Evropská komise navrhne, aby země Evropské unie převzaly dalších 120 tisíc uprchlíků z Itálie, Řecka a Maďarska, které jsou silně zasažené migrační krizí. Plán by měl příští týden zveřejnit šéf unijní exekutivy Jean-Claude Juncker. Nové číslo navyšuje jarní návrh na umístění 40 tisíc žadatelů o azyl z Itálie a Řecka. Celkem by tak podle Komise šlo o 160 tisíc lidí, rozdělených v rámci Unie.
Návrh bude podle mluvčí Komise Natashy Bertaudové součástí širšího balíku, který Juncker oznámí ve středu v Evropském parlamentu v projevu o stavu Unie. Dalšími body mají být například evropský seznam bezpečných zemí či plán na ustavení trvalého mechanismu k přemísťování žadatelů o azyl pro možné budoucí krize.
„Velké západoevropské členské země EU jako Německo, Francie či Itálie myšlenku plně podporují. Také rakouský šéf diplomacie řekl, že Vídeň bude tlačit na to, aby kvóty prošly. Belgický šéf diplomacie uvedl, že není možné nechat lidi umírat, riskovat život na moři a potom je v Evropě neubytovat, pokud mají právo na azyl," informuje zpravodaj ČT Bohumil Vostal.
Klíč k přerozdělení 160 tisíc uprchlíků je zatím znám jen z médií. Podle uniklých tabulek by však Itálie, Maďarsko a Řecko, které jsou krizí zasaženy nejvíce, běžence nepřebíraly. „Na Českou republiku by připadlo 5500 běženců. Je to ale neoficiální číslo, na plánech se stále pracuje," dodává Vostal. Ze 40 tisíc lidí zvažovaných na jaře připadalo na Česko 1328 osob, v úvahu byla tehdy brána velikost populace země, její ekonomický výkon a například také počty v minulosti udělovaných azylů.
Navíc není vůbec jisté, že se přerozdělení nakonec uskuteční. V Lucemburku se tématu uprchlíků na neoficiálním jednání věnují také ministři zahraničí osmadvacítky a mnozí jej kritizují. „Byl tady jasně slyšet odpor nejen Čechů, ale taky Poláků, Maďarů, Slováků nebo pobaltských zemí," říká Vostal.
Merkelová a Hollande přišli s konkrétními návrhy
Německá kancléřka Angela Merkelová spolu s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem poslali vrcholným zástupcům Evropské unie dopis, v němž mimo jiné vyzývají k vytvoření udržitelného a závazného mechanismu pro přerozdělení uprchlíků. Dopis obsahuje řadu konkrétních návrhů řešení. Jedním z nich je sestavení společného seznamu bezpečných zemí. V této souvislosti kancléřčin mluvčí vyzval EU, aby zpřísnila pravidla pro udělování azylu občanům států západního Balkánu. Právě tyto země Německo považuje za bezpečné.
Mezi další opatření patří zřízení přijímacích středisek pro migranty v Itálii a Řecku, přičemž by EK měla posoudit, zda je nutné vybudovat podobná centra i v jiných členských zemích. Ve dvou jmenovaných ale musí střediska vzniknout co nejdříve, nejpozději do konce roku. EU by rovněž měla zvýšit objem prostředků poskytovaných na humanitární pomoc zemím, které přijaly nejvíce syrských uprchlíků, tedy Turecku, Libanonu a Jordánsku. Další informační centra, která budou podávat informace o pravidlech poskytování azylu v EU, by měla vzniknout v několika afrických zemích, například v Nigeru.
Británie pomůže tisícům Syřanů
Britský premiér David Cameron na návštěvě Portugalska prohlásil, že Británie přijme tisíce dalších syrských uprchlíků. Přesný počet neuvedl. „Měli bychom přijmout více než jedno procento syrských uprchlíků, neboť přebíráme více než procento odpovědnosti," uvedl britský ministerský předseda. „Přijímáme tisíce lidí a přijmeme tisíce dalších," zdůraznil. Podle úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky přijme Londýn 4000 Syřanů z uprchlických táborů v Turecku, Libanonu či Jordánsku.
- Velká Británie již poskytla azyl více než 5 tisícům syrských uprchlíků
Syrským uprchlíkům v zemích Blízkého východu chce Londýn pomoci i finančně. „Mohu oznámit, že poskytneme dalších 100 milionů liber, takže celý náš dosavadní příspěvek přesáhne jednu miliardu liber. To je dosud největší britská reakce na humanitární krizi," řekl Cameron. "Šedesát milionů liber z dodatečného navýšení půjde na pomoc Syřanům v Sýrii. Zbytek bude určen pro Turecko, Jordánsko a Libanon, kde nyní syrští uprchlíci představují čtvrtinu tamní populace," dodal.
