Lék na slovenskou vládní krizi se jmenuje Lubyová. Nová ministryně školství začíná úřadovat

Novou slovenskou ministryní školství se stala dosavadní členka předsednictva Slovenské akademie věd (SAV) Martina Lubyová. Do funkce ji jmenoval prezident Andrej Kiska. Lubyová ve vládě nahradí exministra Petera Plavčana, který v srpnu rezignoval po aféře spojené s podezřením na netransparentní rozdělování evropských dotací.

Vystudovaná biofyzička a právnička Lubyová, která má také doktorát z ekonomie a statistiky, dříve vedla Prognostický ústav SAV. Pracovala také na různých postech v rámci Mezinárodní organizace práce, stála například v čele jejího regionálního úřadu v Moskvě. V 90. letech zase působila na Univerzitě Karlově a v České akademii věd.

Nominaci Lubyové na ministerský post pochvalně hodnotili odborníci. Výtky vesměs neměla ani opozice, byť její zástupci očekávali, že ministrem se stane osoba, která se intenzivně věnovala školství.

Odborníci dlouhodobě upozorňují na nedostatky ve slovenském vzdělávacím systému a na zhoršující se výsledky slovenských žáků v mezinárodních srovnáních znalostí a jejich uplatňování v praxi.

Peter Plavčan
Zdroj: Facebook/Peter Plavčan

Exministr Plavčan, kterého stejně jako Lubyovou nominovala do vlády Slovenská národní strana (SNS), podal demisi po tlaku premiéra a předsedy nejsilnější koaliční strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) Roberta Fica. Důvodem byla kauza s rozdělováním peněz na výzkum a vývoj, když vyšlo najevo, že se svými projekty neuspěly například univerzity či SAV. Dotace měly naopak dostat i firmy, které se výzkumu dosud nevěnovaly. Jeden ze zmiňovaných dotačních programů bude zrušen.

SNS v srpnu překvapivě vypověděla koaliční smlouvu a vyvolala tím politickou krizi. Stalo se tak právě po vypuknutí aféry kolem ministra Plavčana. Koalice začátkem září podepsala dodatek ke smlouvě, který mimo jiné předpokládá pravidelné konzultace zástupců vládních stran.

Výměna na postu ministra školství není první změnou v koaliční Ficově vládě, která nastoupila do úřadu loni v březnu. Před rokem rezignoval na post ministra dopravy Roman Brecely. Učinil tak poté, co jeho strana Síť po rozkolu přišla o většinu poslanců a později vypadla i z vládní koalice, kterou v současnosti kromě Směru-SD a SNS tvoří také strana Most-Híd.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 15 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 18 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...