Libyjští povstalci uhájili Závíju před útokem vládních sil

Tripolis - Povstání proti diktatuře libyjského vůdce Muammara Kaddáfího dnes vstoupilo do třetího týdne, aniž by režim jevil známky ústupků. V Libyi se i dnes bojovalo a znepokojivě zesílil proud uprchlíků. Západní státy o krizi horečně jednají, ale jen obtížně hledají účinnou odpověď. Britský premiér David Cameron vyostřil rétoriku proti Kaddáfímu a pohrozil použitím vojenské síly proti jeho režimu. Evropská unie kvůli nepokojům v Libyi a napjaté situaci v severní Africe svolala na 11. března mimořádný summit. Valné shromáždění OSN dnes pozastavilo členství Libye v Radě OSN pro lidská práva kvůli represím Kaddáfího vlády vůči demonstrantům.

Síly věrné Kaddáfímu stále kontrolují hlavní město Tripolis, ale už na jeho okraji musí tvrdě bojovat o pozice. V noci na dnešek se šest hodin pokoušely zlomit odpor povstalců ve městě Závíja, které je fakticky západním předměstím metropole. Obě strany podle očitých svědků nasadily tanky a protiletecké dělostřelectvo, ale vládní vojsko bylo neúspěšné.

Podle očitých svědků se jednotky věrné Kaddáfímu soustřeďují na západě země při tuniských hranicích. V ohrožení přímého útoku jsou západolibyjská města Nalut a Misuráta. Hlavní přístavy v Tripolisu, Misurátě a Benghází jsou mimo provoz, veškerá manipulace s nákladem v nich byla zastavena.

Cameron pohrozil vojenskou akcí

Britský premiér David Cameron dnes znovu pohrozil Kaddáfímu režimu použitím vojenské síly. „Vojenskou akci nemůžeme v žádném případě vyloučit,“ řekl v ranním vysílání rozhlasové stanice BBC. Británie pracuje na návrhu vyhlásit nad Libyí bezletovou zónu a hledá způsoby, jak libyjskou opozici vyzbrojit. Všechna tato opatření přitom nepochybně musejí být v souladu s normami mezinárodního práva. „Připravovat je ale musíme, protože nikdo neví, co plukovník Kaddáfí podnikne proti svému vlastnímu lidu,“ řekl předseda britské vlády.

Podle zpráv z Pentagonu přeskupují své námořní a letecké síly v oblasti i Spojené státy - pro případ bojové či humanitární operace. K libyjským břehům míří americká válečná loď USS Keasarge s 800 příslušníky námořní pěchoty a vrtulníky na palubě a dvěma doprovodnými plavidly. Loď, která původně mířila k Suezskému průplavu, změnila směr v souvislosti s nepokoji v Libyi.

Diplomaté ve Washingtonu podle agentury Reuters ponechávají všechny možnosti otevřené, ale podle analytiků není pravděpodobné, že by USA v brzké době podnikly v Libyi jakoukoli vojenskou akci.

Nasazení síly proti otřesenému režimu Muammara Kaddáfího nepreferuje ani Francie. Vládní mluvčí Francois Baroin řekl, že Francie dává přednost humanitární pomoci před vojenskou akcí. Vláda vyslala dva letouny do Benghází se zdravotnickou pomocí a další podporu připravuje. Vojenský zásah podle Baroina není pro Francii prioritou. Tou už není ani diplomacie, ale výhradně humanitární pomoc, řekl mluvčí a dodal, že své kroky Francie koordinuje s některými dalšími evropskými státy.

Na libyjsko-tuniské hranici hrozí humanitární krize

V důsledku masového přílivu uprchlíků dosáhla situace na libyjsko-tuniské hranici krizového stavu. Podle dnešní zprávy Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky zaznamenali představitelé světové organizace na hranicích od 20. února nápor až 75 000 lidí, kteří prchají z nepokoji zmítané Libye. Jen během dnešního dne z libyjské strany na hranici dorazilo na 15 000 lidí. V pondělí byl počet uprchlíků zhruba stejný.

Eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Cecilia Malmströmová v této souvislosti uvedla, že pro případ velké humanitární krize má unie k dispozici fond 25 milionů eur (přes 600 milionů korun) a další prostředky shromažďuje. „Co můžeme udělat, to jsme udělali. Zvažujeme jakékoli scénáře,“ řekla komisařka. Uprchlíky z Libye podle ní Evropská unie „v žádném případě nepotrestá“.

Malmströmová nicméně upozornila, že uvnitř EU nepanuje shoda ohledně podílu jednotlivých zemí na řešení uprchlického problému. Potvrdilo to i zasedání unijních ministrů vnitra, které se v Bruselu konalo minulý týden. „Velké nadšení patrné nebylo,“ komentovala eurokomisařka jednání ministrů.

