Kyjev – Kyjev souhlasí s vysláním humanitární mise pod vedením Červeného kříže do východoukrajinského Luhansku. Akce se má uskutečnit ve spolupráci s Ruskem, Evropskou unií, Německem a dalšími zeměmi. Mise má rovněž podporu Spojených států. Západ upozorňuje, že by Rusko mohlo humanitární misi využít jako zástěrku pro intervenci na Ukrajině. Moskva to ovšem jednoznačně popřela.
Kyjev je pro humanitární misi na východě, NATO varuje před ruskou invazí
Obavu ze zneužití mise Ruskem dnes vyjádřil i generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen. Oznámil navíc, že Moskva nestahuje své jednotky od ukrajinských hranic, i když to dříve avizovala.
-
„Pravděpodobnost ruského zásahu na Ukrajině je vysoká. Rusové si připravují záminku pro takovou akci pod zástěrkou humanitární operace. Vidíme techniku, která může být pro takovou nelegální akci využita,“ uvedl Rasmussen.
Podle mluvčího ukrajinské armády se v bezprostřední blízkosti hranice s Ukrajinou nachází na 45 tisíc ruských vojáků. „Do jedenácti hodin dopoledne bylo v pohraničních oblastech rozmístěno zhruba 45 000 vojáků ozbrojených sil Ruské federace,“ prohlásil Lysenko podle agentury Reuters.
Ruské vojáky má na místě podporovat také 160 tanků, 1 360 obrněných vozidel, 390 dělostřeleckých systémů, kolem 150 raketových odpalovačů typu Grad, 192 bojových letounů a 137 vrtulníků.
Západní zpravodajské služby dosud uváděly zhruba poloviční počty ruských vojáků. Podle amerických zdrojů jich bylo v červenci na ukrajinských hranicích soustředěno kolem 12 000, od počátku srpna se jejich počet zhruba zdvojnásobil.
Je to čistě humanitární akce, zní z Moskvy
Předseda Evropské komise José Barroso ruského prezidenta Vladimira Putina varoval před vojenskou akcí Moskvy na Ukrajině pod jakoukoli záminkou, včetně humanitární.
„Tvrzení o jakési vojenské akci jsou absolutně absurdní. Jde výhradně o humanitární pomoc,“ řekl kremelský mluvčí Dmitrij Peskov. Na Ukrajinu bude podle něj dopraveno „vše, co je nezbytné s přihlédnutím ke stále tíživější humanitární katastrofě ve východoukrajinských oblastech,“ uvedl mluvčí prezidenta Putina.
Boje na východě Ukrajiny propukly v polovině dubna. Od počátku konfliktu zahynulo podle odhadů přes 1 500 lidí, z toho přes polovinu tvoří civilisté; dalších více než 4 000 bylo zraněno. Desítky tisíc Ukrajinců vyhnaly boje z domovů.
GALERIE
videogallery_463514
Luhansk je krok od humanitární krize
Tvrdé boje na východě Ukrajiny dopadají zejména na bašty separatistů Doněck a Luhansk, které jsou v obklíčení vládních vojsk. Zejména Luhansku hrozí humanitární krize, lidé jsou bez vody, elektřiny a základních potravin.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko o víkendu prohlásil, že je připraven humanitární misi na východě země zvážit, pokud bude mezinárodní a bez vojenské podpory. Dnes Porošenkův úřad oznámil, že Kyjev dal souhlas s operací zaměřenou na zmírnění utrpení obyvatel Luhansku.
Na pomoci se má kromě Mezinárodního výboru Červeného kříže podílet zejména Rusko. Červený kříž je připraven s přepravou ruského materiálu pomoci, požaduje ale bezpečnostní záruky všech bojujících stran. Žádá také, aby mu ruské úřady předaly podrobné informace o objemu a typu pomoci, kterou chce na východ Ukrajiny vyslat.
Kolona s humanitární pomocí bude smět vstoupit na ukrajinské území za jasně vymezených podmínek. Vyslání pomoci musí předcházet žádost přijímající země, tedy Ukrajiny. Seznam položek pomoci musí ukrajinská strana předem schválit. Dopravu musejí koordinovat výlučně OSN a Mezinárodní výbor Červeného kříže a kolona s pomocí smí překročit jen ty hraniční přechody, které má Kyjev pod kontrolou. „O žádném vojenském doprovodu humanitární kolony nemůže být řeč,“ konstatoval mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Jevhen Perebyjnis.
GALERIE
Doněck připomíná město duchů zdroj: ČT24
Povstalci chystají na „doněcké frontě“ protiútok
Bojovníci samozvané Doněcké lidové republiky připravují veškerou dostupnou bojovou techniku k přípravě protiútoku na jednotky armády. Podle dnešních zpráv ruských médií mají povstalci na „doněcké frontě“ k dispozici 200 obrněných vozidel a tanků.
Zbraně podle povstalců nepocházejí z Ruska. Radikálové je prý získali z „vlastních rezerv“ a ukořistili je v bojích s ukrajinskými armádními jednotkami. Část těžké techniky pochází údajně z ukrajinských vojenských opraváren a skladů, které vzbouřenci během povstání ovládli.
„Veškerá technika byla rozmístěna v bojových pozicích v klíčových sektorech fronty a připravuje se k zasazení úderů proti nepříteli,“ citovala z prohlášení separatistů povstalecká tisková agentura Novorossija.