Při příležitosti 100. výročí vzniku Československa byla na prestižní Kolumbijské univerzitě v New Yorku odhalena busta někdejšího československého a českého prezidenta Václava Havla. Ceremoniálu se zúčastnili mimo jiné bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová, ekonom Jan Švejnar, na Kolumbijské univerzitě v roce 2012 jmenovaný profesorem, a univerzitní prezident Lee Bollinger.
Kolumbijská univerzita odhalila Havlovu bustu. S nápadem přišel Jan Švejnar
Odhalení busty v Lowově pamětní knihovně a následná diskuse o Havlově odkazu dnešku byly součástí každoročního sympozia World Leaders Forum, na které Kolumbijská univerzita zve státníky, intelektuály a další vlivné osobnosti z celého světa, aby hovořili o globálních výzvách a perspektivách. Albrightová navíc na Kolumbijské univerzitě získala v roce 1975 doktorát, když obhájila práci o pražském jaru.
Bronzová busta od sochařky Marie Šeborové bude v budově zvané Rotunda umístěna dočasně. Švejnar řekl, že v budoucnu by měla zdobit průčelí nové univerzitní budovy, která je nyní ve výstavbě.
Pocta pro Havla a uznání jeho myšlenek
Iniciativa odhalit bustu Havlovi na prestižní univerzitě vzešla právě od Švejnara. S nápadem souhlasili Bollinger i Knihovna Václava Havla. „Je třeba zdůraznit, že jde o vskutku významné místo, protože Kolumbijská univerzita je spolu s Harvardovou univerzitou nejprestižnější ve Spojených státech,“ řekl Švejnar.
„Je to velká pocta a uznání Havlových myšlenek,“ zdůraznil. V areálu univerzity přitom podle něj mají busty tak zásadní osobnosti historie USA jako Thomas Jefferson a Alexander Hamilton.
Pražská rodačka Albrightová pronesla na ceremoniálu projev o Havlově odkazu a o globálních výzvách dneška. Připomněla mimo jiné pouta, která Havla vázala k New Yorku a samotné Kolumbijské univerzitě, na níž v roce 2006 strávil sedm týdnů jako rezidenční umělec. Školu ale navštívil i během své první cesty do Spojených států v roce 1968.
Připomínka „osmiček“ i slavného projevu
Albrightová v té souvislosti připomněla i významné „osmičky“ české historie a několik svých osobních vzpomínek na setkání s Havlem. Připomněla také legendární Havlův projev v americkém Kongresu. „Bylo to opravdu pozoruhodné, lidé poslouchali tak pozorně,“ vzpomínala.
Dále podotkla, že Havel mimo jiné žádal o pomoc pro Rusy, aby se tak napomohlo jejich cestě k demokracii. „Byl to velmi idealistický projev,“ řekla Albrightová. Zdůraznila však, že jádrem Havlova poselství byla snaha lidi a národy spojovat, a nikoli rozdmýchávat konflikty či šovinismus.
Albrightová zavzpomínala na odkaz prezidenta Havla (zdroj: ČT24)
Podle Albrightové by byl Havel nadšený poctou, které se mu dnes na Kolumbijské univerzitě dostalo. Svůj projev zakončila česky heslem „Pravda vítězí“ ze standardy českého prezidenta.
Následovala pódiová diskuse s Albrightovou, kterou moderoval Švejnar. Albrightová začala zamýšlením nad vlivem technologického pokroku na dění ve světě. Připomněla například úlohu sociálních sítí na takzvané arabské jaro, konkrétně v Egyptě, kde se neorganizované masy scházely právě díky nim. Slavná Čechoameričanka, která měla na rameni odznak s Havlovou fotografií, připomněla i to, jak technologie podle ní vnímal právě Václav Havel. Ten údajně kladl důraz na to, aby lidé při jejich využívání neztráceli svou důstojnost.
Madeleine Allbrightová a Jan Švejnar
Řeč přišla na žhavě aktuální témata, jako například dění ve Venezuele. Na přetřes se taktéž dostala americká vnitropolitická aktualita, spor o kandidáta Bílého domu na soudce Nejvyššího soudu USA Bretta Kavanaugha, kterého už tři ženy obvinily ze sexuálních přečinů z dob studií. „Nechápu, proč je takový tlak na to, aby nebyli zapojeni další svědci a FBI,“ poznamenala k tomu mimo jiné někdejší politička Demokratické strany.
Korupce je rakovinou demokracie
Studentka z Číny se ptala na současný vztah mezi USA a Čínou. Podle Albrightové by měly obě mocnosti více dbát na spolupráci, než se vnímat jako konkurenti. Nejvíce se však obává možného konfliktu v Jihočínském moři, kde má Čína řadu územních nároků.
Českou studentku zajímalo, jak je možné, že necelých 30 let po pádu komunismu a sedm let po Havlově úmrtí se ve střední Evropě rozmáhají protiimigrační sentimenty a populismus. „Tuto otázku si pokládám také,“ připustila Albrightová. Zdůraznila přitom, že věří v politické strany. Je však podle ní třeba bojovat proti korupci, protože „korupce je rakovinou demokracie“. Švejnar, který byl Havlovým ekonomickým poradcem, k tomu podotkl, že zmíněné negativní jevy jsou důsledkem selhání politických elit.