Gruzínští vědci podrobně prozkoumali tamní historickou keramiku a přišli s významným objevem: právě ve džbánech totiž podle nich lidé žijící na gruzínském území před osmi tisíci lety skladovali víno. Gruzii tak pasovali na zemi s nejstarší tradicí výroby tohoto nápoje na světě.
Podle vědců pocházejí první vína na světě ze svahů v jihovýchodní Gruzii. Důkazem mají být prastaré hliněné džbány, které podrobili chemické a biomolekulární analýze. „Nyní můžeme s jistotou říct, že v těchto nádobách, které jsou téměř osm tisíc let staré, bývalo vůbec nejstarší víno,“ tvrdí ředitel Gruzínského národního muzea David Lordkipanidze.
Celý příběh začal jižně od Tbilisi, kde archeologové našli stopy po životě z mladší doby kamenné. Právě do ní se datuje počátek primitivního zemědělství, protože do té doby se pravěcí lidé živili jen lovem a sběrem.
Archeologové tvrdí, že vinice se rozkládaly už kolem gruzínských neolitických sídlišť. Zbývalo prokázat, zda už tehdy místní věděli, že se hrozny dají také pít.
„Nápad zkoumat hliněné nádoby dává smysl, protože víno nebo jiné tekutiny se do pórů v keramice vsakují,“ říká Patrick McGovern z Univerzity v Pensylvánii.
Za kolébku vinařství se dosud považoval Írán. Na tamních svazích se víno pěstovalo pět tisíc čtyři sta let před naším letopočtem. Tentokrát se vědci z Gruzie, Izraele, Spojených států a Kanady sešli nad hliněnými střepy ještě o šest set let staršími.
„Odebrali jsme vzorky ze dna a provedli jsme mikroskopickou analýzu. V osmi nádobách jsme našli na dně a po stranách stopy vína,“ uvedla Eliso Kvavadzeová z Gruzínského národního muzea.
Zpráva z laboratoře potěšila zejména gruzínské vinaře a someliéry, neboť dobrá historka prodává. „Během osmi tisíc let naši vinařskou tradici nikdo nepřerušil,“ tvrdí Šalva Checuriani, vedoucí Asociace gruzínských someliérů.
Už teď Gruzie vyváží ročně 61 milionů lahví vína do celého světa. Zpět do země tak přiteče 135 milionů dolarů.
