Kreml utahuje šrouby nad internetem. Od Googlu chce data o ruských uživatelích

Moskva – Ruský parlament minulý týden schválil legislativní balíček, který má zvýšit kontrolu Kremlu nad obsahem internetu. Pokud nové zákony podepíše i prezident Putin, budou moct ruské úřady od srpna filtrovat přístup k internetovým stránkám či zakázat volné propojování ruských sítí s mezinárodními servery. Šéf Googlu Eric Schmidt již minulý rok varoval, že svým přístupem ke svobodě projevu na webu se Rusko blíží k čínskému modelu internetového cenzorství.

Bývalý důstojník sovětské KGB a nynější ruský prezident Vladimir Putin už dříve označil internet za speciální projekt CIA, prostřednictvím kterého Amerika špehuje zbytek světa. Koncem dubna se proto vůdce Kremlu nechal slyšet, že jeho vláda musí uvalit větší kontrolu nad informacemi, které si lidé předávají přes internetovou síť.

Podle návrhu zákona, který minulý týden schválili poslanci horní komory ruského parlamentu, budou muset všechny internetové společnosti – a to i včetně Googlu – skladovat data ruských uživatelů přímo na půdě Ruska. Po vzoru Číny budou muset firmy tyto informace udržovat až šest měsíců. Pokud by internetový gigant neuposlechl, hrozil by mu na ruském území stejně jako třeba Skypu úplný zákaz.

Nahrávám video
Rusové chtějí servery internetových firem na svém území
Zdroj: ČT24

K platnosti zákona už jenom stačí Putinův podpis, poté by měl být účinný od 1. srpna letošního roku. „Pokud dojde ke schválení návrhu na přestěhování všech DNS serverů do Ruska, dovolí to Moskvě izolovat se od zbytku světa v případě konfliktu a omezit informace dostupné na ruském internetu,“ upřesnil ředitel sekce kordinace domén .ru a .rf Andrej Kolesnikov.

Vedle přesunu serverů rovněž nová legislativa klasifikuje bloggery mající minimálně tři tisíce čtenářů jako mediální instituce. To pro tyto lidi, kterých je v Rusku přibližně 30 tisíc, znamená, že budou podléhat stejné regulaci jako jakákoliv jiná ruská média. Neziskové organizace varují, že tento zákon znamená významný krok ke znárodnění internetu a zvýšení kontroly Kremlu nad jeho obsahem.

Google v ruštině
Zdroj: ČT24

„Mohlo by to mít vážný dopad na svobodu projevu na síti v Rusku. Uživatelé začnou mít na paměti, že se jejich vyhledávání na Googlu či vyjádření na Facebooku mohou obrátit proti nim,“ zdůraznil pro agenturu Bloomberg Matthew Schaf z výzkumné organizace Freedom House. Kreml ovšem informace, se kterými přišel ruský list Kommersant, zatím odmítá. Tvrdí, že podobná opatření nepřipravuje.

Ruský Facebook už je pod kontrolou

V polovině dubna už změnou prošla ruská verze Facebooku - VKontaktě. Podle jejího zakladatele Pavla Durova oblíbenou sociální síť převzali oligarchové blízcí Vladimiru Putinovi. „Dnešním dnem Vkontaktě přechází pod plnou kontrolu Igora Sečina a Ališera Usmanova. V ruských podmínkách samozřejmě nejde o nic neobvyklého, jsem ale rád, že jsme vydrželi sedm a půl roku,“ konstatoval Durov.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK/AP/Pavel Golovkin

Dnes už bývalý ředitel firmy přitom po svém odchodu tvrdil, že se ruské úřady od internetových společností pokoušely vymoci data o Ukrajincích, kteří podporují sesazení Viktora Janukovyče z funkce ukrajinského prezidenta. „Už nemám svůj podíl, ale mám něco důležitějšího – čisté svědomí a ideály, které jsem ochoten bránit,“ poznamenal Durov na svém profilu VKontaktě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Japonsko hlasuje v předčasných volbách

Úderem sobotní 23. hodiny SEČ se v Japonsku otevřely volební místnosti. Tamní voličky a voliči v předčasných volbách hlasují pro nové složení dolní komory tamního parlamentu. Agentura Reuters označila za favoritku voleb dosavadní premiérku Sanae Takaičiovou. Upozornila však na to, že vlivem sněhových srážek v některých oblastech by účast při volbách mohla být nižší.
00:38Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V lavinách na severu Itálie zahynulo několik lidí

Při několika lavinách na severu Itálie zahynuli čtyři lidé a další utrpěli zranění, uvedla agentura DPA. V italských horách platí vysoké lavinové nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinské elektrárny kvůli ruským útokům snižují výkon

V důsledku sobotního ruského útoku musely ukrajinské jaderné elektrárny snížit svůj výkon. Informuje o tom Ministerstvo energetiky Ukrajiny. Drony a rakety podle instituce mířily především na rozvodny a vzdušné vedení. Jaderné elektrárny jsou největším zdrojem elektřiny v zemi. Jednu z nich za přísných bezpečnostních opatření navštívil štáb České televize.
před 7 hhodinami

Demonstrace odpůrců olympiády v Miláně přerostla v násilnosti

Sobotní demonstrace odpůrců olympiády v severoitalském Miláně přerostla v násilnosti, když zhruba stovka protestujících házela na policisty dělobuchy, dýmovnice a lahve. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že policie dav rozehnala vodními děly. Zimní olympijské hry, které začaly v pátek, hostí Milán společně s Cortinou d'Ampezzo.
před 7 hhodinami

Krize ve vztazích s USA kvůli Grónsku ještě neskončila, míní Rasmussen

Krize ve vztazích se Spojenými státy kvůli Grónsku ještě neskončila, i když se vztahy zlepšují, je přesvědčen dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Vyjádřil se tak v sobotu podle agentury AFP na tiskové konferenci v grónském Nuuku. O největší světový ostrov, bohatý na nerostné suroviny, donedávna usiloval americký prezident Donald Trump, což vedlo k velkému napětí. Dánsko, pod které Grónsko jako autonomní oblast patří, to stejně jako další evropské země jasně odmítalo.
před 9 hhodinami

Železnici v severní Itálii ochromila trojice sabotážních útoků

Provoz na železnici v severní Itálii, která nyní hostí zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo, v sobotu ochromila trojice sabotáží. Italské ministerstvo dopravy označilo událost za akt „vážné sabotáže“ a dodalo, že připomíná zahajovací den letních olympijských her v Paříži v roce 2024, kdy sabotéři zasáhli francouzskou vysokorychlostní síť TGV a způsobili dopravní chaos, píše agentura Reuters.
před 13 hhodinami

Sybiha popřel ukrajinskou účast v postřelení zástupce šéfa ruské GRU

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha popřel, že by jeho země stála za postřelením zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva. Informovala o tom agentura Reuters. Ze zodpovědnosti za pokus o atentát na vysoce postaveného vojenského ruského činitele Ukrajinu v pátek obvinil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, jenž bez důkazů tvrdil, že se Kyjev snaží narušit mírová jednání. Ukrajina se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
před 14 hhodinami

USA chtějí, aby rusko-ukrajinská válka skončila do června, řekl Zelenskyj

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června, řekl podle agentur AP a AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud termín nebude dodržen, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany tlak. Američané také navrhli, aby se vyjednávací týmy Kyjeva a Moskvy setkaly příště v USA, nejspíše v Miami, dodal Zelenskyj. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi od února 2022.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...