Konference žádá odblokování zmrazených libyjských fondů

Paříž - Účastníci dnešní pařížské konference o Libyi jednomyslně žádají, aby byly v zájmu obnovy této země odblokovány zmrazené libyjské fondy v zahraničí. Po jednání to oznámil francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Spolu s generálním tajemníkem NATO Andersem Foghem Rasmussenem také ohlásil pokračování úderů NATO v Libyi, „dokud budou (dosavadní vládce Muammar) Kaddáfí a jeho stoupenci představovat pro Libyi hrozbu“. Sarkozy také řekl, že prozatímní libyjské mocenské orgány se musí dát „cestou usmíření a odpuštění“.

Cílem konference bylo především zajistit finanční i další podporu libyjským povstalcům, kteří za podstatné pomoci NATO svrhli Kaddáfího, a vládě, kterou se pokoušejí sestavit. Konferenci předsedal Sarkozy spolu s britským premiérem Davidem Cameronem.

Několikahodinové akce, jejíž účastníky vůdci povstalců seznámili se svými představami budoucího politického uspořádání země, se zúčastnili zástupci 49 zemí a osmi mezinárodních organizací. Česká republika na fórum nebyla pozvána. Konference se sešla na den přesně 42 let poté, co se nyní prchající Kaddáfí chopil moci.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun během jednání navrhl urychlené vyslání mise OSN do Libye. Ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová povstalce vyzvala, aby bojovali s extremismem, chránili sklady zbraní a bránili práva všech Libyjců, zvlášť žen a menšin. Vyslovila se pro to, aby nové libyjské vedení zaujalo libyjské místo v OSN. I ona řekla, že tažení NATO v Libyi by mělo pokračovat, dokud budou libyjští civilisté v ohrožení. Právě rezolucí Rady bezpečnosti o nutnosti chránit libyjské civilisty se Severoatlantická aliance při svém zásahu zaštítila.

Z významných zainteresovaných států nebyla zastoupena Jihoafrická republika, ale své zástupce vyslaly Rusko a Čína, které mají stejně jako ona výhrady k vojenskému zásahu NATO v Libyi.

Objem zmražených libyjských fondů se odhaduje na 50 miliard eur (750 miliard korun). Zatím bylo uvolněno jen 4,5 miliardy eur. Záměr uvolnit dvě miliardy dolarů (34 miliardy korun) oznámilo Nizozemsko.

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy:
„Díky intervenci byly zachráněny desetitisíce životů.“
„Zavazujeme se odblokovat fondy získané Libyí v minulosti k financování rozvoje budoucí Libye.“

Britský premiér David Cameron:
„Boj ještě neskončil… NATO a naši spojenci budou pokračovat v operacích… tak dlouho, dokud bude nutné chránit životy civilistů.“
„Osvobození Tripolisu přináší důkazy o nevýslovných zločinech… Tyto zločiny musí být vyšetřeny a viníci musí být postaveni před soud.“

Předseda libyjské prozatímní vlády Mahmúd Džibríl:
„Svět vsadil na Libyjce a Libyjci prokázali odvahu a uskutečnili svůj sen.“

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen:
„První a hlavní úkol pro libyjský lid je určit svou budoucnost. Mezinárodní společenství dnes jasně dalo najevo, že je připraveno pomoci.“
„Válka ještě neskončila. Stále se ještě bojuje. To je důvod, proč je NATO připraveno pokračovat v operacích, dokud to bude nutné. Na druhé straně, nezůstaneme (v Libyi) ani o den déle, než bude nutné.“

Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová:
„Práce nekončí s koncem despotického režimu. Zvítězit ve válce neznamená dosáhnout následujícího míru. Rozhodující bude, co se stane v nadcházejících dnech.“

Prezident EU Herman van Rompuy:
„Usmíření a proměna země musejí být procesem, který povedou Libyjci. Všichni víme, že tento přechod nebude snadný ani rychlý.“

Britský ministr zahraničí William Hague:
„Toto není Irák, kde by se nyní měla okupační armáda snažit dát věci znovu dohromady. Tady jsou Libyjci zodpovědní za svou vlastní zemi, a to je velmi odlišná situace.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Demokratičtí senátoři v USA řeší údajný americký zásah íránské školy

