Ledy v Arktidě prý budou za 20 až 30 let zcela roztávat

Londýn - Ledový krunýř Arktidy už za 20 až 30 let vždy v létě zcela zmizí. Tvrdí to britští vědci, kteří vycházejí z údajů polární expedice ze začátku letošního roku. Podle nich bude u Arktidy možné přibližně za deset let bez problémů přeplout v letních měsících moře. To je dosud pokryté silnou vrstvou ledu. Odborníci předpokládají, že za ztenčování arktického ledovce mohou klimatické změny.

Tříčlenný tým pod vedením uznávaného polárníka Pena Hadowa zkoumal arktické ledy v první polovině roku po dobu 73 dní, během nichž prý urazil 450 kilometrů a nasbíral tisíce údajů. Cílem bylo změřit v zimě tloušťku ledového krunýře k upřesnění předpovědí jeho tání.

Naměřená průměrná tloušťka ledu byla 1,8 metru. „Tloušťka 1,8 metru je charakteristická pro led, který se vytvořil v průběhu roku a který je v létě méně odolný. Přitom led nahromaděný za několik let se stále rychleji smršťuje. To je konkrétní příklad, jak působí klimatické oteplování,“ řekl vědec Peter Wadhams.

Nahrávám video
Reportáž Dany Zlatohlávkové
Zdroj: ČT24

Poznatky britské expedice ukazují, že ledová krusta Arktidy taje rychleji, než se předpokládalo, uvedl Martin Sommerkorn ze Světového fondu na ochranu přírody (WWF), který expedici podporoval. V důsledku tání ledů podle něj mizí fauna, zvyšuje se hladina oceánů a mění se ovzduší a mořské proudy. Uvolňuje se přitom podle něj ale i hodně plynů se skleníkovým efektem, které způsobují oteplování klimatu. Trvale zamrzlé arktické ledy totiž obsahují dvakrát více oxidu uhličitého než atmosféra a zamrzlá mořská dna Arktidy ho obsahují více než veškeré světové zásoby uhlí, ropy a plynu dohromady, vysvětlil představitel WWF.

Podle satelitních měření se tamní ledový příkrov v posledních letech postupně vytrácí a ubývá na síle. Britská expedice měla přinést konkrétní čísla z terénu, jak moc se jeho vrstva ztenčila. Na cestě se musela vyrovnat nejen s teplotami až minus 50 stupňů Celsia, ale i s prasklinami v ledu. K jejich překonávání měla speciální obleky na plavání v ledové vodě.

Britská Expedice měřila tání ledovců
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nový íránský vůdce vyzval v prvním prohlášení k uzavření Hormuzu

Nový íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chameneí vydal první prohlášení od nedělního zvolení, mimo jiné vyzval k uzavření Hormuzského průlivu a k jednotě mezi Íránci. Mluvčí tamního ministerstva zahraničí však později uvedl, že průlivem je možné i nadále proplouvat. Írán mezitím pokračoval v dronových útocích na některé země v regionu. Zasaženo bylo například letiště v Kuvajtu, dubajská luxusní čtvrť či italská základna v Iráku.
00:02Aktualizovánopřed 5 mminutami

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let je poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
18:24Aktualizovánopřed 9 mminutami

Izrael tvrdí, že udeřil na další zařízení íránského jaderného programu

Izraelská armáda spustila novou vlnu úderů na Írán a oznámila, že v uplynulých dnech zasáhla zařízení, které považuje za součást íránského jaderného programu. Izraelská armáda intenzivně bombardovala také libanonské hlavní město, kde je hlášeno jedenáct mrtvých. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že ostřelovalo Tel Aviv. Agentura Reuters uvedla, že izraelská armáda téměř zdvojnásobila evakuační zónu jižního Libanonu, obyvatelé by se podle ní měli přesunout na sever od řeky Zahrání. Armáda židovského státu následně silně bombardovala centrum Bejrútu.
04:15Aktualizovánopřed 31 mminutami

Írán a Hizballáh rozdrtíme, řekl Netanjahu. Promluvil poprvé od začátku úderů

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Izrael rozdrtí Írán a Hizballáh. Varoval, že libanonské teroristické hnutí za útoky zaplatí vysokou cenu. Dodal, že po izraelsko‑amerických úderech na íránské území už země není taková, jako bývala, a že elitní jednotky Teheránu utrpěly těžké ztráty. Netanjahu to ve čtvrtek dle AFP a Reuters uvedl během své první tiskové konference od vypuknutí války proti Íránu, již zahájily Washington a Jeruzalém 28. února.
20:50Aktualizovánopřed 41 mminutami

Ceny ropy stouply nejvýš za téměř čtyři roky

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat. Ty nicméně nakonec ve čtvrtek stouply na nejvyšší úroveň za bezmála čtyři roky.
08:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Velvyslanec USA při NATO sepsul Česko kvůli výdajům na obranu, Babiš se ohradil

Velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker zkritizoval na síti X Česko za nedostačující výdaje na obranu, příspěvek sdílela v českém překladu také americká ambasáda v Praze. Whitaker sdílel článek, v němž se píše, že tuzemský rozpočet na letošek nedosahuje závazku na obranu v rámci NATO. Podle velvyslance musí všichni spojenci nést svůj díl odpovědnosti „bez výmluv a výjimek“. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně ve sněmovně slíbil, že Česko závazky bude plnit. Později napsal, že obranné výdaje tuzemska letos dvě procenta HDP přesáhnou.
16:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Nález neznámého dronu v areálu polského dolu vyšetřuje vojenská policie

Zaměstnanec hnědouhelného dolu ve středním Polsku ve čtvrtek v jeho areálu našel dron neznámého původu, píší tamní média s odvoláním na policii ve Velkopolském vojvodství. Ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz naznačil, že šlo zřejmě o ruský bezpilotní letoun.
17:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Soudní dvůr EU se zastal transgender osob v otázce osobních dokladů

Země Evropské unie musejí vydávat transgender občanům doklady totožnosti, které respektují jimi zvolené pohlaví, aby mohli žít kdekoliv v evropské sedmadvacítce bez diskriminace, rozhodl podle agentury AFP Soudní dvůr Evropské unie. Reagoval na případ, kdy Bulharsko odmítlo vydat jedné ze svých obyvatelek, která se narodila jako muž, cestovní pas, kde by byla označena jako žena.
před 4 hhodinami
Načítání...