Historie prezidentů USA – pro současníka to nemusí být jen nudný výčet jmen na bronzových bustách. Pokud budete pátrat, dozvíte se, že dějiny znají i prezidentské období trvajíc pouhý jeden měsíc, kvůli komu a proč museli měnit podlahu v Oválné pracovně, kdo prohrál všechen porcelán Bílého domu v kartách nebo zda je Barack Obama skutečně prvním Afroameričanem v čele USA.
V prvním případě nejstarší prezident, ve druhém poprvé žena. Ať už Američané rozhodnou ve volbách 8. listopadu jakkoliv, dějiny pánů Bílého domu dostanou nový primát. Hillary Clintonová by navíc jako první měla možnost vyzkoušet dvojí roli: jako někdejší první dáma i pozdější samotná prezidentka. To samé by – v obráceném gardu – platilo pro Billa Clintona.
Realitní magnát Donald Trump by zase vynikal svým majetkem. I když jeho jmění je stále spíš otazníkem a otálení s daňovým přiznáním tomu příliš nepomáhá. Podle časopisu Forbes dosahuje 4 miliard dolarů, jeho bývalí účetní odhadují „pouze“ čtvrt miliardy.
Přesná čísla možná nezná ani sám Trump, přesto by se zřejmě zařadil mezi nejmovitější prezidenty USA. Kdyby všichni během posledních padesáti let, tedy devět ve své době nejmocnějších mužů světa, dali dohromady své osobní jmění, pořád by to nestačilo na zmíněných čtvrt miliardy dolarů.
Zatím nedostižnou metu ale v tomto ohledu nasadil hned první prezident George Washington. Nevedl přitom přepychový život. Majetek měl většinou v pozemcích a hotovosti měl tak málo, že si na cestu na první inauguraci musel dokonce půjčit.
Majetek ale není všechno. Hned čtyři američtí prezidenti se mohou pochlubit ziskem Nobelovy ceny za mír: Theodore Roosevelt (1906), Woodrow Wilson (1919), Jimmy Carter (2002) a Barack Obama (2009). Stejnou cenu mají i dva viceprezidenti: Charles Gates Dawes (1925) a Al Gore (2007).
Rozmary mocných pánů
Prezidenti jsou ale přece jen pouze lidé a také se podle toho chovají. Warren G. Harding například prohrál v kartách veškerý porcelán Bílého domu, Dwight Eisenhower zase v Oválné pracovně zcela zničil korkovou podlahu, protože zde s oblibou nosil své golfové boty s hřeby. Podlahu museli vyměnit, přinejmenším ale „Ike“ tento sport v Americe zpopularizoval.
Na sportování si potrpěl i Gerald Ford: denně si chodil zaplavat a v Bílém domě si dal pokaždé několik bazénů. Jednou dokonce uspořádal během plavání i tiskovou konferenci. Termín Bílý dům mimochodem jako první oficiálně použil Theodore Roosevelt, který si ho nechal v roce 1901 natisknout na dopisní papíry.
Dobrý mrav velí, aby prezidenti drželi domácí zvířectvo – a aby o tom také okolí vědělo. Převažují pejskové a kočičky, ale našli se v minulosti i mývalové, aligátoři (ty choval Herbert Hoover), ptactvo, lvíčata, oslíci, koně, poníci, jezevci, drůbež, medvědi, ovce, kozy a krávy.
Zajímavostí je, že u Kennedyů měli pejska Pušinku, který byl potomkem slavné čtyřnohé kosmonautky Strelky. Pušinku daroval Jacqueline Kennedyové pro dceru Caroline sám Nikita Chruščov a nikoho asi nepřekvapí, že pejska řádně prověřila CIA, jestli v sobě nemá odposlouchávací zařízení nebo časovanou bombu.
Největším americkým prezidentem – co do výšky – byl s 1,93 metru Abraham Lincoln, nejstarším mužem, který skládal prezidentskou přísahu, byl 69letý Ronald Reagan. Nejmladším prezidentem se naopak stal 42letý Theodore Roosevelt.
12 let i pouhý měsíc
Jeho vzdálený bratranec Franklin Delano Roosevelt má na svém kontě jiný – dnes už nepřekonatelný – rekord: funkci zastával 12 let (1933 až 1945) a zvolen byl čtyřikrát. Tomu nyní brání 22. ústavní dodatek z roku 1951, který počet funkčních období omezuje na dvě.
