Leninova hlava byla exhumována kvůli výstavě v Berlíně

Berlín – V Německu vzbudila rozruch připravovaná výstava zapomenutých politických monumentů Berlína. Součástí výstavy totiž bude mramorová hlava Vladimira Iljiče Lenina pocházející z ohromné sochy, která až do roku 1991 stála nedaleko Alexandrova náměstí.

Devatenáctimetrová socha Vladimira Iljiče Lenina přivezená ze Sovětského svazu byla v Berlíně odhalena v roce 1970 u příležitosti 100. výročí narození tohoto bolševického vůdce. Po pádu berlínské zdi byla socha stržena, rozřezána na 120 kusů a zakopána na neznámém místě v lesích na předměstí Berlína.

Berlínská radnice se snažila „exhumaci“ sochy zabránit, ale pod tlakem médií a mnohých obyvatel nakonec povolila. Návrat třítunové Leninovy hlavy na oči veřejnosti přesto radnice dál považuje za politicky ožehavé téma. „Je opravdu rozumné projíždět se s Leninem napříč městem a vystavit ho v muzeu?“ táže se mluvčí města Petra Rohlandová.

Organizátorka výstavy politicky motivovaných památek se však brání. „Dějiny nejsou žádným koncertem na přání,“ říká Andrea Theissenová. Vedle mramorové Leninovy hlavy se tak objeví například výtvory Hitlerova dvorního sochaře Arno Breckera, díla z období Pruska i socialismu.

"Kráčející kůň" před Hitlerovým kancléřstvím
Zdroj: ČT24/YouTube

Theissenová by si dokázala představit, že by výstavu nyní čítající zhruba 150 děl doplnily i nedávno nalezené sochy koní, které měly stát před Hitlerovým Novým říšským kancléřstvím. O jejich osudu ale stále není jasno, a tak zůstávají v policejních skladech.

Vykopání Leninovy hlavy ohrožovalo vzácné ještěrky

Radnice organizátorům výstavy nejprve tvrdila, že neví, kde kousky sochy jsou. Když místo uložení Leninovy obří hlavy upřesnil jeden kalifornský režisér dokumentárních snímků deníku Berliner Zeitung, přišly úřady s tím, že její vyzdvižení bude technicky složité a velmi drahé. To ale vyvrátili různí odborníci. Nakonec se poukazovalo na to, že vykopávání sochy ohrozí jeden vzácný druh ještěrky. I to se ale organizátorům podařilo vyřešit.

Výstava s názvem Berlín a jeho pomníky (Enthüllt. Berlin und seine Denkmäler) bude zahájena v září v berlínské pevnosti Spandau.

V.I. Lenin ve Východním Berlíně
Zdroj: ČT24/Wikipedia

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael při útoku v Libanonu zabil šest lidí a dalších 22 zranil, uvedla média

Izraelský útok na centrum civilní obrany v jižním Libanonu zabil nejméně šest lidí, z toho tři zdravotníky. Dalších 22 lidí utrpělo zranění. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na libanonskou státní tiskovou agenturu. Izrael a Libanon se v pátek podle Washingtonu dohodly na prodloužení příměří o 45 dní. Izrael v dubnu rozšířil pozemní invazi do jižního Libanonu, od oznámení příměří 16. dubna boje pokračovaly, i když v nižší intenzitě.
00:14Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael udeřil v Gaze. Tvrdí, že na šéfa ozbrojeného křídla Hamásu

Izrael uvedl, že v pátek provedl v Gaze úder zacílený na šéfa ozbrojeného křídla teroristické skupiny Hamás, kterého označil za strůjce útoku ze 7. října 2023, po němž následovalo dva roky trvající izraelské tažení v Pásmu Gazy. Hamás neodpověděl na žádost agentury Reuters o komentář ohledně Izzadína Haddáda, který se stal lídrem vojenského křídla po smrti Muhammada Sinvára, jehož izraelská armáda zabila při úderu loni v květnu.
před 4 hhodinami

USA podle Reuters nepošlou do Polska nové vojáky. Podle Varšavy jde o Německo

Spojené státy zrušily záměr dočasně vyslat do Polska čtyři tisíce vojáků ze základen v USA, píše Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Rozhodnutí přichází dva týdny poté, co Pentagon oznámil stažení pěti tisíc vojáků z Německa. Překvapivý krok podle Reuters vyvolává otázky ohledně očekávaného snížení americké vojenské přítomnosti v Evropě. Pentagon raději zrušil chystané vyslání dalších vojáků do Polska a Německa, než aby stáhl již rozmístěné jednotky, vysvětlují nejmenovaní američtí představitelé podle agentury AP. Polští představitelé ujišťují, že rozhodnutí se nedotkne bezpečnosti Polska.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
před 4 hhodinami

USA oznámily prodloužení příměří mezi Libanonem a Izraelem o 45 dní

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří o 45 dní, oznámil v pátek po jednáních ve Washingtonu mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tommy Pigott. Jde o příměří, které americký prezident Donald Trump oznámil 16. dubna, informovala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Kongu oznámili epidemii eboly. První případ hlásí i Uganda

Na severovýchodě Demokratické republiky Kongo v provincii Ituri propukla epidemie eboly, oznámilo na síti X africké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Ohlášeno bylo 65 mrtvých a bezmála 250 případů s podezřením na nákazu virem. Agentura Reuters pak večer oznámila, že ohnisko nemoci v pátek potvrdila i sousední Uganda. Ta zatím eviduje jednoho nakaženého, který zemřel.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Rusko chystá útok na prezidentskou kancelář v Kyjevě, tvrdí Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tvrdí, že Rusko plánuje útok drony a raketami na prezidentskou kancelář, rezidenci hlavy státu a podzemní bunkry v Kyjevě a další místa na Ukrajině označená za centra rozhodování. Odvolává se na dokumenty, které získala vojenská rozvědka HUR.
před 7 hhodinami

„Tisíce trpí a umírají jen za to, že jsou proti válce. Vzdala jsem to,“ napsala ruská disidentka před sebevraždou

Významná ruská oceánografka a celoživotní bojovnice za lidská práva Nina Litvinovová spáchala ve svých osmdesáti letech sebevraždu. Zdroje z bezpečnostních složek sdělily státní agentuře RIA Novosti, že zanechala dopis na rozloučenou. „Mám vás ráda a myslím na vás, ale musím odejít. Život je pro mě nesnesitelný – od té doby, co (ruský vládce Vladimir) Putin napadl Ukrajinu, zabíjí nevinné lidi a u nás neustále posílá do vězení tisíce lidí, kteří trpí a umírají jen za to, že jsou proti válce a zabíjení,“ popsala ruský režim.
před 8 hhodinami
Načítání...