Biškek – V nedělních prezidentských volbách v Kyrgyzstánu podle očekávání vyhrál dosavadní premiér Almazbek Atambajev, který má silné vazby na Moskvu. Oznámila to dnes ústřední volební komise. Atambajev získal podle ní hned v prvním kole nadpoloviční většinu se ziskem 62,3 procenta hlasů, takže není třeba uspořádat druhé kolo. Na jihu země došlo k prvním nepokojům.
Atambajev se již před oznámením volební komise prohlásil za vítěze prvního kola a jeho štáb začal slavit v neděli večer. Čekalo se ale na to, zda v souboji s 15 dalšími kandidáty získá potřebnou nadpoloviční většinu hned v prvním kole. Hlavní Atambajevovi protikandidáti, Kamčybek Tašijev a Adachan Madumarov, skončili s necelými 15 procenty na druhém a třetím místě. Volební účast podle ústřední volební komise lehce přesáhla 60 procent. Volby, které se označují za test začínající demokracie v této bývalé sovětské republice, se podle dostupných informací konaly v relativním klidu, žádné vážnější incidenty hlášeny nebyly.
Na jihu země začínají nepokoje
Podle kyrgyzských médií hrozí nebezpečí, že povolební spory oživí rozdělení země na vyspělejší sever a méně rozvinutý jih a vzkřísí etnický konflikt mezi většinovými Kyrgyzy a uzbeckou menšinou. Ten loni v létě připravil několik set lidí o život a statisíce dalších o přístřeší.
Do jihokyrgyzské Oše a Džalalabadu, hlavních center loňských nepokojů, byly dnes svolány protestní demonstrace. Skupina několika set Tašijevových stoupenců navíc zablokovala silnici spojující hlavní město Biškek s jihem země. Blokáda byla zorganizována v obci Barpy, kde se Tašijev narodil. Podle agentury 24.kg se skupina nespokojených voličů shromáždila na hlavním ošském náměstí. Také v dalším jihokyrgyzském městě Džalalabadu je podle kyrgyzských novinářů situace „krajně napjatá“. V Oši i Džalalabadu demonstranti požadují odvolání volebních výsledků a vypsání nových voleb.
Funkce prezidenta ve středoasijském Kyrgyzstánu má být po téměř dvou dekádách autoritářské vlády napříště spíš reprezentativní, když rozhodující zákonodárnou moc po schválení loňských ústavních reforem převzal parlament.
Současná prezidentka Roza Otunbajevová, která se o mandát podle ústavy už ucházet nesměla, se ve více než dvacetileté historii nezávislého Kyrgyzstánu stane zřejmě první hlavou tohoto státu, která svůj úřad opustí pokojně a bez násilí.
Její předchůdce Askara Akajeva a Kurmanbeka Bakijeva smetlo v březnu 2005 a dubnu 2010 lidové povstání. „To, že naše prezidentka Otunbajevová dobrovolně předává moc, naznačuje, že se i u nás můžou věci dít civilizovaně. I tak tu ale zůstávají problémy,“ přemítá kyrgyzský aktivista Vladimir Tjutjunikov.
Země je fakticky rozpolcená na sever a jih a napětí panuje i mezi jednotlivými etniky. Plně se to ukázalo loni v červnu, kdy během násilností mezi uzbeckou a kyrgyzskou komunitou v druhém největším městě Oši a okolí přišlo o život bezmála pět set lidí a desítky tisíc dalších ztratily střechu nad hlavou.
„Měli jsme dům se 14 místnostmi. Zapálili nám ho a nic z něj nezůstalo, všechno shořelo,“ vzpomíná Zimurat Alimov, Uzbek žijící na předměstí Oše. Oběti loňských pogromů mají úplně jiné starosti než pročítat předvolební programy jednotlivých kandidátů. Myslí hlavně na to, jak v provizorních podmínkách přečkat nastávající zimu.
Zrušte volby, jsou zmanipulované, křičí opozice
„Nedocházelo k žádnému vážnějšímu porušování zákonů. Jeden člověk byl zadržen, když se ve volební místnosti snažil podplatit voliče,“ prohlásil ministr vnitra Zarylbek Rysalijev. Na bezpečnost hlasování dohlíželo asi 6 500 policistů.
Místní opozice si ale stěžovala na podvody a machinace při hlasování. Obyvatelé jihokyrgyzského města Oš dokonce vyzvali kvůli podvodům ke zrušení dnešních voleb. Podle zahraničních pozorovatelů z organizace OBSE, kteří na kyrgyzské volby v počtu asi 600 lidí dohlíželi, však k žádným vážnějším narušením nedošlo. Základní nároky na regulérnost hlasování prý byly splněny.
Asi hodinu před koncem hlasování oznámilo šest kandidátů, že neuznají výsledek. Někteří poukazují na podvody, další na špatně připravené hlasování, protože řada lidí údajně nemohla hlasovat, neboť nebyla na seznamu voličů. „Desítky tisíc voličů nemohly hlasovat, jak jim zaručuje ústava. Jsou rozzlobení,“ prohlásil Adachan Madumarov.
Na politické scéně proto může být opět pořádně horko. Rétorika je vyhrocená, straší se masovými nepokoji či dokonce občanskou válkou. „Je to, jako by se na jedné koleji proti sobě řítily dvě vlakové soupravy. Prakticky už se to nedá zastavit,“ tvrdí jeden z kandidátů na prezidenta Kubatbek Bajbolov.
Nestabilita Kyrgyzstánu zneklidňuje jak Rusko, tak USA, které mají v zemi s 5,5 milionu obyvatel vojenské letecké základny a sdílejí obavy kvůli pašování drog a možnému přelití islámského ozbrojeného boje z Afghánistánu.
