Minsk – Oficiální výsledky potvrdily to, co čekalo celé Bělorusko. Prezident Alexandr Lukašenko byl znovu zvolen do čela země. Po sečtení všech odevzdaných hlasů obdržel 79,67 procenta. Proti výsledku voleb přišlo do ulic hlavního města Minsku protestovat více než 40 tisíc nespokojených občanů. Snažili se přitom obsadit sídlo běloruské vlády a parlamentu. Policie opoziční demonstraci tvrdě rozehnala za pomoci obušků a slzného plynu. Desítky lidí byly během střetů zraněny, stovky lidí policie zadržela. Opozice tvrdí, že volby byly zmanipulované a Spojené státy kritizovaly přílišné používání síly proti oponentům. Jestli je to pravda, teď budou posuzovat mezinárodní organizace.
Sedm z devíti kandidátů, kteří usilovali o zvolení běloruským prezidentem, skončilo ve vazbě a hrozí jim obžaloba a vysoké tresty za podněcování k nepokojům. Šéfka diplomacie evropské unie Catherine Ashtonová žádá jejich okamžité propuštění.
Opozice volby kritizovala, USA a EU odsoudily přílišné použití síly proti oponentům. Rusko volby označilo za vnitřní věc Běloruska. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) uvedla, že země musí ještě ujít dlouhou cestu, než bude možné volby označit za svobodné. Ústřední volební komise oznámila, že prezidentský slib Lukašenko složí do 19. února.
Alexandr Lukašenko od roku 1994 tak již potřetí obhájil svůj mandát. Letos mu k tomu stačilo téměř 80 procent hlasů. Ústřední volební komise navíc oznámila, že k urnám přišlo 90 procent voličů. Opozice výsledky voleb odsoudila a hlasování prohlásila za zmanipulované. Běloruské bezpečnostní složky již dopředu varovaly, že proti jakékoliv snaze vystupňovat násilí během voleb zakročí tvrdě. A taky se tak stalo.
Demonstrující protestovali před parlamentem
Říjnové náměstí, kde se demonstranti sešli půl hodiny před uzavřením volebních místností, polily vládní složky vodou a udělaly z něj kluziště. Protestující se tudíž přesunuli k parlamentu na náměstí Nezávislosti. Demonstranti se násilím snažili vniknout do parlamentu, policie je ale vytlačila a postupovala dál proti nim. Vnikla do davu demonstrantů, bila je pendreky a rozháněla.
Zraněny byly desítky lidí, stovky stoupenců opozice policisté zatkli. Zranění utrpěl i opoziční kandidát Uladzimir Njakljajev, který byl po úrazu hlavy v bezvědomí převezen do nemocnice, kam ho přišla zatknout policie.
Zatčeno bylo sedm kandidátů na prezidenta
Prohlášení amerického velvyslanectví v Minsku:
„Jsme velmi znepokojeni nepřiměřeným používáním síly, zvláště pokud jde o několik poražených a zatčených kandidátů, jakož i násilím vůči novinářům a dalším občanů…Vyzýváme běloruskou vládu, aby postupovala zdrženlivě při pokračování volebního procesu, který nesmí být poznamenán dalším zastrašováním a násilím.“
Pořádkové síly zadržely sedm z devíti kandidátů na úřad hlavy státu. Zatčeni byli všichni kromě Jaraslava Romančuka a Viktora Tereščenka, jimž se podle jejich stoupenců podařilo uniknout. Zadržení kandidáti dosud nejsou na svobodě a policie prohledala jejich byty a kanceláře opozičních stran. Policie zatkla i několik novinářů, včetně zpravodajky agentury AFP. Opozice kritizovala rozsáhlé podvody při volbách.
Svaz běloruských novinářů informoval, že některé internetové servery opozice jsou dnes nepřístupné. Státní bezpečnost nad ránem pronikla do kanceláře webových stránek Charty 97. Vydavatelka stránek Natalja Radzinová a někteří její kolegové byli rovněž zatčeni.
Volby pod dohledem 400 pozorovatelů
Rozdrobená opozice nedokázala postavit proti Lukašenkovi jednoho společného kandidáta, nakonec jich bylo devět, jejich úspěch se ale počítá v jednotlivých procentech. Západ přitom označuje šestapadesátiletého Lukašenka za posledního diktátora v Evropě.
Na regulérnost voleb dohlíželo na 400 pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Stalo se tak poprvé v historii běloruských voleb. Nicméně podle OBSE Bělorusko musí ještě ujít hodně dlouhý kus cesty, aby volby byly považovány za svobodné. Sčítání hlasů nebylo transparentní, zdůraznil šéf pozorovací mise organizace Tony Loyd. Tyto volby podle něj neumožnily Bělorusku nový start, který má zapotřebí. Experti soudí, že nedělní represe zasadily ránu sbližování Běloruska s Evropskou unií a že Lukašenkův režim může být zranitelnější, pokud jde o tlak Ruska.
