Syrská armáda vjela do města Dará a vztyčila tam státní vlajku Asadova režimu. Armáda se spojenci o město, ve kterém v roce 2011 začaly syrské protivládní protesty, bojovala několik týdnů. Dosud ovládali město i stejnojmennou provincii povstalci. Ve čtvrtek do města vjela ruská vojenská delegace a začala vyjednávat s rebely o jeho předání.
Kolébka syrského povstání padla. Nad městem Dará už visí asadovská vlajka
Podle agentury AP povstalci souhlasili s tím, že kontrolu nad městem předají. Podle aktivisty Ahmada Masálma bojovníci souhlasili s vládním návrhem, který zahrnuje amnestii. Umožnili, aby byly ve státních institucích znovu umístěny symboly státní moci. Ti, kdo s dohodou nesouhlasí, budou moci s rodinami odejít do těch částí Sýrie, které jsou stále v rukou rebelů.
Úmluva z Dará se podobá dohodě, k níž vláda a její spojenci dospěli i v jiných částech Sýrie. Ochránci lidských práv tento postup označují za program politického a demografického inženýrství, jehož smyslem je upevnit moc prezidenta Bašára Asada.
Na pořádek bude dohlížet ruská vojenská policie
Těžké boje v provincii Dará začaly 19. června, povstalecké části provinčního střediska armáda obklíčila v pondělí. Boje podle AP nepřežily desítky lidí, mezi nimi nejméně 160 civilistů. Guvernér Dará řekl, že vláda nyní kontroluje 80 procent města. Syrské státní sdělovací prostředky tvrdí, že povstalci přistoupili na to, že odevzdají těžké a středně těžké zbraně.
Dohoda dále počítá s rozmístěním ruské vojenské policie, která bude zajišťovat pořádek a umožní vládě převzít úřady.
Podle aktivistů ruští vyjednávači povstalcům nedoporučili, aby odcházeli do provincie Idlib, kam se stáhli odpůrci vlády a také radikálové z jiných částí Sýrie. Rusové upozorňují, že tam v těžkých podmínkách žije milion lidí, čelí náletům a zřejmě příští ofenzivě. „Idlib je krematorium,“ citoval ruské vyjednávače jeden z aktivistů.
Podle ochránců lidských práv kvůli bojům v Dará odešlo z domovů na 300 tisíc lidí a většina se vydala k západní hranici s Jordánskem a Golanskými výšinami okupovanými Izraelem. Mnozí se nyní začali vracet, ale humanitární organizace nemají možnost se k lidem, kteří jsou na útěku, dostat a dopravit jim pomoc.