Kyjev - Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč a opoziční předáci dospěli k politické dohodě o amnestii pro zatčené demonstranty a o zrušení kontroverzních zákonů, zpřísňujících postih protestujících. Během schůzky také opoziční předák Arsenij Jaceňuk oficiálně odmítl Janukovyčovu nabídku, aby se stal předsedou vlády. Dění v zemi ovšem nadále zůstává nepřehledné, demonstranti prý kontrolují celý západ země, protivládní protesty se šíří i na východě, v Kyjevě vzbouřenci obsadili ministerstvo spravedlnosti. K opuštění budovy je vyzval druhý lídr opozice Kličko i šéfka resortu Lukašová; ta dokonce pohrozila výjimečným stavem.
„Bez ohledu na snahu vlády zmařit jednání a zavést výjimečný stav je opozice připravena pokračovat v jednání a odvrátit další eskalaci násilí a krveprolití,“ avizovala opozice už před dnešním jednáním. Kulatý stůl s prezidentem Viktorem Janukovyčem nakonec přinesl dílčí vykročení z krize.
„Výsledkem schůzky je principiální shoda obou stran ohledně přijetí zákona o amnestii. Amnestie vstoupí v platnost pouze v případě, že budou opuštěny všechny obsazené budovy a zrušena blokáda cest. V opačném případě spáchané delikty amnestovány nebudou,“ prohlásila po jednání ministryně spravedlnosti Olena Lukašová. „Přijali jsme také politické rozhodnutí o zrušení zákonů, které přijal parlament 16. ledna a které vyvolaly četné diskuse,“ dodala.
Právě prosazení balíčku sporných zákonů, k němuž v ukrajinském parlamentu došlo 16. ledna, vedlo k eskalaci mnohatýdenních protestů v ulicích Kyjeva a zejména k radikalizaci některých demonstrantů. Ta se projevila i dnes, když vtrhli do budovy ministerstva spravedlnosti. Přitom i mluvčí opozičního štábu Stepan Kubiv odsoudil obsazení tří ministerských budov, které jsou nyní pod kontrolou radikálních bojůvek z hnutí Společná věc. „Je to provokace, od níž se distancujeme,“ řekl mluvčí. Proti blokádě institucí se vyslovil i jeden z lídrů opozice Vitalij Kličko, který dopoledne obsazené ministerstvo spravedlnosti navštívil.
Budova leží nedaleko epicentra kyjevských protestů, náměstí Nezávislosti. Včera ve večerních hodinách sem v kuklách dorazili příslušníci krajně pravicového hnutí Společná věc, rozbili skleněné dveře i turnikety a pronikli do budovy. „Obsazení ministerstva je symbolický čin lidí, kteří se bouří. Teď jsou představitelé zbaveni spravedlnosti,“ komentoval obsazení jeden z protestujících. Předák hnutí Společná věc Oleksandr Danyljuk nyní oznámil, že úřad budou protestující odteď blokovat zvenčí. Kromě této budovy dav v neděli také údajně obsadil ministerstva zemědělství a energetiky.
MAPA AKTUÁLNÍCH POZIC V KYJEVĚ ZDE
Extremisté údajně chystají útoky na strategické objekty
Ukrajinský ministr zahraničí Leonid Kožara dnes v rozhovoru s ruskými novináři upozornil, že vláda má informace o chystaných útocích extremistů na strategické objekty. Kabinet má prý signály o přípravě útoku na hlavní kyjevskou poštu, na sídlo ústřední volební komise a další objekty. Objevují se prý i známky toho, že extremisté se pokusí zaminovat některý z ukrajinských plynovodů, jimiž proudí ruský zemní plyn k evropským odběratelům.
Prezident Viktor Janukovyč v sobotu nabídl Kličkovi a dalšímu opozičnímu vůdci Arseniji Jaceňukovi vedoucí posty v nově rekonstruované vládě i připravenost jednat o změně ústavy a o omezení moci hlavy státu ve prospěch parlamentu. Oba organizátoři masových protestů však tuto nabídku odmítli. Považují ji za trik, kterým chce Janukovyč své odpůrce vtáhnout do politického dění a později na ně svalit veškerou odpovědnost za dění v zemi. Své oficiální „NE“ řekl Jaceňuk Janukovyčovi právě na dnešní schůzce.
Miroslav Karas, zpravodaj ČT: „Když se podíváme do kyjevských ulic, nemůžeme hovořit o tom, že by se blížil nějaký kompromis – naopak. Rozhodující bude postoj radikálních demonstrantů. Ti trvají na odstoupení prezidenta a vypsání předčasných voleb.“
Vězněná expremiérka Julija Tymošenková
„Vyzývám lídry opozice, aby kategoricky odmítli ponižující podmínky navrhované státní mocí.“ Východiskem z nynější krize je podle expremiérky jedině uspokojení „všech požadavků lidu“.
„Pokusy opozičních předáků Arsenije Jaceňuka, Vitalije Klička a Oleha Ťahnyboka distancovat se od akcí, které provádějí jejich příznivci, jsou neobratným pokusem, jak se vyhnout politické, morální a kriminální odpovědnosti,“ kritizovala kroky opozice ve svém prohlášení vládní Strana regionů. Z násilností partaj obvinila „fašistickou mládež“, která podle ní zemi mění v bitevní pole.
