Kyjev - Ukrajinský prezident Olexandr Turčynov a premiér Arsenij Jaceňuk oznámili, že hodlají společně prosazovat decentralizaci státní správy a zvláštní ochranné postavení ruského jazyka. Jde zčásti o ústupek proruským radikálům, kteří však žádají úplnou federalizaci země. Jejich požadavky na dálku podporuje Moskva. O formách posílení jednotlivých regionů mají veřejně diskutovat orgány místních samospráv, společenské organizace a podnikatelské svazy. Ústavní reformu má pak koordinovat ukrajinské ministerstvo pro místní rozvoj.
Vláda premiéra Arsenije Jaceňuka prosazuje koncepci unitárního státu, federalizaci naopak spojuje s hrozbou rozdělení země. Základy reformy místní samosprávy schválila ukrajinská vláda už počátkem dubna. „Kabinet je připraven provést ústavní reformu, která poskytne širší pravomoci regionům (…). Souhlasíme s udělením zvláštního postavení ruštině a zaručujeme ochranu tohoto jazyka,“ řekl Jaceňuk, doprovázený Turčynovem. „Chceme, aby na Ukrajině zavládla shoda (…). Naše vláda je vládou Doněcka, Lvova i Luhanska. Jsme schopni zachovat ukrajinský stát,“ dodal.
Pravomoci ukrajinských oblastí a okresů se mají rozšířit, gubernátoři by napříště neměli být jmenováni z centra, ale rozhodovat by o nich měli při komunálních volbách voliči. Centrální státní orgány mají mít jen kontrolní funkci. Reforma má proběhnout ve dvou etapách. Letos mají poslanci parlamentu vypracovat a schválit její legislativní základy, příští rok by už podle nich měly být uspořádány komunální volby.
Separatisté chystají referendum
Východ Ukrajiny ale zřejmě nebude chtít o decentralizaci diskutovat. Separatisté z Doněcké oblasti, kterou už fakticky celou ovládají proruské organizace, mají v úmyslu vyhlásit referendum o federalizaci či přímo o odtržení od zbytku země. Stejné plány mají i proruští radikálové v sousední Luhanské oblasti.
Prozápadní režim v Kyjevě, nastolený po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče, vzápětí zrušil zákon umožňující v ruskojazyčných regionech používat ruštinu v úředním styku. Nový prezident sice zakrátko tuto změnu vetoval, ale mezitím už vypukly na jihu a východě země nepokoje. Dění posloužilo ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi k tomu, aby získal od ruských zákonodárců souhlas s případným nasazením ruských vojsk na Ukrajině k ochraně ruskojazyčného obyvatelstva.
Kreml odmítá přístup k Rusku jako „provinilé školačce“
Účastníci včerejší ženevské schůzky o Ukrajině se shodli na nezbytnosti mírového řešení krize. Všechny nelegálně ozbrojené skupiny na východě země vyzvaly ke složení zbraní. Podle Spojených států k uklidnění musí přispět Rusko. Jaceňuk trvá na tom, aby Kreml přestal podporovat proruské aktivisty. Ruští přestavitelé dnes kritizovali zejména Spojené státy za jejich výhružky dalšími sankcemi. „K Rusku se nelze chovat jako k provinilé školačce, které ukazují papír, kde je třeba zaškrtnout, jak splnila domácí úkoly. To není možné,“ prohlásil mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.
Americký prezident Barack Obama ještě ve čtvrtek zapochyboval, zda Rusko, které podle něj zatím svůj vliv uplatňovalo „rozvratným způsobem“, opravdu přispěje k obnově pořádku na Ukrajině. Dosavadní praxe prý v šéfovi Bílého domu vzbuzuje pochybnosti. Pokud k žádnému pokroku nedojde, budou proti Rusku použity nové sankce, pohrozil Obama na tiskové konferenci ve Washingtonu.
Ruská diplomacie nad těmito výroky vyjádřila „rozčarování“. Američané se prý jen snaží ospravedlnit počínání kyjevského režimu, který chce na jihu a východě Ukrajiny násilím potlačit protesty obyvatel rozhněvaných porušováním svých práv a který se pokouší svalovat odpovědnost za krizi na Rusko.
