecko není bezpečná země. Objevily se zprávy o tom, že Turci vrací běžence do válečné Sýrie a střílí po těch, kdo se snaží překročit hranice. Ankara obvinění odmítá.

Počet běženců, kteří v dubnu dorazili z Turecka do Řecka, klesl na 3469. Ještě před měsícem jich přitom bylo 26 971, loni v dubnu pak 13 556, uvedla agentura DPA s odvoláním na Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 4 mminutami

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 39 mminutami

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 2 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...