Knihovna v srdci Manhattanu? Komnata plná literárních pokladů

New York - Přímo v srdci Manhattanu se nachází veřejná knihovna plná tajných skrýší. Neukrývá jen vzácné rukopisy, ale třeba i ostatky spisovatelů. Zápisníky prvních amerických prezidentů zase prozrazují, kolik utratili měsíčně za víno.

Nahrávám video
Na Manhattanu mají archiv plný cenných spisů
Zdroj: ČT24

Deset metrů pod newyorským parkem se nachází poklad. Do archivu vzácných knih může po útocích z 11. září 2001 už jen pár vyvolených. Skrývá přitom svazky nevyčíslitelné hodnoty - jednu z padesáti kopií prvotisku Gutenbergovy bible, první souborné vydání Shakesperových her z roku 1623 nebo rukopis Eliotovy Pusté země. „Je to, jako když rodiče mluví o svých dětech, nejde si vybrat toho nejoblíbenějšího,“ prohlásil kurátor sbírky anglo-americké literatury Isaac Gewirtz.

Kromě děl klasiků leží na policích depozitáře i dokumenty praktického rázu. Jedná se třeba o osobní deníky dokazující zálibu otců zakladatelů ve víně. George Washington si pečlivě zapisoval každou měsíční útratu. „Mnohé tyto rukopisy nebyly nikdy vydány. To znamená, že je nenajdete nikde jinde než v této knihovně,“ konstatoval asistent kurátora Thomas Lannon.

V soukromé čítárně stojí stůl, u něhož napsal Charles Dickens většinu románů. A na něm dýka na otevírání dopisů, jejíž rukojeť zdobí pracka spisovatelova kocoura Boba.

Památce autorky Franksteina Mary Shellyové je v budově vyhrazená zvláštní místnost s ostatky její lebky a kadeří vlasů. „Je to největší sbírka svého druhu na západní polokouli,“ poznamenala kurátorka sbírky věnované Shellyové Elizabeth Campbell-Denlingerová.

Newyorská knihovna vlastní také půlmilionový soubor starých map, včetně jednoho z nejstarších plánů Manhattanu z poloviny 19. století. Všechny cenné svazky i relikvie literátů střeží před vchodem dvojice lvů, které chtěl prezident Teddy Roosevelt nahradit poněkud američtějšími bizony.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lety z Blízkého východu ve středu vrátily do Česka přes pět set lidí

Na Letišti Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn, bylo v něm necelých 200 lidí. Krátce po 07:00 pak v Praze přistálo další letadlo Smartwings z ománského Maskatu, také na jeho palubě má být zhruba 200 lidí. Následně přistály dva armádní repatriační lety. Letoun Casa kolem 07:30 dopravil 39 cestujících z Egypta, v 08:25 přistál airbus s 96 lidmi z Ománu.
05:16Aktualizovánopřed 30 mminutami

Izrael provedl další vlnu útoků na Írán, cílil na bezpečnostní složky

Izraelská armáda uvedla, že při nové vlně úderů na Írán zasáhla desítky cílů. Mezi nimi jsou velitelská centra vnitřních bezpečnostních složek a milic basídž a také zařízení na odpalování raket.
před 54 mminutami

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, tvrdí Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
00:14Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA zasáhly od začátku války okolo dvou tisíc íránských cílů, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
02:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 10 hhodinami
Načítání...