EU vyzvala Janukovyče, aby splnil sliby
„Žádáme vládu, aby splnila sliby a oznámení, která učinila při jednání s opozicí. Tato jednání musejí pokračovat,“ uvedla delegace EU v Kyjevě. Zástupci EU také odsoudili údajné zatýkání zraněných lidí před nemocnicemi, případy zmizelých osob a mučení ze strany bezpečnostních sil. „Přestat s těmito praktikami je podmínkou pro obnovení důvěry mezi vládou a společností,“ uvedla delegace.
Na adresu opozice EU prohlásila, aby udržela pokojný průběh demonstrací a jasně se distancovala od těch lidí, kteří používají násilí. Dnes se do Kyjeva vydal eurokomisař Štefan Füle, který zde má navázat na svou předchozí návštěvu. Ve čtvrtek chce na Ukrajinu dojet i šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová.
Americký viceprezident vybízí Janukovyče ke stažení jednotek
Joe Biden v telefonickém rozhovoru varoval ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče před vyhlášením výjimečného stavu či přijetím jiných tvrdých bezpečnostních opatření, které by jen zhoršily situaci a „zavřely prostor pro pokojné řešení politické krize“. Současně vybídl Janukovyče, aby stáhl pořádkové policejní jednotky a spolupracoval s opozicí na přijetí okamžitých opatření, které by snížily napětí mezi demonstranty a vládou.
Papežova holubice míru daleko nedolétla
Na podporu poklidného řešení politických sporů na Ukrajině nechal papež František v neděli z okna Apoštolského paláce ve Vatikánu vypustit dvě symbolické holubice míru. Papežovi ptačí vyslanci ovšem příliš daleko nedolétli, za přihlížení desítek tisíc věřících je napadli jiní agresivní ptáci. Na jednu zaútočil racek a na druhou vrána. Zatímco jedna z holubic při útoku ztratila trochu peří a uletěla, osud druhé je podle agentury AP krajně nejistý.
Zítra by se měl k mimořádnému zasedání sejít ukrajinský parlament, který by měl hlasovat o Janukovyčových slibech opozici. Už v pátek se prezident zavázal pozměnit vládu, upravit sporné zákony zpřísňující tresty za demonstrace a vyhlásit amnestii pro zatčené protivládní demonstranty.
Místopředseda parlamentní frakce vládní Strany regionů Mychajlo Čečetov ale dementoval šířící se informace o tom, že předseda vlády Mykola Azarov odstoupil ze své funkce. „Veškeré zprávy o Azarovově demisi jsou vymyšlené,“ sdělil Čečetov.
Západ Ukrajiny pod kontrolou opozice
Opozice hlásí, že pod její kontrolou je takřka celý západ Ukrajiny, demonstrantům se již podařilo obsadit vládní úřady v oblastech Lvovské, Volyňské, Rivnenské, Ternopilské, Chmelnycké, Vinnycké, Ivano-Frankivské a Černivické. Nespokojenost s prezidentem se ale stále hlasitěji ozývá i z východu země, který je považován za Janukovyčovu mocenskou základnu. Krymská autonomní republika a Doněcká oblast na východě přesto zůstávají pevně v rukách Strany regionů. Samosprávné úřady se podařilo opozici obsadit jen v Poltavské oblasti.
Janukovyčova Strana regionů je stále silná na východě
V Ivano-Frankivsku je například úřad gubernátora v obklíčení opozičních barikád, demonstranti nicméně úředníky samosprávy vpouštějí do budovy. Jen šéf oblasti Vasyl Čudnov je podle místních médií „v izolaci“. Zatýkáním skončil pokus o obsazení místního oblastního úřadu v Dněpropetrovsku, který patří k hlavním voličským základnám vládní Strany regionů. Tvrdý policejní zásah proti demonstrujícím ohlásila opozice i z východoukrajinského Doněcka. Stranu regionů podporují také další dvě východoukrajinské oblasti - Charkovská a Luhanská. Čerkaskou oblast ve střední Ukrajině a Sumskou oblast na severovýchodě země se Straně regionů podařilo rovněž ovládnout.
V Charkově vyhlásila místní odbočka Strany regionů mobilizaci všech členů „na obranu ústavního zřízení“. Strana verbuje mladé lidi do oddílů domobrany, které mají střežit sídla správních úřadů. Zcela opačná situace je v západoukrajinském Lvově, kde se oblastní organizace Strany regionů sama rozpustila. Důvodem je podle oficiální zprávy fakt, že vedení strany zemi nesjednocuje, ale naopak rozděluje. Na Krymu, kde je odpor proti opozičním požadavkům nejsilnější, místní autonomní parlament rozhodl o zákazu činnosti národně orientované ukrajinské strany Svoboda. Poslanci vyhlásili pohotovost místních jednotek vnitra a úřadoven kontrarozvědky SBU.
Starosta Lvova tvrdí: O boj mezi východem a západem nejde
Muž, který dosud držel Lvov v míru, sedí na radnici, kde sídlí i štáb místních aktivistů Euromajdanu. Starosta Lvova Andrej Sadovoj doufá, že k eskalaci násilí nedojde. „Já to nepřipustím. Musí zvítězit zdravý rozum. Kdo bude bojovat proti 46 milionům? To je absurdní,“ prohlásil starosta.
Rozšíření protestů na střední a východní Ukrajinu vidí Sadovoj jako důkaz, že konflikt je mezi národem a vládnoucí elitou oligarchů – ne mezi východem a západem, jak se někteří snaží dokázat.
