Letos naposledy u společného stolu: Summit EU chce zrychlit řešení migrace

Do poloviny příštího roku by se měly země Evropské unie shodnout na svém postoji k návrhu Evropské komise na vznik společné pohraniční a pobřežní stráže. Unie má strategii, jak se s migrační krizí vypořádat, její uvádění do života je ale nedostatečné a musí se zrychlit. To jsou hlavní závěry prvního dne summitu EU.

Migrační téma bylo první částí dvoudenní schůzky šéfů států a vlád zemí EU, která začala ve čtvrtek v Bruselu. Dvě stránky přijatých závěrů v zásadě poukazují na nedostatky při provádění už dříve dohodnutých kroků. „K zajištění integrity schengenského prostoru je nepostradatelná obnova kontroly nad vnější hranicí,“ zdůrazňují lídři v textu.

Jsem spokojen s tím, jak lídři návrh přivítali a že jsme se shodli na textu, včetně právní úpravy.
Jean-Claude Juncker

„Nejpodstatnější diskuse byla podle mne o ochraně vnějších hranic,“ poznamenal předseda schůzky lídrů zemí Evropské unie Donald Tusk s tím, že bez této schopnosti by Unie zklamala jako politické společenství. „Tím myslím i potenciálně vážnější důsledky než rozpad schengenského prostoru,“ varoval. Po čtvrtečním večeru je ale podle něj možné být o něco optimističtější. 

Sobotka: Ukázalo se, že většina zemí vznik evropské pohraniční stráže podporuje

Podle závěrů mají členské země „urychleně posoudit“ návrhy komise na posílení ochrany unijních hranic z tohoto týdne. „Je potřeba vše především rychle realizovat a dotáhnout do konce, aby to mělo skutečný vliv na současnou migrační situaci,“ řekl český premiér Bohuslav Sobotka. V debatě se podle něj ukázalo, že velká většina zemí návrh na vznik evropské pohraniční stráže podporuje. Komise tak nyní může pokračovat v přípravě.

Český premiér Bohuslav Sobotka hovoří mimo jiné s polskou kolegyní Beatou Szydlovou
Zdroj: Jakub Dospiva/ČTK

Nicméně některé státy zpochybňují možnost zásahu nové síly v určité zemi i bez jejího souhlasu. Své výhrady v tomto smyslu dali najevo například Poláci, Řekové, ale i Maďaři.

Podle návrhu by členské státy měly dát k dispozici 1500 pohraničníků, které by bylo možné nasadit na ochranu schengenské hranice během několika dní. Návrhy musí také projednat Evropský parlament. Součástí plánu komise je i zlepšení rozpočtu a materiálních podmínek agentur, které vnější hranici chrání, či změna schengenského hraničního kodexu, která by znamenala znovuzavedení hraničních kontrol na vnějších hranicích prostoru i pro občany EU.

David Cameron na summitu EU
Zdroj: Reuters/Yves Herman

Upozornění na problematické hotspoty

Teď se musíme učit zacházet s úplně novým fenoménem. Nikdy jsme to necvičili.
Angela Merkelová
německá kancléřka

Přijatý text závěrů upozorňuje také na stále nefunkční hotspoty k registraci migrantů a vyzývá členské země i evropské instituce, aby urychleně vyřešily nedostatky v několika různých oblastech. Do závěrů byl také doplněn bod, který diplomatům ukládá urychleně vyřešit, jak členské země poskytnou tři miliardy eur (81 miliard korun) určené Turecku na pomoc se zlepšováním situace syrských uprchlíků na jeho území.

Německá kancléřka Angela Merkelová míní, že se Evropa teprve učí migrační krizi zvládat. „Teď se musíme učit zacházet s úplně novým fenoménem. Nikdy jsme to necvičili. Musíme najít nové mechanismy,“ řekla Merkelová.

Zmínila i případné převzetí syrských uprchlíků od Turecka. Rakouský kancléř Werner Faymann už dříve řekl, že by se to mohlo týkat 50 tisíclidí. Kancléřka dodala, že díky „kontingentu“ by uprchlíci z Turecka dostali šanci dostat se do Evropy legálně, nemuseli by podnikat nebezpečnou cestu přes moře. Věří, že by se k tomuto záměru mohlo připojit víc zemí, iniciativa je otevřená. Neznamená to ale, že by se státy, které se nezapojí, ocitly na druhé koleji.

Tématem je i Británie

Debata o migraci, která byla prvním bodem dnešního summitu, večer skončila. U večeře se pak jednalo o způsobu, jak uspokojit požadavky britského premiéra Davida Camerona na novou podobu vztahů mezi ostrovním královstvím a Evropskou unií před tím, než do konce roku 2017 Londýn vypíše referendum o setrvání Británie v EU. Vzájemná dohoda by měla být hotova v únoru. O tom, že cesta k ní existuje, je po čtvrtečních jednáních přesvědčen také Cameron. „Ale pravda je, že to bude velmi těžká práce,“ dodal.

