Letos naposledy u společného stolu: Summit EU chce zrychlit řešení migrace

Do poloviny příštího roku by se měly země Evropské unie shodnout na svém postoji k návrhu Evropské komise na vznik společné pohraniční a pobřežní stráže. Unie má strategii, jak se s migrační krizí vypořádat, její uvádění do života je ale nedostatečné a musí se zrychlit. To jsou hlavní závěry prvního dne summitu EU.

Migrační téma bylo první částí dvoudenní schůzky šéfů států a vlád zemí EU, která začala ve čtvrtek v Bruselu. Dvě stránky přijatých závěrů v zásadě poukazují na nedostatky při provádění už dříve dohodnutých kroků. „K zajištění integrity schengenského prostoru je nepostradatelná obnova kontroly nad vnější hranicí,“ zdůrazňují lídři v textu.

Jsem spokojen s tím, jak lídři návrh přivítali a že jsme se shodli na textu, včetně právní úpravy.
Jean-Claude Juncker

„Nejpodstatnější diskuse byla podle mne o ochraně vnějších hranic,“ poznamenal předseda schůzky lídrů zemí Evropské unie Donald Tusk s tím, že bez této schopnosti by Unie zklamala jako politické společenství. „Tím myslím i potenciálně vážnější důsledky než rozpad schengenského prostoru,“ varoval. Po čtvrtečním večeru je ale podle něj možné být o něco optimističtější. 

Sobotka: Ukázalo se, že většina zemí vznik evropské pohraniční stráže podporuje

Podle závěrů mají členské země „urychleně posoudit“ návrhy komise na posílení ochrany unijních hranic z tohoto týdne. „Je potřeba vše především rychle realizovat a dotáhnout do konce, aby to mělo skutečný vliv na současnou migrační situaci,“ řekl český premiér Bohuslav Sobotka. V debatě se podle něj ukázalo, že velká většina zemí návrh na vznik evropské pohraniční stráže podporuje. Komise tak nyní může pokračovat v přípravě.

Český premiér Bohuslav Sobotka hovoří mimo jiné s polskou kolegyní Beatou Szydlovou
Zdroj: Jakub Dospiva/ČTK

Nicméně některé státy zpochybňují možnost zásahu nové síly v určité zemi i bez jejího souhlasu. Své výhrady v tomto smyslu dali najevo například Poláci, Řekové, ale i Maďaři.

Podle návrhu by členské státy měly dát k dispozici 1500 pohraničníků, které by bylo možné nasadit na ochranu schengenské hranice během několika dní. Návrhy musí také projednat Evropský parlament. Součástí plánu komise je i zlepšení rozpočtu a materiálních podmínek agentur, které vnější hranici chrání, či změna schengenského hraničního kodexu, která by znamenala znovuzavedení hraničních kontrol na vnějších hranicích prostoru i pro občany EU.

David Cameron na summitu EU
Zdroj: Reuters/Yves Herman

Upozornění na problematické hotspoty

Teď se musíme učit zacházet s úplně novým fenoménem. Nikdy jsme to necvičili.
Angela Merkelová
německá kancléřka

Přijatý text závěrů upozorňuje také na stále nefunkční hotspoty k registraci migrantů a vyzývá členské země i evropské instituce, aby urychleně vyřešily nedostatky v několika různých oblastech. Do závěrů byl také doplněn bod, který diplomatům ukládá urychleně vyřešit, jak členské země poskytnou tři miliardy eur (81 miliard korun) určené Turecku na pomoc se zlepšováním situace syrských uprchlíků na jeho území.

Německá kancléřka Angela Merkelová míní, že se Evropa teprve učí migrační krizi zvládat. „Teď se musíme učit zacházet s úplně novým fenoménem. Nikdy jsme to necvičili. Musíme najít nové mechanismy,“ řekla Merkelová.

Zmínila i případné převzetí syrských uprchlíků od Turecka. Rakouský kancléř Werner Faymann už dříve řekl, že by se to mohlo týkat 50 tisíclidí. Kancléřka dodala, že díky „kontingentu“ by uprchlíci z Turecka dostali šanci dostat se do Evropy legálně, nemuseli by podnikat nebezpečnou cestu přes moře. Věří, že by se k tomuto záměru mohlo připojit víc zemí, iniciativa je otevřená. Neznamená to ale, že by se státy, které se nezapojí, ocitly na druhé koleji.

Tématem je i Británie

Debata o migraci, která byla prvním bodem dnešního summitu, večer skončila. U večeře se pak jednalo o způsobu, jak uspokojit požadavky britského premiéra Davida Camerona na novou podobu vztahů mezi ostrovním královstvím a Evropskou unií před tím, než do konce roku 2017 Londýn vypíše referendum o setrvání Británie v EU. Vzájemná dohoda by měla být hotova v únoru. O tom, že cesta k ní existuje, je po čtvrtečních jednáních přesvědčen také Cameron. „Ale pravda je, že to bude velmi těžká práce,“ dodal.

„Všichni se shodli na tom, že nechtějí, aby Velká Británie odešla z EU. Je tady vůle pokračovat v diskusi s Brity. Británie potřebuje Evropu a Evropa potřebuje Británii, aby byla silná,“ řekl v noci při odchodu z jednání Sobotka. Dá se podle něj předpokládat, že by na únorovém summitu mohl být už na stole „komplexní návrh“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Macron zvažuje, že požádá EU o kroky proti Trumpovým clům kvůli Grónsku

Pokud se potvrdí zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím, francouzský prezident Emmanuel Macron požádá o aktivaci nástroje proti ekonomického nátlaku (ACI), který EU nikdy nepoužila. Nástroj schválený teprve před dvěma lety Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím státům, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak. Osm evropských států ve společném prohlášení také uvedlo, že s Dánskem a obyvateli Grónska vyjadřují solidaritu.
14:25Aktualizovánopřed 21 mminutami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně patnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně patnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
před 54 mminutami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 58 mminutami

Syrská vláda uzavřela příměří s Kurdy vedenou aliancí

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdským jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
14:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři vyprostili v neděli těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách v neděli potvrdilo tuzemské ministerstvo zahraničí. APA také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.
11:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ruský dronový úder si v noci na neděli vyžádal dvě oběti, uvedl Zelenskyj

Ruský dronový úder na Ukrajinu v noci na neděli zabil dva lidi a desítky dalších kvůli němu utrpěly zranění, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve v neděli informoval starosta Charkova Ihor Terechov o zabité dvacetileté ženě a několika zraněných. Další čtyři lidé utrpěli zranění při ruských útocích v Sumské oblasti. Poškozeno bylo přinejmenším patnáct obytných budov.
před 4 hhodinami

Propuštěný Čech je na cestě z Venezuely, uvedl Macinka

Letadlo s propuštěným Čechem Janem Darmovzalem je na cestě z Venezuely, ve večerních hodinách by mohlo přistát v Praze. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem.
13:15Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřelo nejméně pět tisíc lidí, píše Reuters

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně pět tisíc lidí včetně asi pěti set členů bezpečnostních složek, píše agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace tento týden uváděly nejméně 3400 obětí. Podle svědků se na zabíjení odpůrců režimu podílely kromě íránských revolučních gard i milice z Iráku, Afghánistánu či Pákistánu.
11:29Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...