Kreml utahuje šrouby nad internetem. Od Googlu chce data o ruských uživatelích

Moskva – Ruský parlament minulý týden schválil legislativní balíček, který má zvýšit kontrolu Kremlu nad obsahem internetu. Pokud nové zákony podepíše i prezident Putin, budou moct ruské úřady od srpna filtrovat přístup k internetovým stránkám či zakázat volné propojování ruských sítí s mezinárodními servery. Šéf Googlu Eric Schmidt již minulý rok varoval, že svým přístupem ke svobodě projevu na webu se Rusko blíží k čínskému modelu internetového cenzorství.

Bývalý důstojník sovětské KGB a nynější ruský prezident Vladimir Putin už dříve označil internet za speciální projekt CIA, prostřednictvím kterého Amerika špehuje zbytek světa. Koncem dubna se proto vůdce Kremlu nechal slyšet, že jeho vláda musí uvalit větší kontrolu nad informacemi, které si lidé předávají přes internetovou síť.

Podle návrhu zákona, který minulý týden schválili poslanci horní komory ruského parlamentu, budou muset všechny internetové společnosti – a to i včetně Googlu – skladovat data ruských uživatelů přímo na půdě Ruska. Po vzoru Číny budou muset firmy tyto informace udržovat až šest měsíců. Pokud by internetový gigant neuposlechl, hrozil by mu na ruském území stejně jako třeba Skypu úplný zákaz.

Nahrávám video

K platnosti zákona už jenom stačí Putinův podpis, poté by měl být účinný od 1. srpna letošního roku. „Pokud dojde ke schválení návrhu na přestěhování všech DNS serverů do Ruska, dovolí to Moskvě izolovat se od zbytku světa v případě konfliktu a omezit informace dostupné na ruském internetu,“ upřesnil ředitel sekce kordinace domén .ru a .rf Andrej Kolesnikov.

Vedle přesunu serverů rovněž nová legislativa klasifikuje bloggery mající minimálně tři tisíce čtenářů jako mediální instituce. To pro tyto lidi, kterých je v Rusku přibližně 30 tisíc, znamená, že budou podléhat stejné regulaci jako jakákoliv jiná ruská média. Neziskové organizace varují, že tento zákon znamená významný krok ke znárodnění internetu a zvýšení kontroly Kremlu nad jeho obsahem.

Google v ruštině
Zdroj: ČT24

„Mohlo by to mít vážný dopad na svobodu projevu na síti v Rusku. Uživatelé začnou mít na paměti, že se jejich vyhledávání na Googlu či vyjádření na Facebooku mohou obrátit proti nim,“ zdůraznil pro agenturu Bloomberg Matthew Schaf z výzkumné organizace Freedom House. Kreml ovšem informace, se kterými přišel ruský list Kommersant, zatím odmítá. Tvrdí, že podobná opatření nepřipravuje.

Ruský Facebook už je pod kontrolou

V polovině dubna už změnou prošla ruská verze Facebooku - VKontaktě. Podle jejího zakladatele Pavla Durova oblíbenou sociální síť převzali oligarchové blízcí Vladimiru Putinovi. „Dnešním dnem Vkontaktě přechází pod plnou kontrolu Igora Sečina a Ališera Usmanova. V ruských podmínkách samozřejmě nejde o nic neobvyklého, jsem ale rád, že jsme vydrželi sedm a půl roku,“ konstatoval Durov.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK/AP/Pavel Golovkin

Dnes už bývalý ředitel firmy přitom po svém odchodu tvrdil, že se ruské úřady od internetových společností pokoušely vymoci data o Ukrajincích, kteří podporují sesazení Viktora Janukovyče z funkce ukrajinského prezidenta. „Už nemám svůj podíl, ale mám něco důležitějšího – čisté svědomí a ideály, které jsem ochoten bránit,“ poznamenal Durov na svém profilu VKontaktě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

AP: Izraelské údery v Gaze zabily nejméně osm lidí včetně dvou dětí

Při pondělních izraelských úderech v jižní a centrální části Pásma Gazy zahynulo nejméně osm lidí, včetně dvou dětí, a dalších nejméně 20 lidí bylo zraněno, píše agentura AP s odkazem na tamní zdravotnické zdroje. Při útoku na stan v oblasti města Dajr Balah, kde se ukrývali vysídlení Palestinci, byli zabiti tři lidé, včetně osmiletého chlapce a jeho dědečka. Izraelská armáda uvedla, že cílem byl člen hnutí Palestinský islámský džihád Záhir Abú Sálim, který se podle ní podílel na útoku na Izrael ze 7. října 2023.
01:47Aktualizovánopřed 12 mminutami

