Klaus v Moskvě: Na podmínce k Lisabonu trvám

Moskva – Český prezident Václav Klaus dnes v Moskvě prohlásil, že nezapomene na svou podmínku ohledně podpisu pod Lisabonskou smlouvou a že tuto podmínku nezmění. Na tiskové konferenci po dnešním jednání se svým ruským protějškem Dmitrijem Medveděvem zároveň poznamenal, že necítí potřebu vzkazovat z Moskvy politikům cokoliv, co o svém dalším postupu ohledně Lisabonu již neřekl.

„Nevidím sebemenší důvod, abych z Moskvy vysílal jakékoli signály o svých dalších krocích ohledně Lisabonu,“ řekl Klaus a dodal, že se snažil ruskému hostiteli vysvětlit svou „obavu z prohlubující se integrace EU“. Klaus v rámci Lisabonu požaduje pro Česko výjimku z Listiny základních práv EU kvůli obavám ze vznášení majetkových nároků sudetských Němců. Prezident dnes prohlásil, že nečiní nějaké „konjunkturální obstrukce“, ale je to pro něj „naprosto životně zásadní věc“.

Václav Klaus:

„Má podmínka, kterou jsem k podepsání Lisabonské smlouvy dal, je míněna naprosto vážně. Myšlenka, že bych na ni mohl v následujících dnech zapomenout, je naprosto neopodstatněná.“

Jak uvedl moskevský zpravodaj ČT Josef Pazderka, oba prezidenti na brífinku po společném jednání zdůraznili, že rusko-české vztahy se posunují do pragmatičtější a pozitivnější roviny. Klaus ocenil vztahy s Ruskem včetně rozvoje hospodářské spolupráce a společných projektů v energetice. Ekonomické vztahy s Ruskou federací označil za velmi významné. „Jsem rád, že se řada věcí daří,“ řekl o kontraktech, které mají být během dnešního dne podepsány mezi českými a ruskými podniky. Pokud jde o ruský zájem zúčastnit se dostavby Temelína, Klaus poznamenal, že „je dobře, že se významná ruská firma snaží podílet na dalším pokračování jaderné energetiky v ČR“.

Prezidenti chtějí podle svých slov klást důraz na rozvíjení vzájemných kulturních a obchodních vztahů. Klaus Medveděva pozval do Prahy, ruský prezident pozvání přijal. Oba politici jednali také o plánech americké protiraketové obrany nebo o Íránu. Program Klausovy návštěvy pokračuje přednáškou na Moskevské státní univerzitě, kde prezident představí studentům svou knihu Modrá, nikoliv zelená planeta, jejíž ruské vydání prý financoval ropný koncern Lukoil.

Během Klausovy návštěvy by měly být uzavřeny kontrakty za zhruba 17,6 miliardy korun. Kromě kontraktu brněnské skupiny ALTA s magnitogorským hutním kombinátem za půl miliardy dolarů se firma PSJ chystá stavět obchodní centrum v Rjazani, společnost Block farmaceutický závod u Petrohradu, Chemoprojekt má spustit výrobu kyseliny dusičné a amoniaku v Dzeržinsku a vojenský podnik LOM se má zapojit do modernizace a oprav ruských vrtulníků Mi zařazených do výzbroje armád NATO.

Medveděv: Konspirativních představ je třeba se zbavit

Ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes po setkání s Klausem popřel zprávy o sílících aktivitách ruské rozvědky v České republice. Na zájem ruských služeb o ČR už dříve upozornily české bezpečnostní služby. Podle Medveděva ale jde o „spiklenecké teorie z dob studené války“. 

„Život by byl nudný bez spikleneckých teorií a konspirace zvláštních služeb,“ zažertoval na tiskové konferenci Medveděv. „Ruská federace nemá tento problém, u nás se nepíše, že by se na našem území aktivizovaly české tajné služby. Tato hrozba neexistuje. Soudím, že to, co se nyní probírá na stránkách českých sdělovacích prostředků, je také spleť konspirativních představ, pocházejících ještě z dob studené války, a toho je třeba se zbavit,“ prohlásil také ruský prezident. 

Letos v létě informovala česká média o tom, že Česko vyhostilo kvůli údajné špionáži dva ruské diplomaty. Oficiálně však tyto informace nebyly potvrzeny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 15 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 33 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 3 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...