Ruská státní duma zvolila novou veřejnou ochránkyní lidských práv poslankyni a ženu s hodností generálmajora policie Taťjanu Moskalkovovou. U policie sloužila už před rozpadem Sovětského svazu, což vyvolává kritiku opozice. Hodlá hájit nejen práva jednotlivců, ale i „ruské hodnoty“ v zahraničí – jmenovala Pobaltí, Podněstří a Ukrajinu.
V dolní komoře ruského parlamentu pro Moskalkovovou hlasovalo 323 zákonodárců, tedy více než vyžadovaná nadpoloviční většina ze 450 poslanců - a to především díky podpoře vládní strany Jednotné Rusko.
Moskalkovová byla až dosud poslankyní strany Spravedlivé Rusko, která ve sněmovně formálně patří k opozici, avšak v klíčových otázkách hlasuje shodně s vůlí Kremlu. Poslankyně byla považována za favoritku mezi šesticí kandidátů na funkci veřejné ochránkyně, o kterou se vládní strana neucházela.
Šedesátiletá Moskalkovová pracovala jako právnička ve službách ministerstva vnitra, nejprve za Sovětského svazu, pak Ruské federace. V roce 1999, kdy začala éra Vladimira Putina, kandidovala za liberální stranu Jabloko. Ve sněmovně se zabývala problematikou krajanů a majetkovými přiznáními svých kolegů.
Za ruské hodnoty v Pobaltí
Nová ombudsmanka uvedla, že západní společenství zneužívá lidských práv k „vydírání, vyhrožování a pokusům vyvíjet nátlak na Rusko“, čemuž z úřadu ochránkyně lidských práv hodlá čelit.
Nechala se také slyšet, že bude hájit práva Rusů žijících v cizině, zejména v Pobaltí, na Ukrajině a v Podněstří, což je ruskými separatisty ovládaný region v Moldavsku. Nejde prý jen o práva jednotlivců, ale i o „ruské hodnoty“.
Novinářům dále sdělila, že za prvořadé považuje chránit práva válečných veteránů, seniorů a invalidů. Míní také věnovat zvýšenou pozornost nevyplácení mezd, porušování práv pacientů a nájemníků, stejně jako migraci. „Nezmínila nic na adresu opozice, zatčených, zadržovaných a vězněných,“ říká zpravodaj ČT v Moskvě Miroslav Karas a dodává, že v Rusku jsou desítky politických vězňů.
„Je velikou osobností, ale její práce v sovětské policii a za (prvního ruského prezidenta Borise) Jelcina nedává žádný důvod si myslet, že je schopna a ochotna bránit lidská práva,“ prohlásil v rozpravě populistický politik Vladimir Žirinovskij ve zjevné narážce na případy, kdy policie bývá spíše zdrojem bezpráví a zvůle.
Mnozí ruští aktivisté angažující se v ochraně lidských práv by podle médií dali přednost návratu dřívějšího ombudsmana Vladimira Lukina, který funkci zastával do roku 2014.
Lex Pussy Riot
Karas přiblížil postoj části ruské veřejnosti, která se domnívá, že Moskalkovová nebude lidská práva hájit, ale bude jim jednoduše velet. „Je první osobou v uniformě a se zbraní v ruské historii, která tento post zastává. Tato skutečnost vysílá signál, jak asi důležitá je pro Kreml otázka lidských práv,“ uvažuje zpravodaj.
„Funkce se ujala, protože patří k lidem z Putinova okolí. Je známá tím, že se angažovala v případu Pussy Riot. Tehdy chtěla obohatit zákoník o trestný čin útoku na mravnost,“ připomíná Karas s tím, že poslankyně nemá s oblastí lidských práv žádné zkušenosti a mnozí se obávají, že v zemi budou muset ukončit činnost mnohé lidskoprávní organizace.
„Předchůdci Moskalkovové si v 90. letech vysloužili silnou legitimitu. Svou pozici využili k tomu, aby v médiích a ve společnosti upozorňovali na různé případy porušování lidských práv. Současně vyvíjeli tlak na bezpečnostní složky i na samotnou vládu,“ dodává Karas. Od Moskalkovové nikdo nic podobného neočekává.
