Krab říční se stal v Německu z obávaného škůdce možností obživy. Invazní druh sice v zemi páchá miliardové škody, pro řadu místních rybářů ale stále častěji znamená jedinečnou obchodní příležitost. Odbyt zavlečeného druhu roste díky migrantům a turistům, kteří do Evropy přijíždějí z jeho původní domoviny – východní Asie.
Rybářská sezona pomalu končí a sítě jsou poloprázdné. Přesto se vyplatí na řeku vyrazit. Eckhard Panz se na dolním Labi u Hohnstorfu věnuje řemeslu jako poslední. I proto, že nespoléhá jen na ryby. „Tenhle krab je pro Číňany příliš malý, zato Korejci je berou rádi. Dělají z nich polévku,“ vypráví Panz.
Vrchol lovecké sezony krabů trvá od jara, kdy mladí jedinci migrují z ústí proti proudu řeky, až do začátku listopadu, kdy se naopak dospělé kusy vracejí opačným směrem, aby se rozmnožily.
Tohoto koloběhu je Labe svědkem už řadu let. Na začátku 20. století zavlekly kraba říčního do přístavů Severního moře obchodní lodě z Asie. V potravinovém řetězci přímo konkuruje rybám a podle odhadů už způsobil škody v přepočtu za dvě a půl miliardy korun.
„Dnes je řeka čistší a druhově bohatší, ale objem ryb se výrazně ztenčil,“ zdůrazňuje Panz.
I pro padesátiletého rybáře byl krab dřív jen škodná. Teď se stará o šedesát procent jeho příjmů. Po stovkách kilogramů míří za zákazníky po celém Německu i v zahraničí. Všichni jsou původem z Asie.
Jedním z nich je Weng Čchan. První kraby, které znal z domovské Číny, koupil v Hohnstorfu před čtvrt stoletím. I když má jeho rodina nedaleko Labe restauraci, krabi zůstávají jen pro domácí spotřebu. „Němci jedí kraby naprosto výjimečně. Obzvlášť tento druh. Je to velmi komplikované,“ přiznává.
Velká námaha za málo masa odrazuje od jedení krabů i Eckharda Panze. Tvrdí, že se spokojí s jejich lovem.