V Peru sečetli všechny hlasy z voleb, vítězkou je Fujimoriová

Peruánský volební úřad v pondělí zveřejnil konečné výsledky prezidentských voleb, v nichž zvítězila pravicová kandidátka Keiko Fujimoriová. Nad svým levicovým soupeřem Robertem Sánchezem vyhrála o přibližně 50 tisíc z více než 19 milionů sečtených hlasů. Fujimoriová uvedla, že vyčká na oficiální vyhlášení vítěze, zatímco Sánchez výsledek odmítá uznat a žádá zrušení hlasů odevzdaných v zahraničí.
05:33Aktualizovánopřed 20 mminutami

Venezuelu zasáhly další slabší otřesy. Záchranné práce pokračují

Hlavní město Venezuely Caracas a okolí zasáhly po ničivých zemětřeseních z minulé středy další slabší otřesy, píší agentury. Podle úřadů zatím nebyly hlášeny škody. Počet obětí předchozích dvou silných zemětřesení o síle 7,2 a 7,5 dosáhl nejméně 1719 lidí a dalších více než pět tisíc utrpělo zranění. Záchranáři téměř pět dní po zemětřesení vyprostili z trosek živého muže.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Po střelbě na severu Německa je šest mrtvých. Motivem byly spory o dítě

Pět lidí zemřelo bezprostředně při střelbě ve městě Stade ve spolkové zemi Dolní Sasko na severu Německa, později v nemocnici zemřel další člověk. Podle německých médií došlo ke střelbě v zařízení pro mladistvé. Policie při zásahu zadržela dvě osoby, z nichž jedna je podezřelá ze střelby. Motivem střelce byly podle policie zřejmě rodinné spory.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoPolsko kupuje tři švédské ponorky, chce zajistit bezpečnost Baltu

Polsko podpisem potvrdilo nákup tří švédských ponorek. Varšava tím dává najevo snahu o modernizaci vlastního námořnictva, které je zastaralé a závislé na sovětské technice. Chce tak zajistit bezpečnost Baltského moře. První z nových moderních plavidel by měla země obdržet nejdřív v roce 2030. Pro Varšavu jde o další krok k prvním moderním ponorkám za více než třicet let. Aktuálně má ve své flotile jediné plavidlo z roku 1986, které už ale neplní svou funkci. Trojice nových strojů A26 Blekinge by měla dorazit během pěti let. Švédská nabídka vyhrála i kvůli prohlubující se spolupráci obou zemí. V Polsku už nyní působí přes 700 švédských firem, které zaměstnávají až 110 tisíc lidí. Ve Švédsku se taky bude konat výcvik polských námořníků. Polsko dává na obranu nejvíce procent hrubého domácího produktu ze zemí NATO. V příštích měsících chce modernizovat i lodní infrastrukturu.
před 10 hhodinami

VideoJižní Korea bude mohutně investovat do AI a polovodičů

Boom umělé inteligence zvyšuje poptávku po paměťových čipech. Jihokorejská vláda tak ve spolupráci se soukromými firmami oznámila ambiciózní plán na tři megaprojekty za 576 miliard dolarů. Země vybuduje nová výrobní centra, aby udržela konkurenceschopnost. Hlavními investory jsou společnosti Samsung Electronics a SK Hynix. Investice svědčí o snaze zajistit národní bezpečnost a udržet vedoucí postavení v oblasti právě paměťových čipů.
před 10 hhodinami

Ruské útoky na Dnipro a Záporoží zabily devět lidí, desítky jsou zraněny

Při ruském útoku na město Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny bylo zabito nejméně šest lidí. Informoval o tom v pondělí šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. Další skoro tři desítky osob byly podle něj zraněny. V Záporoží při útoku na minibus Rusové zavraždili tři osoby. Na místě bylo několik zraněných, včetně jednoho dítěte. Útoky Rusů poté pokračovaly v Sumské oblasti nebo opět v Záporoží. BBC News mezitím upozornila na nesrovnalosti ve vyjádřeních ruského vládce Vladimira Putina.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V Irsku podle podniků gangy prohledávají koše kvůli vratným obalům

Podle podniků v centru Dublinu patří mezi ty, kdo v koších hledají lahve a plechovky k recyklaci, organizované skupiny i zranitelní lidé. Dublinská městská rada uvedla, že úklid následků tohoto vybírání loni stál 500 tisíc eur (asi 12,5 milionu korun).
před 16 hhodinami

Evropský pohled