Atény - Konec národního ponížení se blíží, slibuje Řekům favorit parlamentních voleb - radikálně levicová strana SYRIZA. Podle posledních průzkumů má vítězství jisté, bude ale muset hledat koaličního partnera. Její lídr plánuje ukončit úsporná opatření a vyjednat nové podmínky čerpání finanční pomoci. Odborníci se ale obávají, že vítězství SYRIZY povede až k odchodu země z eurozóny. Podle končícího řeckého premiéra Aténám nepomůže ani krok Evropské centrální banky napumpovat do ekonomiky eurozóny desítky bilionů korun. Pokud SYRIZA vyhraje, bude první „protestní stranou“, která se dostane k vládě na vlně nespokojenosti se současnou podobou evropské politiky.
Volební místnosti se v Řecku otevřely v sedm hodin místního času a budou otevřeny do dnešních devatenácti hodin (18:00 našeho času). Podle zpravodaje ČT Zdeňka Fučíka se sice netvoří fronty, ale lidé do volebních místností přicházejí. Volební účast v Řecku je tradičně vysoká, pohybuje se kolem sedmdesáti až osmdesáti procent, je to i tím, že je účast povinná. I když nehrozí postih při neúčasti, je zvykem přijít.
Řecko upadlo v posledních letech do hluboké recese. Před bankrotem ho zachránila finanční pomoc od Unie a Mezinárodního měnového fondu v podobě dvou záchranných programů ve výši 6,6 bilionu korun. Konzervativní Samarasova vláda ale byla na oplátku nucena přijmout tvrdá úsporná opatření – klesly mzdy i důchody a zvýšení daní značně zasáhlo střední třídu. V současné době nemá práci čtvrtina Řeků, mezi mladými je to dokonce polovina. Řada z nich viní ze snížení životní úrovně stávající vládu a Brusel. Velká část Řeků je tak připravena dát svůj hlas v předčasných volbách levicové straně SYRIZA. Hlasovat půjdou proto, že parlament nedokázal koncem minulého roku ani napotřetí zvolit novou hlavu státu.
Lídr strany Alexis Tsipras tvrdí, že konec národního ponížení se blíží. Podle posledních průzkumů má strana náskok více než 5 procentních bodů před Samarasovou Novou demokracií. Tsipras žádá své příznivce, aby mu zajistili většinu v parlamentu. Slibuje, že ukončí veškerá úsporná opatření v zemi. „V pondělí bude ponížení za námi, skončíme s příkazy ze zahraničí. Žádáme o šanci pro SYRIZU, může to být poslední šance pro Řecko,“ konstatoval Tsipras. Pár dnů před volbami také prohlásil, že v případě vítězství nezdaní bankovní vklady. Toho se řada Řeků obávala.
Lídr SYRIZY se hodlá zasazovat o odpis poloviny řeckého dluhu
Šéf SYRIZY chce s mezinárodními věřiteli dojednat nové podmínky v rámci eurozóny. Hovoří o „méně přísných podmínkách“ a zasadit se chce o to, aby byla Řecku odepsána polovina mezinárodního dluhu. V této souvislosti připomíná, že hospodářský zázrak Německa po druhé světové válce umožnila dohoda o odpisu výrazné části německého dluhu na Londýnské konferenci v roce 1953. V rozhovoru pro list Financial Times ale Tsipras slíbil respektovat řecké závazky plynoucí ze členství v eurozóně i snahu o vyrovnaný rozpočet. „Úsporná opatření nejsou součástí evropských smluv, demokracie a princip svrchovanosti lidu jsou,“ zdůraznil. Tsipras věří ve výhodnou dohodu s věřiteli.
SYRIZA (Koalice radikální levice) sama sebe definuje jako stranu demokratické a radikální levice. Původně byla v roce 2004 založena jako koalice levicových politických stran. Zahrnuje v sobě mnoho odlišných ideologických proudů – původně spojovala skupiny od nezávislých politiků, zelených až po maoisty. Vyslovuje se pro spolupráci a koordinované akce levicových sil a sociálních hnutí v celoevropském měřítku. V roce 2012 se stala druhou největší stranou v řeckém parlamentu a hlavní opoziční stranou.
Za cíl si klade ukončit úsporná opatření Řecka například tím, že:
• poskytne zdarma elektřinu těm, kteří byli od dodávek odříznuti
• dětem bude zdarma poskytovat stravenky
• lékařskou péči budou mít zajištěnu i nepojištění
• bezdomovci dostanou přístřeší – pro zřízení ubytování by se měly využít státem vlastněné budovy
• zvýší minimální mzdu na 750 euro měsíčně ze současných 500 eur
• zruší daň z příjmů do 12 tisíc euro ročně
Zhruba pětiprocentní náskok SYRIZY před Novou Demokracií ale nezaručuje levicové straně nadpoloviční většinu v parlamentu. V případě vítězství se tak bude muset podle všeho poohlédnout po nejméně jednom koaličním partnerovi. Zájem by mohla mít třeba socialistická strana PASOK, kterou by podle průzkumů volilo čtyři až pět procent lidí. PASOK by ale potřeboval ujistit, že šéf SYRIZY dokončí jednání o záchranných programech s EU a MMF. Dalším kandidátem je Hnutí demokratických socialistů bývalého vůdce PASOKu a expremiéra George Papandreou.