Valné shromáždění OSN pozastavilo členství Libye v Radě pro lidská práva

Valné shromáždění OSN dnes kvůli násilnostem Kaddáfího režimu vůči demonstrantům pozastavilo členství Libye v Radě OSN pro lidská práva. Libye byla členem rady od loňského května a pozastavení členství navrhla samotná rada. Je to vůbec poprvé, co se tato rada vyjádřila k situaci lidských práv u jednoho ze svých členů, a dokonce přijala rezoluci požadující pozastavení jeho členství. Už o víkendu Rada bezpečnosti OSN jednomyslně schválila sankce proti Libyi.

Susan Riceová, americká zástupkyně při OSN

„Lidé, kteří otočí zbraně proti svému vlastnímu lidu, nemají v Radě OSN pro lidská práva co pohledávat.“

  • David Cameron autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2014/201363.jpg
  • Indičtí dělníci prchají z Libye autor: Tara Todras-Whitehill, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2361/236021.jpg
  • Rada OSN pro lidská práva jednala o Libyi autor: Martial Trezzini, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2354/235303.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump: Americké a nigerijské síly zabily druhého nejvýše postaveného velitele IS na světě

Americké síly ve spolupráci s nigerijskými ozbrojenými složkami v Nigérii usmrtily tamního velitele teroristické organizace Islámský stát (IS) Abú Bilala al-Minúkího. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump. Podle něj jde o druhého nejvýše postaveného velitele IS na světě. Informaci o zabití Minúkího v Nigérii později potvrdil i nigerijský prezident Bola Tinubu.
06:28Aktualizovánopřed 7 mminutami

Jsme nezávislí a zbraně z USA jsou dány zákonem, reaguje Tchaj-wan na Trumpa

Tchaj-wan je nezávislá země a dodávky zbraní z USA jsou ukotveny v americkém právu a slouží jako společný odstrašující prostředek vůči hrozbám v regionu, uvedla vláda v Tchaj-peji. Učinila tak ve zjevné reakci na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten po návštěvě Číny ostrov varoval před vyhlášením nezávislosti, které by mohlo podnítit válku s Pekingem, a podotkl, že se dosud nerozhodl o dalším prodeji amerických zbraní Tchaj-peji.
před 1 hhodinou

Izrael při útoku v Libanonu zabil šest lidí a dalších 22 zranil, uvedla média

Izraelský útok na centrum civilní obrany v jižním Libanonu zabil nejméně šest lidí, z toho tři zdravotníky. Dalších 22 lidí utrpělo zranění. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na libanonskou státní tiskovou agenturu. Izrael a Libanon se v pátek podle Washingtonu dohodly na prodloužení příměří o 45 dní. Izrael v dubnu rozšířil pozemní invazi do jižního Libanonu, od oznámení příměří 16. dubna boje pokračovaly, i když v nižší intenzitě.
00:14Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Izrael udeřil v Gaze. Tvrdí, že na šéfa ozbrojeného křídla Hamásu

Izrael uvedl, že v pátek provedl v Gaze úder zacílený na šéfa ozbrojeného křídla teroristické skupiny Hamás, kterého označil za strůjce útoku ze 7. října 2023, po němž následovalo dva roky trvající izraelské tažení v Pásmu Gazy. Hamás neodpověděl na žádost agentury Reuters o komentář ohledně Izzadína Haddáda, který se stal lídrem vojenského křídla po smrti Muhammada Sinvára, jehož izraelská armáda zabila při úderu loni v květnu.
před 13 hhodinami

USA podle Reuters nepošlou do Polska nové vojáky. Podle Varšavy jde o Německo

Spojené státy zrušily záměr dočasně vyslat do Polska čtyři tisíce vojáků ze základen v USA, píše Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Rozhodnutí přichází dva týdny poté, co Pentagon oznámil stažení pěti tisíc vojáků z Německa. Překvapivý krok podle Reuters vyvolává otázky ohledně očekávaného snížení americké vojenské přítomnosti v Evropě. Pentagon raději zrušil chystané vyslání dalších vojáků do Polska a Německa, než aby stáhl již rozmístěné jednotky, vysvětlují nejmenovaní američtí představitelé podle agentury AP. Polští představitelé ujišťují, že rozhodnutí se nedotkne bezpečnosti Polska.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
před 13 hhodinami

USA oznámily prodloužení příměří mezi Libanonem a Izraelem o 45 dní

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří o 45 dní, oznámil v pátek po jednáních ve Washingtonu mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tommy Pigott. Jde o příměří, které americký prezident Donald Trump oznámil 16. dubna, informovala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

V Kongu oznámili epidemii eboly. První případ hlásí i Uganda

Na severovýchodě Demokratické republiky Kongo v provincii Ituri propukla epidemie eboly, oznámilo na síti X africké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Ohlášeno bylo 65 mrtvých a bezmála 250 případů s podezřením na nákazu virem. Agentura Reuters pak večer oznámila, že ohnisko nemoci v pátek potvrdila i sousední Uganda. Ta zatím eviduje jednoho nakaženého, který zemřel.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...