Vůdce neúspěšného puče v Burkina Fasu generál Gilbert Diendéré byl obviněn z ohrožování bezpečnosti státu a z vraždy. Podle stanice BBC bude postaven před vojenský soud. Vůdce elitní prezidentské gardy se pokusil sesadit prezidenta Michela Kafanda. Pod tlakem armády mu ale záhy umožnil návrat k moci.
Diendéré byl obviněn v 11 bodech. Kromě ohrožování bezpečnosti a vraždy k nim patří také tajná dohoda se zahraniční armádou, napadení a záměrné ničení majetku. Obvinění čelí také bývalý ministr zahraničí Djibril Bassole, který byl zatčen rovněž v souvislosti s pučem, i když zapojení do něj popírá. Garda, která vznikla k ochraně minulého prezidenta Blaise Compaorého, má být rozpuštěna.
Garda zůstává věrná Campaorému a část jejích členů stále odmítla uposlechnout rozkazu k odzbrojení a začlenění do armády. Proto 16. září vnikli gardisté na schůzi kabinetu a zajali část vlády a také Kafandu. Když se ukázalo, že nemají podporu občanů, stáhli se gardisté z hlavního města a zajatce postupně propustili. Při střetech přišlo o život nejméně deset lidí a sto osob bylo zraněno. Diendéré toto násilí označil za „velkou chybu“.
Prezidentská garda v září uvěznila úřadujícího prezidenta a několik členů vlády, dva dny poté, co vládní komise doporučila její rozpuštění. Do burkinafaské metropole pak vkročila armáda věrná původnímu vedení země v čele s Kafandou a premiérem Isaacem Zidou a s pučisty začala vyjednávat o jejich kapitulaci. Tuto středu se prezident Kafando vrátil do čela země.
Komise dostala 30 dní na vypracování zprávy o puči. „Následovat bude soudní stíhání jeho strůjců a kompliců,“ uvedla státní televize RTB. Vláda rovněž zrušila funkci šefa prezidentské vojenské rady.
Od pokusu o převrat zahynulo při protestech na ulicích nejméně 11 lidí a další desítky osob utrpěly zranění. Převrat zastavil přípravu všeobecných voleb, které byly plánovány na říjen a nyní musely být odloženy na 22. listopadu. Volby mají ukončit přechodné období, které nastalo po sesazení bývalého prezidenta Blaise Compaorého lidovou vzpourou v říjnu 2014. Compaoré byl hlavou západoafrické země od roku 1987, kdy se k moci dostal během převratu.
