Kyjev podle Lavrova hrubě porušil minské dohody. Povstalci hrozí obnovením bojů

Moskva/Kyjev – Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes znovu ostře kritizoval včerejší novelu ukrajinského zákona o samosprávě povstaleckých území, která podmiňuje nový správní režim konáním mimořádných místních voleb. Ukrajinský parlament tak pozměnil zářijovou právní normu, která v souladu s minskou mírovou dohodou zaručovala vzbouřencům značnou míru samosprávy. Vůdci povstaleckých republik proto hrozí obnovením bojů.

Lavrov prohlásil, že ještě v úterý naléhavě vyzval své kolegy v Berlíně a v Paříži, aby přiměli ukrajinskou stranu „splnit to, co podepsala“. Podle ruského ministra je novela zákona „alarmujícím porušením politické části minské dohody,“ která kromě příměří a výměny zajatců předpokládá i správní decentralizaci.

„Kyjev se snaží přepsat mírové dohody, hrubě je porušuje. Samosprávu podmiňuje osvobozením takzvaných okupovaných území a výměnou prakticky všech zvolených zástupců za bůhvíkoho,“ prohlásil Lavrov. „Je to pokus doslova obrátit dohody vzhůru nohama.“

Kyjev nestojí o mír, hlásí povstalci

Hrozbou obnovení bojů v Donbasu dnes doprovodili svůj komentář ke krokům ukrajinského parlamentu vůdci východoukrajinských „lidových republik“. Alexandr Zacharčenko a Igor Plotnickij ve společném prohlášení uvedli, že Kyjev sabotuje mírový proces. Prezident Petro Porošenko a ukrajinští poslanci novelou zákona o samosprávě „porušili zákon, který loni sami schválili,“ uvádí se v prohlášení.

„Závěr je jasný: Kyjev nestojí o mír. Vojenskou, politickou i morální porážku utrpěla Ukrajina už nejednou. Budiž, bude bita znovu, tolikrát, kolikrát to bude třeba pro konečné zničení ukrajinských válečníků,“ uvádí se v dokumentu. 

EU zřejmě sváže sankce s uplatňováním Minsku

Uplatňováním minské dohody se bude tento týden zabývat summit Evropské unie. Podle vysoce postaveného evropského činitele by mohla Unie svázat plnění dohod z Minsku s hospodářskými sankcemi. Návrh v těchto hodinách připravuje Donald Tusk, který jednání premiérů a prezidentů zemí Unie předsedá, spolu s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Francoisem Hollandem. „Domnívá se (Tusk), že společný návrh Merkelové a Hollanda s jeho podporou by měl získat souhlas všech 28 členských zemí,“ vysvětlil Tuskův postup představitel EU.

Hospodářské sankce Unie spuštěné minulé léto skončí v červenci, jako všechna opatření EU tohoto druhu mají časově omezenou platnost. Diplomaté v minulých dnech diskutovali o tom, zda už nyní rozhodnout o jejich prodloužení do konce roku, což je jeden z termínů při řešení krize, o kterém se zmiňuje právě dohoda z Minsku. Některé země však dosud měly vůči podobnému postupu výhrady.

Například slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák navrhuje, aby Unie s rozhodnutím o případném prodloužení sankcí počkala až do léta. „Nemyslíme si, že jsme pod tlakem přijímat rozhodnutí o sankcích nyní, máme čas do konce července,“ prohlásil Lajčák před poslanci evropského výboru slovenského parlamentu. 

Český ministr Lubomír Zaorálek v minulých dnech hovořil o tom, že naplnění dohody z Minsku je zásadním kritériem, podle kterého bude EU posuzovat situaci a zvolí svůj další postup. Naznačil ale také, že důležitá je jednota unijních zemí a na případné rozhodnutí je tak ještě čas také v červnu.

Obama a Merkelová nechtějí zmírnit sankce proti Rusku

Americký prezident Barack Obama a německá kancléřka Angela Merkelová se v dnešním telefonickém rozhovoru shodli, že nezmírní sankce uvalené proti Rusku za jeho podporu proruských separatistů na východě Ukrajiny, dokud Moskva nesplní své závazky z minských dohod o příměří a mírovém urovnání ukrajinského konfliktu. Podle prohlášení Bílého domu se oba státníci také shodli na tom, že je nadále důležité zajistit podporu ukrajinské ekonomice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 4 hhodinami

Machadová řekla, že předala Trumpovi svou Nobelovu cenu za mír

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala svou Nobelovu cenu, neuvedla však, zda ji přijal, doplnil později Reuters.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 10 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 11 hhodinami
Načítání...