Simferopol - Pod dohledem silných policejních oddílů i vrtulníků a navzdory zákazu místních úřadů se dnes na Krymském poloostrově odehrály vzpomínkové akce k 70. výročí deportací krymských Tatarů. Účastníci přijali prohlášení požadující uznat deportace za genocidu. Odsun tehdy nepřežily dvě pětiny deportovaných. K žádným incidentům během akce nedošlo.
U mešity na okraji Simferopolu se sešlo na 10 000 lidí pod tatarskými prapory a transparenty „Vlast!“ a „Krym!“. Ruská agentura ITAR-TASS zdůraznila, že na shromáždění se neobjevila protiruská hesla ani ruské či ukrajinské vlajky. „Shromáždění skončilo v klidu, bez excesů,“ napsal zpravodaj Interfaxu.
Deportace nařídil komunistický diktátor Josif Stalin jako kolektivní trest za údajnou kolaboraci s nacistickými okupanty. Krymští Tataři se do své domoviny mohli vrátit až po dlouhých desetiletích. Úplné rehabilitace a satisfakce za někdejší tragédii se však dosud nedočkali, a tak dodnes hledí s nedůvěrou na Rusko, které letos v březnu Krym odtrhlo od Ukrajiny. Místní úřady v pátek zakázaly krymským Tatarům masové akce až do 6. června, prý v obavě z provokací.
„Je to nejdůležitější den pro krymské Tatary a úřady mají strach,“ řekl menšinový předák a ukrajinský poslanec Mustafa Džemilev, kterému ruské úřady kvůli protestům proti anexi Krymu zakázaly vstup na poloostrov.
„Je to naše povinnost vůči našim předkům,“ řekl Rádiu Svoboda jeden z účastníků modliteb, jehož příbuzní během deportací z Krymu do Střední Asie zemřeli hlady. „Krymští Tataři jsou mírumilovní lidé. Nejdeme bojovat, chceme jen připomenout, jak s námi zacházeli (…) dá se ale čekat všechno,“ dodal.
V Bachčisaraji podle serveru newsru.com létaly vojenské vrtulníky tak nízko nad shromážděním, že rušily modlitby. Podle moskevské rozhlasové stanice Echo Moskvy tatarská shromáždění natáčeli na videokamery policisté v civilu, čili vše je stejné, jak bývá v Rusku zvykem při opozičních demonstracích. Nechyběly ani v okolí zaparkované vozy pro přepravu zatčených.
Deportace Tatarů z Krymu, kde žili od 13. století, začaly na Stalinův rozkaz za rozbřesku 18. května 1944 a do odpoledne 20. května muselo své domovy opustit na 180 000 lidí. Celkem bylo z Krymu odvezeno více než 47 000 tatarských rodin, dohromady více než 191 000 lidí, hlavně do Uzbekistánu, ale i na Ural a dalších končin Sovětského svazu. Deportace dalších menšin z Krymu a Kavkazu následovaly, jakož i rusifikace poloostrova. Když sovětský vůdce Nikita Chruščov předal Krym Ukrajině, stopy po tatarské přítomnosti téměř zmizely.
Návrat krymských Tatarů na poloostrov v masovějším měřítku začal až na počátku 90. let. Nyní jich tam žije skoro 270 000, což je asi 12 procent místní populace, oproti jedinému procentu v 80. letech.
Po okupaci Krymu a připojení k Rusku se Moskva snažila si Tatary předcházet, ruský prezident Vladimir Putin minulý měsíc podepsal dekret o rehabilitaci postižených deportacemi. „Toto rozhodnutí vzbudilo u lidí jen ironický úsměv,“ řekl Džemilev.
