Moskva/Kyjev/Washington - Svět řeší, jak nejlépe popsat, co se děje na Ukrajině, a hledá synonyma pro slovo „invaze“ – agrese, vniknutí nebo vpád. Taková hra se slovy může hrát velkou roli. Po „vpádu“ se totiž vojska mohou stáhnout, po „invazi“ většinou přichází okupace. V diplomatické válce jsou slova hlavní zbraní: mají přesně pojmenovat fakta a kritizovat, ale nemají přestřelit, a pohřbít tak možnost politického řešení.
„Použít slovo invaze jako takové může mít určité právní a mezinárodně politické následky,“ varuje například zástupce velvyslance ČR při NATO Petr Chalupecký. Současnou situaci popisují NATO, USA a Velká Británie jako „vpád ruských vojsk na Ukrajinu“, americký prezident Barack Obama na brífinku hovořil „o dlouhodobém pronikání ruských sil na ukrajinské území, které už trvá několik měsíců“, slovo „vpád“ v dnešním rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem použil i předseda Evropské komise José Barroso, generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen mluvil o „vážné eskalaci ruské vojenské agrese vůči Ukrajině“. Německo opatrně hovoří o „přítomnosti ruských vojáků“ a nynější situaci za „invazi“ označují jen Polsko, Litva a Austrálie.
Ředitel Ústavu pro jazyk český Karel Oliva vysvětluje, že „invaze“ je většinou velká operace, která zasahuje celé státy, zatímco „vpád“ může být lokálně omezený. Může po něm následovat stažení, což se při invazi nedá předpokládat.
Se slovíčky se hraje nejen na globální scéně, ale i u nás. Ještě včera Pražský hrad tvrdil, že 1000 vojáků není invaze, a premiér Bohuslav Sobotka vyjadřoval hluboké znepokojení. Dnes diplomacie přitvrdila a mluví o porušení mezinárodního práva. To invazi přesně nedefinuje, pojem ale používá. "Invaze, tedy invasion, tedy vpád, nebo ozbrojený útok jednoho státu na jiný stát je mezinárodním zločinem," vysvětluje odborník na mezinárodní právo Vladimír Balaš.
Bez ohledu na použité termíny dochází i nadále k mezinárodním diplomatickým slovním přestřelkám. Velvyslankyně USA při OSN Samantha Powerová například na čtvrtečním mimořádném jednání Rady bezpečnosti prohlásila, že „Rusko předstoupilo před tuto Radu, aby řeklo všechno, jen ne pravdu“, její ruský kolega Vitalij Čurkin kontroval: „Přestaňte podkopávat režim, který nemáte rádi. Potlačte své geopolitické ambice.“
Servítky si nebere ani Vladimir Putin, kterému počínání ukrajinské armády na východě země prý připomíná druhou světovou válku, kdy jednotky nacistického Německa obléhaly ruská města. Na setkání s ruskými mládežníky také dnes uvedl, že Rusko je daleko od toho, aby se nechalo vtáhnout do nějakých rozsáhlých konfliktů. „Co se týká ozbrojeného konfliktu, není dobré si s námi začínat. Ale chvála bohu si myslím, že nikoho dnes nenapadne rozpoutat jakýkoli ozbrojený konflikt s Ruskem. Dovoluji si připomenout, že Rusko je jednou z nejsilnějších jaderných velmocí. To nejsou slova, ale skutečnost,“ dodal.
Kanada a Rusko se navzájem školí v zeměpise
Rusko také neváhalo s odpovědí na pomůcku, kterou dala na Twitter kanadská delegace při NATO v souvislosti se zadrženými ruskými vojáky na Ukrajině. Pomocná mapa pro ruské vojáky, kteří v této oblasti bloudí a „omylem“ vstupují na ukrajinské území, s hořkým humorem označovala, co je Rusko a co Rusko není. Rusko kontrovalo a Kanaďany upozornilo, že ztratili krok se světovým děním: v ruské verzi mapky už totiž Krym patří Rusku.
Bez ohledu na slovní přestřelky boje na Ukrajině pokračují. Proruští separatisté z „Doněcké lidové republiky“ dnes oznámili, že sestřelili čtyři bitevní letouny Suchoj Su-25 ukrajinské armády. Kyjev informaci zatím nepotvrdil. Dva stroje byly prý sestřeleny u obce Novokaterynovka, další dva u obcí Vojkovo a Merežki.
Ukrajinské vojenské letectvo v bojích s povstalci od 7. dubna podle agentury Unian ztratilo kolem 20 strojů včetně vrtulníků. Dosud mezi nimi byly dva bitevníky Su-25. Během dnešních bojů bylo podle štábu povstalců zabito nebo zraněno více než 65 vojáků protivníka.