V úvahu přichází také středová strana Řeka (Potami). Tu založil v polovině roku 2014 novinář Stavros Theodorakis. Stejnou ideologií sdílí se SYRIZou středopravá strana Nezávislí Řekové, která vznikla před třemi lety oddělením od Nové demokracie, a stejně jako SYRIZA odmítá úsporná opatření. Naopak Komunistická strana Řecka zřejmě do koalice přizvána nebude, a to ani přesto, že dlouhodobě odmítá utahování opasků i euro. Hlavním protivníkem SYRIZY zůstává pravicová Nová demokracie končícího premiéra Samarase.
Výsledky řeckého hlasování by mohly otřást eurem
Řecké volby sledují s napětím finanční trhy. Obávají se, že vítězství radikální levice povede k tomu, že země nebude řádně splácet dluhy a nakonec odejde z eurozóny. Některé unijní země, v poslední době hlavně Finsko, už totiž prohlásily, že na žádné změkčení podmínek přistoupit nehodlají. Pokud se ale nové podmínky finanční pomoci nevyjednají do konce února, Řecko nedostane peníze z Evropského fondu finanční stability (EFSF). Zřejmě by se pak muselo pokusit opět si začít půjčovat na finančních trzích.
Unie ale doufá, že Atény o euro nepřijdou. Podobně se vyjádřila i německá kancléřka Angela Merkelová. „V srdci naších principů je solidarita. Chci, aby Řecko přes všechny problémy zůstalo naší součástí,“ konstatovala kancléřka. Podle řady expertů je Řecko s eurem pro euroskupinu výhodnější. „Ačkoliv je snaha spočítat ztráty z případného řeckého bankrotu komplikovaná a závislá na mnoha proměnných, je velmi pravděpodobné, že finanční ztráty pro Německo a další země euroskupiny by byly vyšší při řeckém odchodu, než když Řecko zůstane členem,“ míní například," poznamenal Zsolt Darvas z bruselského Breugelu.
Samaras o kroku ECB: Řecku podpora ekonomiky eurozóny asi nepomůže
Evropská centrální banka se mezitím snaží udržet stabilitu eurozóny za každou cenu. Tento týden oznámila, že začne tisknout nové peníze a nakupovat vládní dluhopisy. Během roku a půl díky tomu napumpuje do ekonomiky eurozóny v přepočtu 30 bilionů korun. Končící řecký premiér se ale obává, že krok ECB jeho zemi nepomůže. „Z dnešního rozhodnutí Evropské centrální banky je jasné, že budeme vyloučeni, pokud se s našimi věřiteli nezavrší přezkum aktuálního programu, který končí za měsíc,“ podotkl Samaras. Na rozhodnutí bankéřů už reagovalo euro i burzy - zatímco měna oslabila na jedenáctileté minimum vůči dolaru, evropské akcie se vyhouply na sedmiletý rekord.
Volební systém v Řecku
Jednokomorový řecký parlament má 300 členů. Používá se kombinace většinového a poměrného volebního systému. Volí se ve 48 multimandátových a 8 jednomandátových volebních obvodech. Tímto systémem je zvoleno 288 poslanců, zbylých 12 míst je obsazeno skrze celostátní kandidátku. Mandát získají kandidáti s podílem nejvíce hlasů v celé zemi. Vítězná strana dostane bonusových padesát mandátů, k získání většiny ale potřebuje 151 křesel. Uzavírací klauzule pro vstup do parlamentu je stanovena na tři procenta hlasů na celonárodní kandidátce.
BBC: Analytici varují před vítězstvím populistických stran v Evropě
Pokud by SYRIZA vyhrála a dokázala vytvořit vládu, mohlo by to podle analytiků z Economist Intelligence Unit (EIU) vyslat šokové vlny celou Evropskou unií a zafungovat jako katalyzátor politických zvratů i v dalších zemích. „Zvolení vlády hnutí SYRIZA by bylo vysoce destabilizující, a to jak na domácím, tak na regionálním poli. Podobné strany, stavící se proti vládnoucím skupinám, rychle získávají podporu v řadě dalších zemí, kde se budou v roce 2015 konat volby. Následky dalšího pokračování zmatků v Řecku by mohly být značné,“ tvrdí skupina.
Evropská „krize demokracie“ podle ní spočívá v propasti mezi elitami a voliči. Klíčovými faktory tohoto fenoménu je nízká voličská účast a prudký pokles počtu členů tradičních stran. Británie, která půjde k volbám v květnu, je „na pokraji potenciálně dlouhého období politické nestability“. „V srdci evropské politiky, tam, kde by měly být velké myšlenky, zeje prázdnota,“ dodává EIU.
Jako další evropské země s potenciálem nepředvídatelných volebních výsledků EIU
cituje Británii, Dánsko, Finsko, Španělsko, Francii, Švédsko, Německo a Irsko.
