Le Penovci neuspěli, francouzské regionální volby vyhrála pravice

Francouzská krajně pravicová Národní fronta (FN) v nedělním druhém kole regionálních voleb propadla. Strana Marine Le Penové byla poražena ve všech krajích, a to i tam, kde v prvním kole před týdnem dosáhla výrazného vítězství. Zvítězili pravicoví republikáni exprezidenta Nicolase Sarkozyho, získali kontrolu nad sedmi ze 13 krajů. Vládní socialisté si zachovali regionů pět. Třináctý region - Korsiku - budou tradičně kontrolovat místní nacionalisté.

Republikáni bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho ovládli se svými spojenci sever a jihovýchod země, socialisté současné hlavy státu Francoise Hollandea a další levicové formace jihozápad a západní cíp státu. Ve dvou regionech republikáni uspěli v souboji s Národní frontou jen díky tomu, že socialisté se z druhé kola stáhli, aby usnadnili porážku krajní pravice.

Na severu a jihovýchodě země tak nakonec propadly obě příslušnice klanu Le Penů, vůdkyně FN Marine a její neteř Marion, které nicméně dokázaly proti společně pravolevé frontě shromáždit až 45 procent hlasů.

V nejsledovanějším regionu Nord-Pas-de-Calais-Picardie na severu země, kde kandidovala Le Penová proti představiteli republikánů Xavieru Bertrandovi, obdržela vůdkyně FN kolem 42 procent hlasů. Její neteř Marion Maréchalová-Le Penová zase neuspěla v jihofrancouzském kraji Provence-Alpes-Côte d'Azur, kde má kolem 45 procent hlasů. Obě přitom v prvním kole porazily své soupeře ziskem dvou pětin hlasů, průzkumy před druhým kolem jim však slibovaly porážku. Francouzská média podotýkají, že k neúspěchu krajní pravice mohla nakonec přispět mobilizace voličů.

Le Penová po oznámení prvních výsledků prohlásila, že Národní fronta se stává výraznou silou ve většině krajských rad. Poděkovala svým „odvážným a odhodlaným“ voličům a odsoudila postup svých volebních protivníků, zejména stažení socialistických kandidátů ve dvou klíčových regionech před druhým kolem, což usnadnilo vítězství republikánů. Le Penová to označila za machinace.

Marion Maréchalová-Le Penová pak prohlásila, že volební porážka není osudná. Vítězství zavedených velkých stran označila za ostudné. „Jsou vítězství, která dělají hanbu vítězi,“ řekla.

Regionální volby jsou považovány za poslední test před prezidentským kláním v roce 2017. O novém vedení 13 francouzských regionů rozhodovalo přes 45 milionů voličů a většina volebních místností se uzavřela v šest hodin večer, hlasování ve velkoměstech skončilo ve 20:00.

Všichni proti Národní frontě

FN v prvním kole před týdnem získala téměř 28 procent hlasů a těsně porazila republikány, skoro pětiprocentní náskok měla před socialisty. FN vyhrála v šesti regionech, republikáni byli úspěšní ve čtyřech a levice ve třech. Úspěch Le Penové by býval zvýšil její šance v blížícím se souboji o Elysejský palác.

Kampaň před francouzskými regionálními volbami
Zdroj: ČT24

Dvoukolový systém regionálních voleb, zavedený mimo jiné jako pojistka proti úspěchům politických extremistů, dává šance představitelům umírněnějších stran. Republikáni i socialisté proto také před hlasováním burcovali voliče, aby ve druhém kole nástupu FN zabránili. Průzkumy jí ve druhém kole vítězství nepřisuzovaly.

Tradiční strany se před druhým kolem proti FN spojily. Socialisté například nenasadili své kandidáty ve dvou regionech, kde krajní pravice získala 40 procent hlasů a kde oni sami skončili jako třetí. Bylo pravděpodobné, že část socialistických voličů svůj hlas odevzdá kandidátovi republikánů, ti ale stejný krok jako socialisté odmítli udělat.

Podle předvolebních odhadů mohla FN ovládnout až tři regiony, stejně jako socialisté, zatímco hlavním vítězem se měla stát Sarkozyho formace ziskem nejméně sedmi krajů. Dosud naprostou většinu regionů kontrolovali socialisté a FN neměla žádný.

Marine Le Penová ve volební místnosti v Hennin-Beaumont
Zdroj: Reuters/Yves Herman

Le Penová hlasovala v Hennin-Beaumont na severu Francie, kde byl jejím soupeřem ve druhém kole středopravý politik, exministr práce Xavier Bertrand. Šéfka FN o něm v kampani hovořila jako o „ministrovi nezaměstnanosti“, zatímco Bertrand ji označil za „kandidátku ustavičné konfrontace“.

Hlasování se odehrávalo za výjimečného stavu, vyhlášeného před měsícem po sérii dosud nejkrvavějších teroristických útoků spáchaných ve Francii.

V neděli dopoledne hlasovalo 19,59 procenta voličů, oproti 18,57 procenta v roce 2010 a 16,27 procenta v prvním kole před týdnem. V 17:00 pak překonala účast 50 procent, a byla tak už o sedm procentních bodů vyšší než před týdnem i před pěti lety.

Francois Hollande hlasuje ve druhém kole regionálních voleb
Zdroj: Reuters/Regis Duvignau

Porážku FN uvítala levice i pravice

Představitelé francouzského pravicového tábora netají úlevu nad porážkou krajní pravice. Sarkozy řekl, že první kolo voleb z minulého týdne bylo jasným varováním voličů, že politici se musejí činit. „Francouzi od nás očekávají silnou reakci na nepříjemné otázky,“ řekl a poukázal na obavy voličů z vývoje v Evropské unii, z masové nezaměstnanosti či z ohrožení národní bezpečnosti nebo identity. Starosta Bordeaux Alain Juppé uvedl, že nárůst volební účasti je známkou dobrého zdraví francouzské demokracie.

Také francouzští socialisté uvítali porážku krajní pravice, ale zůstávají prý ve střehu. Premiér Manuel Valls poděkoval levicovým voličům, že vyslyšeli výzvu ze svého tábora, aby podpořili pravicové kandidáty v klíčových krajích, kde hrozilo vítězství radikální FN. „Dnes večer to ale není žádná úleva, žádné triumfování, žádné vítězné poselství. Nebezpečí krajní pravice stále není odstraněno. Nezapomínám na výsledky prvního kola a minulých voleb,“ poznamenal Valls. „Těm, kteří vytvořili překážku (pro FN), ale i těm, kteří nehlasovali, protože už nevěří ničemu, bychom měli dokázat, že politika nebude pokračovat tak jako předtím,“ dodal s tím, že je zapotřebí voličům znovu dodat chuť k tomu, aby hlasovali pro někoho, a nikoli proti někomu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
03:13Aktualizovánopřed 15 mminutami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
19:54Aktualizovánopřed 17 mminutami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
18:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
13:39Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny.
před 3 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 5 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...