Letos naposledy u společného stolu: Summit EU chce zrychlit řešení migrace

Do poloviny příštího roku by se měly země Evropské unie shodnout na svém postoji k návrhu Evropské komise na vznik společné pohraniční a pobřežní stráže. Unie má strategii, jak se s migrační krizí vypořádat, její uvádění do života je ale nedostatečné a musí se zrychlit. To jsou hlavní závěry prvního dne summitu EU.

Migrační téma bylo první částí dvoudenní schůzky šéfů států a vlád zemí EU, která začala ve čtvrtek v Bruselu. Dvě stránky přijatých závěrů v zásadě poukazují na nedostatky při provádění už dříve dohodnutých kroků. „K zajištění integrity schengenského prostoru je nepostradatelná obnova kontroly nad vnější hranicí,“ zdůrazňují lídři v textu.

Jsem spokojen s tím, jak lídři návrh přivítali a že jsme se shodli na textu, včetně právní úpravy.
Jean-Claude Juncker

„Nejpodstatnější diskuse byla podle mne o ochraně vnějších hranic,“ poznamenal předseda schůzky lídrů zemí Evropské unie Donald Tusk s tím, že bez této schopnosti by Unie zklamala jako politické společenství. „Tím myslím i potenciálně vážnější důsledky než rozpad schengenského prostoru,“ varoval. Po čtvrtečním večeru je ale podle něj možné být o něco optimističtější. 

Sobotka: Ukázalo se, že většina zemí vznik evropské pohraniční stráže podporuje

Podle závěrů mají členské země „urychleně posoudit“ návrhy komise na posílení ochrany unijních hranic z tohoto týdne. „Je potřeba vše především rychle realizovat a dotáhnout do konce, aby to mělo skutečný vliv na současnou migrační situaci,“ řekl český premiér Bohuslav Sobotka. V debatě se podle něj ukázalo, že velká většina zemí návrh na vznik evropské pohraniční stráže podporuje. Komise tak nyní může pokračovat v přípravě.

Český premiér Bohuslav Sobotka hovoří mimo jiné s polskou kolegyní Beatou Szydlovou
Zdroj: Jakub Dospiva/ČTK

Nicméně některé státy zpochybňují možnost zásahu nové síly v určité zemi i bez jejího souhlasu. Své výhrady v tomto smyslu dali najevo například Poláci, Řekové, ale i Maďaři.

Podle návrhu by členské státy měly dát k dispozici 1500 pohraničníků, které by bylo možné nasadit na ochranu schengenské hranice během několika dní. Návrhy musí také projednat Evropský parlament. Součástí plánu komise je i zlepšení rozpočtu a materiálních podmínek agentur, které vnější hranici chrání, či změna schengenského hraničního kodexu, která by znamenala znovuzavedení hraničních kontrol na vnějších hranicích prostoru i pro občany EU.

David Cameron na summitu EU
Zdroj: Reuters/Yves Herman

Upozornění na problematické hotspoty

Teď se musíme učit zacházet s úplně novým fenoménem. Nikdy jsme to necvičili.
Angela Merkelová
německá kancléřka

Přijatý text závěrů upozorňuje také na stále nefunkční hotspoty k registraci migrantů a vyzývá členské země i evropské instituce, aby urychleně vyřešily nedostatky v několika různých oblastech. Do závěrů byl také doplněn bod, který diplomatům ukládá urychleně vyřešit, jak členské země poskytnou tři miliardy eur (81 miliard korun) určené Turecku na pomoc se zlepšováním situace syrských uprchlíků na jeho území.

Německá kancléřka Angela Merkelová míní, že se Evropa teprve učí migrační krizi zvládat. „Teď se musíme učit zacházet s úplně novým fenoménem. Nikdy jsme to necvičili. Musíme najít nové mechanismy,“ řekla Merkelová.

Zmínila i případné převzetí syrských uprchlíků od Turecka. Rakouský kancléř Werner Faymann už dříve řekl, že by se to mohlo týkat 50 tisíclidí. Kancléřka dodala, že díky „kontingentu“ by uprchlíci z Turecka dostali šanci dostat se do Evropy legálně, nemuseli by podnikat nebezpečnou cestu přes moře. Věří, že by se k tomuto záměru mohlo připojit víc zemí, iniciativa je otevřená. Neznamená to ale, že by se státy, které se nezapojí, ocitly na druhé koleji.

Tématem je i Británie

Debata o migraci, která byla prvním bodem dnešního summitu, večer skončila. U večeře se pak jednalo o způsobu, jak uspokojit požadavky britského premiéra Davida Camerona na novou podobu vztahů mezi ostrovním královstvím a Evropskou unií před tím, než do konce roku 2017 Londýn vypíše referendum o setrvání Británie v EU. Vzájemná dohoda by měla být hotova v únoru. O tom, že cesta k ní existuje, je po čtvrtečních jednáních přesvědčen také Cameron. „Ale pravda je, že to bude velmi těžká práce,“ dodal.

„Všichni se shodli na tom, že nechtějí, aby Velká Británie odešla z EU. Je tady vůle pokračovat v diskusi s Brity. Británie potřebuje Evropu a Evropa potřebuje Británii, aby byla silná,“ řekl v noci při odchodu z jednání Sobotka. Dá se podle něj předpokládat, že by na únorovém summitu mohl být už na stole „komplexní návrh“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Během pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 2 mminutami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 16 mminutami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 3 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 5 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 6 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 6 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...