Bagdád - Iráčtí Kurdové obsadili dvě ropná pole na severu země. Kurdští poslanci zároveň skončili v parlamentu. Rozhodli se tak poté, co je premiér Núrí Málikí obvinil z toho, že schovávají extremisty z Islámského státu.
Irácké ministerstvo ropného průmyslu zabavení ropných rafinerií odsoudilo s tím, že Bagdád očekával, že mu kurdští vojáci pomohou v boji s teroristickými skupinami, a ne že využijí situace k odporu proti vládě.
Napětí vyvrcholilo poté, co Málikí ve středu ve státní televizi prohlásil, že hlavní kurdské provinční město Irbíl se stalo útočištěm pro islamisty z Islámského státu. Své obvinění ale nepodepřel žádným důkazem. Zároveň ostře kritizoval kurdské snahy o vyhlášení referenda o nezávislosti.
Kurdský vůdce Barzání při této příležitosti konstatoval, že Málikí musel dostat hysterický záchvat a vyzval ho, aby odstoupil. Kurdští poslanci pak ze dne na den přerušili veškerou práci. Podle ministra zahraničí riskuje země rozdělení na tři státy – kurdský, Islámský stát a Bagdád – pokud brzy nebude vytvořena nová vláda.
Vlivný irácký šíitský duchovní ajatolláh Alí Sistání vyzval politiky, aby „sevřeli šiky“ a vzdali se radikálních vyjádření. Ozbrojence z řad armády, milic i dobrovolných sborů pak vyzval, aby respektovali práva všech Iráčanů bez ohledu na jejich náboženské či politické přesvědčení. Kromě napětí mezi Kurdy a Bagdádem tak reagoval i na zvýšené napětí mezi sunnity a šíity.
Právě sektářskému násilí padlo pravděpodobně za oběť 53 osob, které nalezla armáda ve středu nedaleko města Hilla. Všechny oběti měly svázané ruce a střelné rány v prsou nebo v zátylku. Oblast se přitom nenachází v blízkosti míst, kde dosud docházelo k násilnostem v souvislosti s ofenzivou sunnitských džihádistů z Islámského státu.
Boje mezi armádou a sunnity pokračují i dnes. Nedaleko města Ramádí si podle AFP vyžádaly 11 mrtvých policistů a 24 zraněných. Střet o metropoli provincie Anbár, která leží asi 120 kilometrů západně od Bagdádu, začal prý už ve čtvrtek večer.
- Podle OSN zemřelo v červnu v Iráku v důsledku bojů a násilností přinejmenším 2 417 osob, včetně 1 531 civilistů. Více než milion lidí prý také opustilo své domovy.