„Všichni se shodli na tom, že nechtějí, aby Velká Británie odešla z EU. Je tady vůle pokračovat v diskusi s Brity. Británie potřebuje Evropu a Evropa potřebuje Británii, aby byla silná,“ řekl v noci při odchodu z jednání Sobotka. Dá se podle něj předpokládat, že by na únorovém summitu mohl být už na stole „komplexní návrh“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ve Francii kvůli požáru evakuovali tisíce turistů. Přiletí i vrtulníky z Česka

Kvůli lesnímu požáru na francouzském pobřeží Atlantiku u obce Saumos západně od Bordeaux evakuovaly úřady asi 20 tisíc lidí, většinou turistů. Podle serveru regionálních rozhlasových stanic ici.fr to ve čtvrtek odpoledne oznámila prefektura departementu Gironde. Podle prefektury již oheň spálil 4800 hektarů, napsala agentura AFP. Ještě odpoledne prefektura uváděla, že popelem lehlo 3400 hektarů. Proti rozsáhlým požárům budou zasahovat ve Francii také vrtulníky z České republiky a Slovenska, oznámil v noci na pátek francouzský prezident Emmanuel Macron.
včeraAktualizovánopřed 21 mminutami

USA představily nová cla na hlavní obchodní partnery, pro EU bude deset procent

Americká administrativa ve čtvrtek večer oznámila nová cla ve výši 10 procent a 12,5 procenta. Nahradí desetiprocentní dočasné clo, jehož platnost končí v noci na pátek SELČ, uvedly agentury. Cla se týkají šesti desítek zemí, které představují zhruba 99 procent dovozu do Spojených států, a to včetně Evropské unie. Pro země EU bude platit základní desetiprocentní clo.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

U Moskvy se zřítila nejmodernější ruská stíhačka Su-57

U Moskvy se zřítila nejnovější ruská stíhačka Su-57. Informují o tom ruská média. Pilot se stačil katapultovat a jeho život není v ohrožení, uvedlo tamní ministerstvo obrany.
před 7 hhodinami

Muž viněný ze špionáže pro Čínu má být dle soudu propuštěn z vazby, žalobce je proti

Městský soud v Praze v červnu rozhodl, že čínský občan obviněný ze špionáže pro čínskou tajnou službu má být propuštěn z vazby. Případ zároveň vrátil policii k došetření. Muž ve vazbě ale nadále zůstává, protože žalobce podal proti rozhodnutí soudu stížnost, informoval ve čtvrtek Deník N.
před 8 hhodinami

Německo povolilo výrobu jaderného paliva na základě licence udělené Rosatomem

Dvaadvacátého července Německo schválilo žádost francouzské společnosti Framatome o výrobu jaderného paliva na základě licenční dohody s ruskými státními společnostmi TVEL a Rosatom. Úředníci v Berlíně uznali politická rizika tohoto rozhodnutí, uvedli však, že nemají „žádné právní důvody“ k jeho zamítnutí.
před 9 hhodinami

Vučić z politiky odejít nehodlá, chce se stát premiérem, míní odborníci

Srbský prezident Aleksandar Vučić na konci června oznámil, že do několika týdnů na svůj post rezignuje. Prohlášení přišlo v době pokračujících protestů, které vyvolal pád přístřešku na nádraží v Novém Sadu před téměř dvěma roky. Odborníci se ale shodují, že Vučić z politické scény ve skutečnosti odejít nehodlá, naopak se chce znovu stát premiérem země.
před 9 hhodinami

Studentské protesty v Indii sílí. Policie při demonstracích zadržela desítky lidí

Tisíce studentů a mladých lidí v posledních dnech pokračují v protestech v indickém hlavním městě Dillí, kde požadují rezignaci ministra školství Dharmendry Pradhana kvůli opakovaným únikům zadání přijímacích a státních zkoušek na lékařské fakulty. Demonstrace, které začaly jako iniciativa aktivistů, přerostly v jedno z nejvýraznějších protivládních vystoupení za poslední roky a získávají podporu napříč Indií. Policie proti demontrantům používá obušky, vodní děla i slzný plyn a úřady omezily přístup do některých částí metra v Dillí. Premiér Naréndra Módí ve čtvrtek oznámil vznik zvláštních zrychlených soudů pro případy podvodů u zkoušek, demonstranti však trvají na personální odpovědnosti ministra i širších reformách systému. Protestní hnutí zároveň upozorňuje na rostoucí nespokojenost mladých Indů s korupcí, nezaměstnaností a nedůvěrou ve fungování státních institucí.
před 9 hhodinami

Trump podmínil jadernou dohodu se Saúdy uznáním Izraele

Prezident Donald Trump prohlásil, že přelomová jaderná dohoda mezi USA a Saúdskou Arábií závisí na tom, zda se království připojí k Abrahámovským dohodám, které znamenají uznání Státu Izrael. Rijád zatím na vyjádření nereagoval, v minulosti ale tento krok podmiňoval vytvořením palestinského státu. Experti se obávají, že dohoda povede k jadernému zbrojení v regionu.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.