Lordi přijali další dodatek zákona o brexitu. Dohodu s EU má schválit parlament

Nahrávám video

Horní komora britského parlamentu schválila další dodatek k návrhu zákona o brexitu. Požaduje v něm, aby parlament schvaloval i konečnou podobu dohody země s EU. Minulý týden také navzdory odporu konzervativního kabinetu schválila horní komora dodatek o garanci práv občanů EU po brexitu. Kvůli dodatkům se musí text zákona vrátit do poslanecké sněmovny a hrozí zpoždění zahájení jednání Britů s Bruselem.

Premiérka Mayová už dříve vyzvala členy horní komory parlamentu, aby návrh zákona o brexitu přijali v původním znění.

Na hlasování, v němž dodatek podpořilo 366 lordů a 268 bylo proti, reagoval ministr pro brexit David Davis prohlášením, že vláda se v dolní komoře pokusí oba dodatky zrušit.

„Je zřejmé, že někdo ze Sněmovny lordů se snaží celý proces zmařit. Ale záměrem vlády je zajistit, aby se to nestalo. Nyní se budeme snažit tyto změny zvrátit v poslanecké sněmovně,“ ujistil Davis.

Kabinet má ve Sněmovně lordů menšinu, v poslanecké sněmovně, která text zákona již schválila v navržené podobě, ale disponuje většinou hlasů. Předloha se pak ovšem bude muset znovu vrátit k hlasování lordům.

Dodatek, který lordi přijali minulou středu, zavazuje vládu k vypracování návrhů garance práv občanů Evropské unie po brexitu do tří měsíců od aktivace článku 50 Lisabonské smlouvy, která zahájí oficiální rozhovory Londýna a Bruselu o britském odchodu z EU.

Návrh zákona umožňujícího spustit brexit
Zdroj: Reuters

Britská premiérka už dříve uvedla, že zaručit parlamentu, že bude rozhodovat o procesu odchodu z Unie, by bylo v tomto okamžiku neopatrné. Vysvětlila, že by to mohlo povzbudit EU k tomu, aby Británii navrhla nevýhodnou smlouvu v naději, že zákonodárci poté zablokují odchod země z bloku.

Například šéf opozičních liberálních demokratů Dick Newby ale označil tvrzení Mayové za „směšné“. „Je nutné, aby rozhodoval parlament,“ zdůraznil. Varoval, že zamýšlený postup vlády při brexitu může vést k tomu, že Spojené království odejde z Unie bez uzavření dohod s dosavadními 27 partnery.

Premiérka chce aktivovat článek 50 lisabonské smlouvy a tím zahájit vyjednávání podmínek brexitu do konce tohoto měsíce. Podle některých britských zdrojů doufala, že se tak stane už na čtvrtečním summitu EU v Bruselu. Návrat návrhu zákona o brexitu k novému projednání v dolní komoře to ale znemožňuje.

Ministr David Davis přesto v pátek ujistil, že Londýn oficiálně požádá o odchod z Unie do konce března, jak bylo v plánu.

Kroky Velké Británie k vystoupení z EU
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po ukrajinském úderu vypukl požár v ropném skladu v Soči. Rusko útočilo u Oděsy

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár ropného skladu v černomořském přístavním městě Soči na jihu Ruska. Agentura Reuters napsala, že o tom informovaly úřady Krasnodarského kraje. Ukrajinské ministerstvo energetiky uvedlo, že Rusko v noci útočilo na zařízení energetické infrastruktury v Oděské oblasti. Podle místních úřadů při úderech zahynul jeden člověk a nejméně pět utrpělo zranění.
08:37Aktualizovánopřed 20 mminutami

V Nepálu vyprostili dva přeživší z trosek vodní elektrárny

Nepálští záchranáři a armáda vyprostili dva přeživší ničivých povodní, Kabira Maharjana a Sanjaye Sahu, z tunelu vodní elektrárny. Oba muži byli letecky přepraveni do nemocnice. Povodně před týdnem zasáhly Nepál a také sousední Tibet. Čína doposud ohlásila přes dvacet mrtvých. Nepál pohřešuje více než čtyři tisíce lidí, přes šest set osob pak uvázlo v prostorách vodních elektráren.
před 43 mminutami

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Na jeho základě pak kontrolují další dvě elektrická zařízení. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Milei si nárokuje Falklandy. Chce přísnější sankce na firmy, které tam těží ropu

Argentinský prezident Javier Milei ve čtvrtek v televizním projevu prohlásil, že zpřísní sankce vůči firmám zapojeným do ropných projektů v okolí Falklandských ostrovů, navýší prostředky na obranu na jihu země a předloží Kongresu návrh zákona, jehož cílem je posílit reakci Argentiny na to, co označil za porušování její suverenity. Argentina si Falklandy, britské zámořské území ležící asi 500 kilometrů východně od argentinské pevniny, dlouhodobě nárokuje.
před 1 hhodinou

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
před 2 hhodinami

AfD může mít po volbách v Sasku-Anhaltsku prvního zemského premiéra

Nedělní volby v Sasku-Anhaltsku se mohou stát milníkem v německé politice. K jasnému vítězství míří Alternativa pro Německo (AfD) a nelze vyloučit, že by mohla sestavit jednobarevnou vládu a poprvé v dějinách federace získat pozici zemského premiéra. Tamní stranická organizace přitom patří k těm radikálnějším a slibuje přeměnu všech oblastí společnosti.
před 3 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 4 hhodinami

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.