Nejkratší dobu ve funkci byl naopak William Henry Harrison, který zemřel v roce 1841 na zápal plic pouhý měsíc po inauguraci, při níž se nachladil. Mohl si za to ostatně sám: jeho inaugurační řeč trvala dvě hodiny a on si na ni do zimy nevzal ani kabát.
Nejkratší řeč naproti tomu držel po svém druhém zvolení George Washington – měla jen 135 slov. Pro ilustraci: 135 slov přečte člověk průměrně za minutu při louskání odborného textu.
Přirozenou smrtí zemřeli v úřadě vedle Harrisona a Franklina D. Roosevelta ještě Zachary Taylor a Warren Harding. Dva bývalí prezidenti zemřeli ve stejný den, kuriózně dokonce v den 50. výročí vyhlášení nezávislosti: Thomas Jefferson zesnul 4. července 1826 a o pár hodin později ho následoval jeho předchůdce v úřadu John Adams.
Gerald Ford: Prezident, kterého nikdy nikdo nevolil
Obětí atentátu se během funkčního období stali Abraham Lincoln, William McKinley, John F. Kennedy a James Garfield. Ten ovšem víceméně zemřel v důsledku chyby lékařů, kteří mu do rány po kulce zanesli infekci. Neúspěšným pokusům o atentát čelili Gerald Ford, Harry Truman a Ronald Reagan.
Poslední jmenovaný má na svém kontě také jednu kuriozitu: Je jediným šéfem Bílého domu, který se předtím o úřad neúspěšně ucházel a nikdy nebyl zvolen prezidentem ani viceprezidentem. Původní viceprezident Spiro Agnew totiž opustil úřad pro podezření z korupce a Forda následně jmenoval Richard Nixon, kterého po abdikaci vystřídal Ford následně i ve funkci prezidenta.
Smutné prvenství pro Nixona
Nixon je mimochodem jediným prezidentem, jenž na svůj úřad rezignoval – po aféře Watergate. I když dlužno podotknout, že Andrew Johnson a Bill Clinton to měli pořádně nahnuté – posledně jmenovaný po sexuálním skandálu s praktikantkou Monicou Lewinskou.
Do sexuologie nepřímo zafušoval také třicátý prezident Calvin Coolidge, po němž psychologové pojmenovali tzv. Coolidgeův efekt – podle zábavné historky z doby, kdy s manželkou navštívil slepičí farmu.
Ve dvou případech se stali prezidenty USA otec a syn: John Adams (ve funkci 1797-1801) a John Quincy Adams (1825-1829) a George Bush (1989-1993) a George W. Bush (2001-2009).
Třikrát se američtí prezidenti ve volbách porazili navzájem: John Quincy Adams v roce 1824 zvítězil nad Andrewem Jacksonem, ten mu to o čtyři roky později oplatil. Podobně si volební vítězství prohodili Martin Van Buren a William Henry Harrison v roce 1836 a 1840, stejně jako Benjamin Harrison a Grover Cleveland v letech 1888 a 1892.
Během funkčního období se oženili tři prezidenti (James Tyler, Grover Cleveland a Woodrow Wilson), James Buchanan zůstal starým mládencem a společně s Jamesem Madisonem a Jamesem Polkem byl také jedním ze tří bezdětných prezidentů.
Za posledních sto let neměl žádný z amerických prezidentů vousy – naposledy zdobil knírek Williama Howarda Tafta (1909-1913), před ním bylo vousatých ještě devět prezidentů. První ženou, která se rozhodla jít do prezidentského klání, se v roce 1964 stala Margaret Chase Smithová, republikánská senátorka z Maine.
Nyní se její následovnice Hillary Clintonová může první ženskou šéfkou Bílého domu skutečně stát. Samozřejmě by se také poprvé měnila role v rámci jednoho sňatku. Dřívější prezident Bill Clinton by okusil roli prvního manžela.
A nakonec něco k „současné“ historii. Tvrzení, že Barack Obama je prvním Afroameričanem v Bílém domě, není přesné – ve skutečnosti je prvním americkým prezidentem tmavé pleti. Afroameričanů bylo před ním údajně pět – Thomas Jefferson, Andrew Jackson, Abraham Lincoln, Warren Harding a Dwight Eisenhower byli sice bílé pleti, ale smíšené bělošské a černošské krve.
