Konference žádá odblokování zmrazených libyjských fondů

Paříž - Účastníci dnešní pařížské konference o Libyi jednomyslně žádají, aby byly v zájmu obnovy této země odblokovány zmrazené libyjské fondy v zahraničí. Po jednání to oznámil francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Spolu s generálním tajemníkem NATO Andersem Foghem Rasmussenem také ohlásil pokračování úderů NATO v Libyi, „dokud budou (dosavadní vládce Muammar) Kaddáfí a jeho stoupenci představovat pro Libyi hrozbu“. Sarkozy také řekl, že prozatímní libyjské mocenské orgány se musí dát „cestou usmíření a odpuštění“.

Cílem konference bylo především zajistit finanční i další podporu libyjským povstalcům, kteří za podstatné pomoci NATO svrhli Kaddáfího, a vládě, kterou se pokoušejí sestavit. Konferenci předsedal Sarkozy spolu s britským premiérem Davidem Cameronem.

Několikahodinové akce, jejíž účastníky vůdci povstalců seznámili se svými představami budoucího politického uspořádání země, se zúčastnili zástupci 49 zemí a osmi mezinárodních organizací. Česká republika na fórum nebyla pozvána. Konference se sešla na den přesně 42 let poté, co se nyní prchající Kaddáfí chopil moci.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun během jednání navrhl urychlené vyslání mise OSN do Libye. Ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová povstalce vyzvala, aby bojovali s extremismem, chránili sklady zbraní a bránili práva všech Libyjců, zvlášť žen a menšin. Vyslovila se pro to, aby nové libyjské vedení zaujalo libyjské místo v OSN. I ona řekla, že tažení NATO v Libyi by mělo pokračovat, dokud budou libyjští civilisté v ohrožení. Právě rezolucí Rady bezpečnosti o nutnosti chránit libyjské civilisty se Severoatlantická aliance při svém zásahu zaštítila.

Z významných zainteresovaných států nebyla zastoupena Jihoafrická republika, ale své zástupce vyslaly Rusko a Čína, které mají stejně jako ona výhrady k vojenskému zásahu NATO v Libyi.

Objem zmražených libyjských fondů se odhaduje na 50 miliard eur (750 miliard korun). Zatím bylo uvolněno jen 4,5 miliardy eur. Záměr uvolnit dvě miliardy dolarů (34 miliardy korun) oznámilo Nizozemsko.

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy:
„Díky intervenci byly zachráněny desetitisíce životů.“
„Zavazujeme se odblokovat fondy získané Libyí v minulosti k financování rozvoje budoucí Libye.“

Britský premiér David Cameron:
„Boj ještě neskončil… NATO a naši spojenci budou pokračovat v operacích… tak dlouho, dokud bude nutné chránit životy civilistů.“
„Osvobození Tripolisu přináší důkazy o nevýslovných zločinech… Tyto zločiny musí být vyšetřeny a viníci musí být postaveni před soud.“

Předseda libyjské prozatímní vlády Mahmúd Džibríl:
„Svět vsadil na Libyjce a Libyjci prokázali odvahu a uskutečnili svůj sen.“

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen:
„První a hlavní úkol pro libyjský lid je určit svou budoucnost. Mezinárodní společenství dnes jasně dalo najevo, že je připraveno pomoci.“
„Válka ještě neskončila. Stále se ještě bojuje. To je důvod, proč je NATO připraveno pokračovat v operacích, dokud to bude nutné. Na druhé straně, nezůstaneme (v Libyi) ani o den déle, než bude nutné.“

Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová:
„Práce nekončí s koncem despotického režimu. Zvítězit ve válce neznamená dosáhnout následujícího míru. Rozhodující bude, co se stane v nadcházejících dnech.“

Prezident EU Herman van Rompuy:
„Usmíření a proměna země musejí být procesem, který povedou Libyjci. Všichni víme, že tento přechod nebude snadný ani rychlý.“

Britský ministr zahraničí William Hague:
„Toto není Irák, kde by se nyní měla okupační armáda snažit dát věci znovu dohromady. Tady jsou Libyjci zodpovědní za svou vlastní zemi, a to je velmi odlišná situace.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 24 mminutami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 5 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 13 hhodinami
Načítání...