Vatikán – Před čtvrteční papežovou rezignací přichází z Vatikánu jedna zpráva za druhou. Benedikt XVI. vydal dekret, jímž změnil pravidla pro konání konkláve. Británie ovšem nebude mít při volbě zastoupení, protože rezignoval nejvýznamnější představitel katolické církve v zemi – kardinál Keith O'Brien. A do třetice: zpráva vyšetřovací komise, která měla vnést světlo do aféry Vatileaks, zůstane tajná a dostane ji až nový papež.
Odcházející papež Benedikt XVI. dnes vydal dekret, jímž změnil pravidla konání konkláve – shromáždění kardinálů, kteří budou volit novou hlavu katolické církve. Volební sbor se nyní může sejít dříve než 15 dní po Benediktově odchodu ohlášeném na 28. února. O chystaném vydání dekretu motu proprio (z vlastní iniciativy) informoval Vatikán už minulý týden, neuvedl ale nic o jeho obsahu. Nyní se potvrdily spekulace, že Benedikt chce uspíšit volbu svého nástupce.
Dokumentem zvaným motu proprio mohou papežové menšími změnami zasahovat do kanonického práva a církevních procedur. Ty dosud určovaly, že konkláve se musí sejít nejdříve 15 a nejpozději 20 dní po uvolnění papežského úřadu.
Podle mluvčího Vatikánu Federika Lombardiho za změnou pravidel stojí fakt, že o odchodu Benedikta XVI. se ví dlouho dopředu, a volbu tedy lze naplánovat rychleji než v případě, že by papež v úřadu zemřel. Konkláve se podle upraveného pravidla může sejít už v první polovině března, pokud se v té době v Římě shromáždí všichni volitelé - tedy kardinálové mladší 80 let. Těch je 117, dva kardinálové však už avizovali, že se volby nezúčastní.
Pětaosmdesátiletý Benedikt XVI. oznámením své plánované rezignace počátkem února šokoval celý svět, v dějinách církve jde totiž o ojedinělý případ. Naposled papež svůj úřad dobrovolně opustil v roce 1294.
O datu zahájení konkláve zatím Vatikán nerozhodl, pravděpodobně tak učiní krátce po papežově rezignaci v poslední únorový den. Už 1. března se sejde kolegium kardinálů, které volbu bude projednávat. Italská média delší dobu odhadují, že výběr nového pontifika začne zřejmě v neděli 10. března nebo o den později. Tak by kardinálové měli reálnou možnost o obsazení svatopetrského stolce rozhodnout do začátku Velikonoc, které jsou nejvýznamnějším katolickým svátkem.
Kardinál O'Brien končí
Nejvýznamnější představitel katolické církve v Británii kardinál Keith O'Brien dnes oznámil demisi z postu arcibiskupa v reakci na své obvinění, že v 80. letech sexuálně obtěžoval jiné kněze. Benedikt XVI. rezignaci přijal. O'Brien se současně rozhodl nepodílet na očekávané volbě nového papeže.
Tři kněží a jeden bývalý kněz obvinili v minulých dnech 74letého kardinála, že se k nim v 80. letech minulého století jako tehdejší kněz „choval nevhodně“. Svá obvinění zaslala čtveřice písemně Vatikánu. O'Brien veškeré údajné tělesné kontakty s těmito muži popírá, ale rozhodl se přesto již nebýt arcibiskupem a nevolit papeže. Krok zdůvodnil tím, že nechce, aby nový zájem médií o jeho osobu zazníval při nadcházející důležité volbě v Římě. Britská církev tak nebude zastoupena na volbě nového papeže. O'Brien se tak stal prvním kardinálem v dějinách církve, který se vzdal účasti na volbě papeže kvůli osobnímu skandálu.
O'Brien na konkláve nedorazí a spolu s ním možná i další kardinálové spojení se sexuálními skandály. Katolíci ve Spojených státech chtějí ze seznamu vyškrtnout další jméno kardinála, který se měl snažit zneužívání zatajit.
Keith O'Brien byl zastáncem některých změn v církvi. V pátek například prohlásil, že římskokatolickým kněžím by se mělo dovolit ženit se a mít děti. Celibát podle něj nemá boží původ, nebyl požadován Ježíšem.
Vyšetřovací zprávu o Vatileaks obdrží až nový papež
Zpráva vyšetřovací kardinálské komise, která měla vnést světlo do aféry s únikem důvěrných dokumentů z Vatikánu, zůstane zatím tajná. Benedikt XVI. dnes rozhodl, že její obsah si bude moci prostudovat až jeho nástupce. Média dosud spekulovala, že zprávu by papež mohl předložit kolegiu kardinálů ještě před volbou nové hlavy katolické církve, a tak ji ovlivnit.
Vatikánský mluvčí Federico Lombardi:
„Svatý otec rozhodl, že závěry vyšetřování, které jsou známy pouze jemu, budou předány výhradně do rukou nového papeže.“
Vyšetřovací komise se zabývala pozadím takzvané kauzy Vatileaks, která loni otřásla Vatikánem. V květnu 2012 byl zatčen papežův osobní tajemník Paolo Gabriele, který byl později odsouzen za krádeže důvěrných církevních dokumentů. Gabriele předával citlivé informace médiím, v nichž se pak objevovaly zprávy o mocenských bojích uvnitř církve a nevraživosti mezi vysokými hodnostáři.
Papež se dnes se členy komise, kterými jsou Španěl Julian Herranz, Slovák Jozef Tomko a Ital Salvatore De Giorgi, sešel. Právě i v souvislosti s tímto osobním setkáním se hovořilo o tom, že papež možná jejich závěry zpřístupní kardinálům. Sám Benedikt dostal první část třísetstránkové zprávy komise loni v létě a její další část pak před Vánocemi.