Desítky amerických demokratických senátorů požadovaly od vlády prezidenta Donalda Trumpa odpovědi na množící se tvrzení o tom, že by USA byly zodpovědné za únorový útok na íránskou dívčí školu. Napsala to agentura AP. Stanice CNN píše o tom, že americká armáda instituci zasáhla omylem pravděpodobně kvůli zastaralým informacím o nedaleké námořní základně. Zásah školy si tehdy podle íránských médií vyžádal životy nejméně 168 dětí a 14 učitelů.
před 45 mminutami

Íránské lodě s výbušninami zasáhly v iráckých vodách dva tankery, tvrdí Bagdád

Íránské lodě naložené výbušninami zasáhly v iráckých vodách dva tankery s palivem, které začaly hořet. Irák následně začal s evakuací dvou desítek členů posádky z obou plavidel, napsala ve středu večer agentura Reuters s odvoláním na šéfa irácké společnosti pro přístavy. Jeden člověk při incidentu přišel o život.
před 3 hhodinami

USA zničily 28 íránských lodí schopných pokládat miny, tvrdí Trump

Podle prezidenta USA Donalda Trumpa už Spojené státy vyřadily z provozu celkem dvacet osm íránských lodí které jsou schopné pokládat miny. V úterý večer regionální velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) informovalo o zničení šestnácti minonosných lodí u Hormuzského průlivu. Celkem dle Trumpa došlo ke zničení 58 íránských válečných lodí. Pokračující americko-izraelské údery na Írán přitom Trump znovu označil za „krátkou exkurzi“. V Íránu už podle něj „nezbylo prakticky nic“, na co by americká armáda mohla útočit.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Izrael a Írán podnikly vzdušné útoky, u Íránu byly zasaženy tři nákladní lodě

Izrael podnikl další vzdušné údery na Teherán a na Bejrút, kde zasáhl byt v centru a dle libanonských médií zabil čtyři lidi. Íránské revoluční gardy uvedly, že podnikly vzdušné útoky na Izrael a americké základny v regionu. Mluvčí íránského Červeného půlměsíce Modžtabá Cháledí podle státní televize uvedl, že v Íránu bylo zasaženo téměř dvacet tisíc obytných budov a sedmdesát sedm zdravotnických zařízení. RB OSN žádá okamžité zastavení útoků Íránu na státy Perského zálivu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoAustrálie udělila humanitární azyl šesti íránským fotbalistkám

Austrálie udělila humanitární azyl šesti Íránkám z národního fotbalového týmu, který se v zemi účastnil mistrovství Asie. Zbytek už se vydal na cestu zpět. Sedmá hráčka si nabídku na poslední chvíli rozmyslela, kontaktovala íránskou ambasádu a nechala se odvézt. Íránské velvyslanectví se tak však dozvědělo, kde se hráčky nachází a australský ministr vnitra Tony Burke musel vydat pokyn k jejich přemístění. Opatrnost byla na místě, hráčky totiž byly pod neustálým dozorem mužského doprovodu týmu. Íránský tým vzbudil celosvětový ohlas minulý týden během prvního zápasu s Jižní Koreou – fotbalistky na úvod mlčely během hymny.
před 6 hhodinami

Návrat k ruským palivům by byl strategickou chybou, uvedla šéfka Evropské komise

Vrátit se za současné krize na Blízkém východě k ruským fosilním palivům by byla strategická chyba, řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Dokud bude Evropská unie dovážet významnou část fosilních paliv z nestabilních regionů, je podle ní zranitelná a závislá.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Starmer věděl o Mandelsonovi jako riziku, plyne z dokumentů

Britská vláda zveřejnila část dokumentů souvisejících se jmenováním někdejšího ministra Petera Mandelsona velvyslancem v USA. Premiér Keir Starmer měl podle jednoho z textů informaci, že kvůli Mandelsonově blízkým vztahům s odsouzeným sexuálním delikventem Jeffreym Epsteinem může být jmenování „reputačním rizikem“, uvedla stanice Sky News. Starmerův kabinet se k publikaci rozhodl po tlaku, kterému ministerský předseda čelí kvůli aféře svého významného spolustraníka.
před 10 hhodinami

V Drážďanech zneškodnili bombu z války, evakuovalo se osmnáct tisíc lidí

Nejméně osmnáct tisíc lidí muselo na téměř sedm hodin opustit centrum Drážďan kvůli zneškodnění bomby z druhé světové války. Krátce po 15:00 policie uvedla, že pyrotechnici britskou pumu o váze 250 kilogramů zlikvidovali a že se lidé mohou vrátit zpět domů. Jednalo se o dosud největší evakuaci v saské metropoli kvůli nálezu válečné bomby.
před 10 hhodinami
Načítání...