Libanonský premiér Saad Harírí rezignoval na svou funkci, kterou zastával necelý rok. Oznámil to v televizním vystoupení. Nečekané rozhodnutí zdůvodnil tím, že v zemi panuje stejná atmosféra jako před atentátem na jeho otce a tehdejšího premiéra Rafíka Harírího v roce 2005. Zatím není jasné, kdo Harírího nahradí. Panují obavy, že rezignace premiéra může napětí v zemi ještě zvýšit.
Libanonský premiér Harírí rezignoval. Má obavy, aby ho nezabili jako jeho otce
V Libanonu v poslední době panují neshody mezi sunnitskou stranou a radikálním šíitským hnutím Hizballáh spolutvořícím vládu. „Žijeme v atmosféře podobné té, která panovala před zavražděním mučedníka Rafíka Harírího. Mám dojem, že se chystá tajné spiknutí usilující o můj život,“ prohlásil sedmačtyřicetiletý politik.
Saad Harírí vstoupil do politiky po bombovém útoku, který v Bejrútu zabil jeho otce. Premiérský post zastával už v letech 2009 až 2011. Tehdy se jeho vláda národní jednoty rozpadla poté, co ji opustili členové Hizballáhu a jejich spojenci. Tentokrát se Harírí rozhodl odejít sám kvůli neshodám se šíitským hnutím, které je podporováno Teheránem.
V rezignačním projevu také Íránce obvinil z vměšování do arabských záležitostí. Podle Reuters obvinil Hizballáh z toho, že „míří zbraněmi“ na Jemence, Syřany i Libanonce. Spolu s Íránem podle něho šíitské hnutí dovedlo Libanon do „středu bouře“.
Íránské ministerstvo zahraničí vzápětí v prohlášení uvedlo, že Harírího obvinění jsou nepodložená a že premiérovy demise lituje. Harírího rezignace podle Teheránu povede k růstu napětí v Libanonu a v celém regionu.
Libanon
Současná vláda vznikla teprve loni v prosinci. Harírí byl jmenován premiérem už v listopadu. Podle agentury AP může mezi své hlavní úspěchy počítat fakt, že kabinet zemi uchránil od dopadů občanské války v sousední Sýrii.
Obyvatelé Bejrútu proto přijali Harírího rozhodnutí s rozpaky i obavami, jestli se země bez premiéra nevrhá do větší nejistoty. Harírího rezignace může zvýšit napětí v zemi, jejíž politická reprezentace obtížně hledá vyvážení sil mezi sunnitskou, šíitskou a křesťanskou částí obyvatel.
O tom, kdo by Harírího mohl ve funkci nahradit, zatím nejsou žádné zprávy. Pravidla jen nařizují, že to musí být sunnitský muslim. Podle médií není ani známo, kde se nyní Harírí nachází. Úřad libanonského prezidenta Michela Aúna, jemuž Harírí svou rezignaci oznámil telefonicky, uvedl, že premiér mu volal ze zahraničí. Libanonský ministr financí pouze uvedl, že premiérova rezignace neohrozí ekonomiku země či stabilitu měny.
Analytik: Libanon je v centru soupeření mezi Íránem a Saúdskou Arábií (zdroj: ČT24)
„Novináři a analytici blízcí Hizballáhu interpretují Haríkího prohlášení o hrozícím atentátu jako jasný výmysl a saúdský úmysl destabilizovat Libanon. Ostatní, kteří jsou více prozápadní nebo více pro Saúdskou Arábii, poukazují právě na smrt Haríkího otce a historii bombových atentátů, kterých v Libanonu kolem roku 2004 a 2005 nebylo úplně málo,“ řekl k rezignaci premiéra Jan Daniel z Ústavu mezinárodních vztahů.
Libanon byl v době atentátu na Rafíka Haríkího v centru soupeření mezi Sýrií na jedné straně a Francií a Spojenými státy na druhé. Sýrie tehdy Libanon okupovala a podporovala Hizballáh, západní země se snažily tento vliv oslabit. Nyní se o vliv v Libanonu přetahuje Saúdská Arábie a Írán, který Hizballáh vždy podporoval. Harírí je blízkým spojencem sunnitské Saúdské Arábie. „Až do dnešní rezignace ale nebylo vidět žádné výrazné zhoršení politické situace,“ poznamenal Daniel.
Atentát na Rafíka Harírího
Rafík Harírí zahynul spolu s dalšími 21 lidmi 14. února 2005 při atentátu v Bejrútu. Libanon byl tehdy pod silnými vlivem Sýrie, což Harírí kritizoval. Hizballáh spojitost s atentátem popřel, pohrozil ale útokem na kohokoli, kdo se pokusí zadržet podezřelé.
V roce 2007 vytvořila Rada bezpečnosti OSN Zvláštní tribunál pro Libanon, který má vraždu vyšetřit. Ze zapojení do atentátu bylo obviněno pět lidí napojených na Hizballáh. Zůstávají ale na útěku a jsou souzeni v nepřítomnosti. Od norimberského procesu jde o první mezinárodní soud, kde je možné vést řízení v nepřítomnosti obžalovaných.
Vraždu Rafíka Harírího řeší soud v Haagu
Samotný proces začal v Haagu v roce 2014. Jeden z obžalovaných – velitel Hizballáhu Mustafa Badraddín, zemřel loni v květnu při izraelském náletu na základnu organizace u letiště v syrském Damašku.
Zvláštní tribunál byl ustaven, protože libanonští politici ani libanonský soudní systém nebyli schopni pokročit ve vyšetřování. Na obviněné vydal soud v roce 2011 mezinárodní zatykače. Hizballáh je ale odmítl vydat. Soud je podle něj výsledkem „izraelsko-amerického spiknutí k jeho zničení“. V tribunálu je jedenáct soudců – čtyři z Libanonu a sedm delegovaných OSN. Od roku 2015 jim předsedá česká soudkyně Ivana Hrdličková.