Britská vláda zveřejnila svůj dlouho očekávaný plán na podobu vztahů s Evropskou unií po odchodu země z bloku. Jádrem téměř stostránkového dokumentu, který podrobně rozvíjí návrhy kabinetu zveřejněné už minulý týden, je podle agentury Reuters zachování úzkých vazeb s EU.
Ústředním bodem návrhu je, že po konci přechodného období v prosinci 2020 skončí volný pohyb osob, který Unie považuje za jeden ze svých pilířů a výdobytků. Britská vláda ale zároveň uznává, že bude nezbytné uznat hloubku a propojenost vztahů mezi občany Spojeného království a pobrexitové Evropské unie. To se projeví především v tom, že občané Unie budou mít ve srovnání s jinými státy vůči Británii zvláštní postavení.
Ohledně volného pohybu zboží Londýn hodlá přistoupit na „společná pravidla“ a chce se vyhnout tvrdé hranici mezi Irskem a Severním Irskem. Naproti tomu pro služby, které jsou jedním z motorů britské ekonomiky, plán předpokládá určitou flexibilitu, ale v zásadě omezený přístup na unijní trhy.
Plán dále uvádí, že po brexitu už Spojené království nebude podléhat jurisdikci Soudního dvora EU. Zároveň ale připouští, že evropský soud bude „vykladačem pravidel EU“, která se Británie zavázala dodržovat v rámci „společných pravidel“.
Plán také navrhuje možnost „recipročních“ dohod s EU v oblasti výplaty určitých sociálních dávek. Vláda ale popřela, že by to znamenalo široký přístup do britského sociálního systému pro občany EU.
Británie chce mít ale s EU i volný pohyb vzdělaných a nadaných lidí. Občanům EU nabízí studium, vstup bez turistických víz a dočasné pracovní smlouvy.
Příznivci „tvrdého brexitu“ s plánem nesouhlasí
S kompromisním návrhem nesouhlasí řada politiků Konzervativní strany premiérky Theresy Mayové, kteří zastávají myšlenku takzvaného „tvrdého“ brexitu, tedy úplné odluky od unijních struktur.
S návrhem není spokojené ani londýnské City. Finanční centrum země jej označuje za odklon od co nejužších vztahů s EU. „Dnes zveřejněný brexitový plán je skutečnou ranou pro britské finančnictví a s tím související sektor služeb,“ prohlásila Catherine McGuinnessová ze správy City. „S volnými obchodními vztahy k Evropě bude sektor financí a služeb méně schopen vytvářet pracovní místa, generovat daně a podporovat růst napříč hospodářstvím. Je to prosté,“ dodala.
Dokument podle Reuters konstatuje, že vyjednávací pozice Londýna se „posunula“, ale že britská vláda stále trvá na svých brexitových požadavcích. Odchod z EU bude znamenat největší změnu v britské zahraniční a obchodní politice za desítky let.
Nový ministr pro odchod z EU Dominic Raab doufá, že návrh uklidní ty unijní politiky, kteří měli ohledně budoucích vztahů mezi EU a Spojeným královstvím obavy. Nyní je podle něj na Evropské unii, aby k celé věci zaujala stanovisko. „Přistupujeme k vyjednávání v duchu pragmatismu, kompromisu a také přátelství. Doufám a věřím, že EU bude naše návrhy řešit ve stejném duchu,“ řekl.
Barnier: Plán musí být uskutečnitelný
Unijní vyjednavač pro brexit Michel Barnier k prvním návrhům britské vlády z minulého týdne řekl, že EU je pečlivě prostuduje a že čeká na jejich širší verzi. „Tyto návrhy ale musejí být uskutečnitelné,“ dodal.
Plán britské vlády v Bruselu během summitu NATO kritizoval americký prezident Donald Trump, který přijíždí na návštěvu Británie. Řekl, že si není jist, zda přístup vlády opravdu odráží výsledek referenda z roku 2016, ve kterém se Britové vyslovili pro odchod z EU.
Premiérka Mayová ale Trumpovo tvrzení vzápětí odmítla. „To, o čem britští voliči rozhodli, uskutečňujeme,“ uvedla předsedkyně britské vlády.
