Maďarsko se naposledy rozloučilo s jedním z nejpopulárnějších politiků posledního čtvrtstoletí. Jeho první postkomunistický prezident Árpád Göncz zemřel 6. října ve věku 93 let. Funkci prezidenta zastával deset let. Na své přání byl pochován na hřbitově Óbuda, poblíž hrobů dalších aktérů protikomunistického a protisovětského povstání v roce 1956. Göncz výslovně nechtěl státní pohřeb. Rozloučení přihlížely tisíce Maďarů.
„Byl velmi populární a svou popularitu od svého prvního zvolení v roce 1990 si postupně zvyšoval i tím, že se vyhraňoval vůči většině politických stran, které byly u moci – to znamená zejména konzervativcům, Maďarskému demokratickému fóru a později třeba i Orbánově Fideszu,“ uvedl ve vysílání ČT24 hungarista a historik Robert Pejša.
Göncz usiloval zejména o sociální spravedlnost a zajištění životní úrovně Maďarů a jejich svobod. Možná právě proto mu lidé přezdívali „strýček Árpád“.
Na mezinárodním poli prosazoval politiku regionální spolupráce, usiloval o vyřešení problémů národnostních menšin a zachování jejich svobod a specifik. Domníval se, že zapojení středoevropských států do celoevropských struktur je pro tyto země existenční otázkou.
Oceňovaný nejen jako politik, ale i jako tvůrce
Göncz se vedle politického působení proslavil i jako literární tvůrce a překladatel. Za své romány, novely a divadelní hry, například Váhy (Mérleg), Maďarská Médeia (Magyar Médeia) i za osobní kvality získal řadu vyznamenání.
Překládal převážně z angličtiny, například Frankensteina Mary Shelleyové, Tolkienova Pána prstenů a také díla Williama Goldinga, Williama Styrona a Williama Faulknera.
V 70. letech se co by člen ilegálního disidentského hnutí podílel na tvorbě antikomunistických peticí a publikací. Jako „ochránce ztracených a obhájce lidských práv všech maďarských občanů“, jak sám nazval svou roli, volal po demokracii a dodržování lidských práv.
„Byl to nesmírně statečný člověk. Nesmí se zapomínat na kapitolu jeho života, kdy byl vězněn komunistickým režimem. Po revoluci v roce 1956 byl odsouzen na doživotí a hrozil mu trest smrti, protože se aktivně podílel na bojích proti invazním sovětským vojskům. V Maďarsku se tvrdě bojovalo o Budapešť a byla to skutečná válka,“ uvedl komentátor MF Dnes Luboš Palata.
Göncz několikrát zavítal i do České republiky
ČR navštívil Göncz jako prezident šestkrát. Oficiálně přijel na inauguraci prezidenta Václava Havla v únoru 1993 a na státní návštěvu v říjnu 1997. Podle Pejšy měli oba prezidenti podobné lidské vlastnosti, jejich společným rysem bylo, že se snažili více naslouchat běžným lidem. „Sám Árpád o sobě hovořil, že je takovým plebejským prezidentem,“ uvedl Pejša. Jejich styl politiky byl ale v mnohém odlišný, dodal.
S koncem fukce prezidenta v roce 2000 se Göncz zcela stáhl z veřejného života. „Jeho aktivnější politická role končila už v roce 1994, po vítězství maďarských socialistů v parlamentních volbách,“ dodal Pejša.
